Minipivovary se rozvíjí, přestože jim stát hází klacky pod nohy

Minipivovary se rozvíjí, přestože jim stát hází klacky pod nohy Zdroj: Shutterstock.com

Nekonečnost dočasné spotřební daně na pivo a absurdní byrokratická šikana minipivovarů

PETR HAVEL

S pojmem „dočasnost“ má naše země bohaté zkušenosti. Takový „dočasný“ pobyt „spřátelených“ vojsk na našem území trval 23 let, „dočasnost“ se ale zdaleka netýká jen politických témat. Někdejší ministr financí v úřednické vládě Eduard Janota zavedl „dočasné“ zvýšení spotřební daně u piva v roce 2010 a tato „dočasnost“ trvá dodnes.

Cílem tohoto kroku, kterého sám Janota později litoval, byla snaha o vyšší výběr spotřební daně v letech krize. To se ovšem nepovedlo. Zejména proto, že i kvůli zvýšené „spotřebce“ klesla v naší zemi konzumace piva.

Nejen „dočasnost“ spotřební daně ale dělá vrásky současným pivovarům, především pak minipivovarům. Její výběr totiž provází často až nesmyslná byrokratická opatření spojená s povinností dokladovat ekonomickou stabilitu pivovarů a prokazováním bezdlužnosti, a to opakovaně několikrát v průběhu kalendářního roku.

Stačí jen, aby si minipivovar pořídil nějakou nákladnější investici (například pivovarský tank). Tím se podle úředníků mění zmiňovaná ekonomická stabilita a také základ daně, neboť díky tomu pivovar může (ale nutně nemusí) uvařit více piva.

Minipivovary, nejrychleji se rozvíjející segment našeho pivovarnictví, proto chtějí usilovat o zavedení paušální spotřební daně. Velkým pivovarům to nevadí, mají na administrativu vyčleněné zaměstnance. Malým ale ano – již před časem Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSM) spočítal, že povinnostmi evidencí a hlášení jsou pivovary zatíženy ve vztahu k 27 organizacím, přičemž splnění všech požadavků a podmínek zabere jednomu pracovníkovi 42 pracovních dní.

Takhle stát podporuje produkci národního nápoje. Že by přitom minipivovary odvodem daní nějak zvláště posílily naši ekonomiku, je poněkud úsměvné – zhruba 400 tuzemských minipivovarů loni odvedlo na spotřební dani celkem necelých 60 milionů korun. Náklady na výběr této daně tak podle prezidenta ČMSM Jana Šuráně zřejmě několikanásobně převyšují její výši. 

autor je agrární analytiK