Vyjeďte do terénu v... centru Prahy! Na Štvanici je hřiště pro odvážné cyklisty
Na pražské Štvanici vyrostlo „hřiště“ pro cyklisty, kteří si chtějí vyzkoušet, jak se jezdí v tom nejtěžším terénu. Náruživá cyklistka Šárka Korečková si ho vyzkoušela na vlastní kůži.
Cyklostezku na Hlávkově mostě znají asi všichni pražští cyklisté. Já sama po ní přes léto jezdím skoro každý den do práce a můžu tak sledovat kolonu aut, která tam často stojí a kterou cyklista hravě předjede s uspokojivou myšlenkou, jak na všechna ta auta vyzrál. Právě tato cyklostezka vede přes ostrov Štvanice, který – ačkoliv je pro pěší špatně dostupný - skýtá obrovský potenciál k rekreačnímu využití. Ale až letos v létě se před bývalým klubem Face to Face objevil billboard hlásající nápis Nová Štvanice a Štvanice na kole.
Ze stezky je vidět, že se na místě bývalého zimního stadionu, který byl v červnu loňského roku z nařízení pražského magistrátu zbourán, konečně něco děje. Vyrostlo zde něco, co napohled připomíná obří termitiště. Ve skutečnosti je to dráha s boulemi a zatáčkami, která se vine jako had a těžko jde poznat, kde má začátek a konec. Kolem ní vedou další, a i když nejsou tak působivě zakroucené, leží na nich různorodé dřevěné či kamenité překážky.
Takovým dráhám se říká pump tracky a za ideálních podmínek by je měl cyklista projet bez šlapání jen za pomoci přenášení váhy (takzvaného pumpování). Nedávno tu byly závody, první toho formátu v ČR, a teď se pump track zadarmo otevřel i široké veřejnosti – tedy i mně. Jednotlivé trati jsou podle obtížnosti označené barevnými puntíky. Hlavní dráha je nejobtížnější a je tedy značena černě. Kolem obíhá nejlehčí modrá nebo středně obtížná červená. V přední části areálu se nachází dětské „skill centrum“ plné překážek, s nimiž si poradí i začátečníci.
Protože mám celoodpružené horské kolo, říkám si, že mě nemůže nic zastrašit, a jdu rovnou na černou trasu vedoucí kolem hlavního pump tracku. Začíná na stejném kopečku, kde startuje také modrá a červená trasa. Naberu trochu rychlost, která přijde vhod při překonání první boule; na těch dalších ale už musím trochu šlápnout do pedálů, abych se dostala na lávku, která vede přes naskládané kameny. Poté se přiřítím do klopené zatáčky (takzvané klopenky), za níž vede lávka ve výšce asi půl metru nad zemí. Z ní se dá sjet buď rovně, nebo celkem ostrou zatáčkou doprava. Tu si nechám raději na příště. Trasa končí malým skokem; naštěstí ho překonávám bez větších potíží.
Modré a červené trasy jsou trochu delší a mají více dřevěných a kamenitých překážek. Vše je docela jednoduché - po trasách se vesele prohánějí děti, které si nic nedělají z toho, že občas něco nepřejedou, a pokračují dál.
Na hlavní dráhu pump tracku se po mém dojezdu vydávají daleko zkušenější jezdci a ukazují, že se dá využít boulí ke krásným odrazům. Nenechám se zahanbit a jdu na to. Na triky je důležité snížit sedlo - to aby nepřekáželo při přenášení váhy - a rozhodně na něm nesedět.
Sjezd z hlavní rampy je oproti mé první zkušenosti trochu prudší, rozhodně bych ho nedoporučila menším dětem a začátečníkům. Pouštím brzdy a jedu. Přejíždění boulí mi nedělá problémy, avšak nijak moc nezrychluji, možná naopak. Vyplácí se mi to hned v první klopence, která je tak ostrá, že se do ní člověk musí vyloženě položit. Raději přibrzďuji, ještě nemám úplnou jistotu. Rychlost opět nabírám až na boulích - v další klopence přichází rychlejší průjezd naopak vhod a dojíždím do cíle.
Postupně zjišťuji, že takové nešlapání je vlastně celkem namáhavé. Po pětačtyřiceti minutách na všech tratích jsem unavená, bolí mě svaly na zádech a rukou a jdu si raději odpočinout ke stánku s občerstvením, který nabízí výhled na dětské skill centrum. Velmi oblíbená je „houpačka“ – lávka, na kterou najedete ze země a ona se v polovině sklopí tak, že sjedete krásně plynule na zem. Po krátkém otálení ji zdolá opravdu každý.
Pokud zrovna netoužíte po přeplněných cyklostezkách v Braníku a chcete si užít netradiční zábavy na kole a samozřejmě se něčemu novému přiučit, neměl by štvanický pump track uniknout vaší pozornosti. Můžete si v něm zajezdit ve všední dny i o víkendu od 10.30 do 21.00 a k zapůjčení jsou jak dětská kola, tak i horská kola pro dospělé. Půjčovné není nikterak drahé - 50 Kč na hodinu za dětské kolo a 70 Kč za horské kolo pro dospělé. K dispozici jsou i chrániče pro děti.
A teď dobrá zpráva pro všechny, kteří se bojí, že s příchodem sychravého podzimu celá legrace skončí. Podle správce štvanického pump tracku budou tratě udržované i přes zimu. „Dokud nenapadne sníh, pořád tu někdo bude. Zruší se akorát skill centrum, místo kterého bude venkovní kluziště,“ řekl mi na rozloučenou. Že by se nakonec bruslaři podělili v zimě o Štvanici s cyklisty? Nevídané.
