VILIAM BUCHERT: Je plzeňská skupina Ortel extrémistická? Kritizuje proroka Mohameda, ale je to jen bublina
Skupina Ortel vyvolala v minulých týdnech velkou pozornost i tím, že se dostala do nominací mezi nejlepší skupiny v rámci soutěže Český slavík. Někteří považují texty kapely za extrémistické. Je to ale k diskusi (která se ovšem moc nevede), i když existují její skladby, které se pohybují na hraně možného. Ovšem mediální humbuk kolem Ortelu je přehnaný, je to jen bublina.
Při poslechu hudby, za kterou stojí Tomáš Ortel z Plzně, je zřejmé, že inspiraci bere z mnoha stran – z rocku, popu, ale i folku. Něco svého, něco od Daniela Landy až po Karla Kryla. Výsledkem je poměrně nesourodá a nevyrovnaná směs, po hudební stránce je skupina pořád „na cestě“. Není to žádný zázrak, pouhý průměr. Nominace mezi nejlepší skupiny roku vyplynula spíše z její údajné kontroverznosti.
Texty Ortelu jsou totiž často jednoznačnější. Tvrdit ale, že jsou vesměs extrémistické, je hodně odvážná konstrukce. Někdy provokují, hrají si se symboly a metaforami, štípou do některých otázek, které se řeší v české společnosti. Oproti mnoha raperům to ale není nic zvláštního a vyhraněného. A oproti tomu, co lze slyšet v Americe, Anglii či Německu, je to dokonce hodně umírněné.
Je snad extremismem to, co zpívá Ortel ve skladbě Mešita (najdete ji zde: https://www.youtube.com/watch?v=bi448xbDrVo)? Použil tam ostřejší obrat, že prorok „Mohamed je černý květ“, ale jinak jsou to jen věty, které se dnes běžně objevují i v mainstreamových médiích. Například náznaky o muslimských teroristech, arabských zemích či dnes kritika v souvislosti s pofiderním Islámským státem v Iráku a Sýrii. Jen tak mimochodem – píseň Mešita má za necelé dva roky přes milion zhlédnutí a patří k hitům českého internetu. Trefila se do toho, co lidi skutečně zajímá.
Největší kontroverze vzbudila píseň Hadr. Na You Tube je k nalezení i jako „Hymna Dělnické strany sociální spravedlnosti“. A ještě předtím jako hymna zakázané Dělnické strany. Ortel se k tomu na svých webových stránkách vyjadřuje spíše nejasně, jako kdyby bral v tomto případě trochu zpátečku. Samotný text přitom není extrémistický, daleko extrémističtější najdete každý den třeba v komunistických Haló novinách. Oproti někdejšímu rasistickému Landovu Orlíku je to dokonce hodně slabý odvar. Spojení s politickou stranou už ale činí ze skladby něco jiného. V tom tkví ta kontroverznost.
Je ale skupina Ortel skutečně extrémistická, jak se někdy tvrdí? Nebo jen umně provokuje a hraje si se slovíčky? Měřeno některými diskusemi na sociálních sítích je to čajíček, z pohledu vzývané politické korektnosti se naopak blíží k extrému. Každý si může vybrat. Jisté je zatím jen jedno – o žádný hudební zázrak se určitě nejedná.
