Rusko nesměřuje ke krizi, ale ke katastrofě, varuje známý ekonom

Grigorij Aleksejevič Javlinskij poskytl počátkem února velký rozhovor listu Novaja Gazeta, kde vyjadřuje zajímavé názory na příčiny současné ruské situace. V interview se jako hlavní myšlenka vine názor, že obrat proti Západu je cestou zpět a povede ke katastrofě.

Jako za dob Reagana

Javlinskij například odpovídá na dotaz, co soudit o výroku prezident USA Baracka Obamy, že západní sankce „rozedraly“ ruskou ekonomiku. Ekonom připomíná dobu Ronalda Reagana, který SSSR označil za „říši zla“. Sovětský svaz tehdy vpadl do Afghánistánu, bylo sestřeleno jihokorejské dopravní letadlo a začal americký program takzvaných „Hvězdných válek“, který znamenal i pro Rusy velké zbrojní náklady. Nakonec došlo v roce 1985 k poklesu cen ropy. „Do pěti let byla naše země zničena,“ říká Javlinskij. „A teď tady máme analogie, válku na Ukrajině, byl sestřelem malajsijský boeing, spadly ceny ropy a stanovisko Ruska zní: Můžeme obrátit Ameriku v radioaktivní prach!“ Pak dodává: „A ve světě říkají, že Rusko je nebezpečnější pro svět než ebola nebo teroristé z ISIS. To je důvod, proč Obamova slova jsou víc než jen slova, jsou to zvláštní znamení a je za nimi jistá logika. Ačkoliv slova o rozedrání odkazují k určitému žánru politické rétoriky, mluví o vážnosti situace.“

Nejde jen o ropu

Javlinskij nicméně nesdílí populární mínění, že se Sovětský svaz zhroutil kvůli poklesu cen ropy nebo nedostatku, či snad proto, že lidé neměli co jíst. „Obchody byly prázdné, ale hlad nebyl.“ Rusové vydrželi horší věci. „Sovětský svaz se zhroutil z jiného důvodu. Gorbačov dovolil lidem, aby říkali, co si myslí.“ Stát už neposílal lidi do vězení, netrestal je a nestřílel. Protože celý systém byl ale založen na lži, tak se zhroutil. „Neměl mechanismy přirozeného politického života, lež byla nezbytná pro jeho legitimizaci. Když lež přestala fungovat, legitimnost zmizela a systém se zhroutil. Cena ropy nebyla ten hlavní určující faktor.“

Dnes se režim chová jinak, prostor svobody se zúžil, připomíná Novaja Gazeta. Podle Javlinského to znamená jen tolik, že pravda vyjde najevo později a systém se zase zhroutí. K tomu přispějí další faktory. „Naše země se dostala do konfliktu se všemi současně.“ Není vidět žádné východisko. „Rusko přijalo program demodernizace, který se nejdříve týká ekonomiky, ale teď zasáhl skoro všechno. Země se pohnula na protievropském vektoru – zpět do daleké minulosti. Pohyb na historicky opačnou stranu ale nepovede ke krizi ale ke krachu.“

Na periferii kapitalismu

Pokud jde o ekonomiku, říká, že v Rusku byl v 90. letech 20. ttoletí založen systém „periferního kapitalismu“. To je kapitalismus, který není nezávislý, ale je připojen ke skupině nejvyspělejších zemí. Dodává jim suroviny a další zdroje. Sám je ale dost vzdálenou periferii, protože nemá relevantní ekonomické a právní instituce nebo moderní mechanismy. Systém vyspělých zemí, ke kterému je přičleněn, všechny tyto funkce potřebné k životu má. Teď se tento ruský systém periferního kapitalismu sám odpojil od centra a představuje si, že může žít nezávisle. Bude ale upadat. Navíc se tak děje úmyslně. „Ruská ekonomika se stala obětí politiky. Problémy naší ekonomiky jsou politické.“ Není to Centrální banka, kdo ničí ruskou ekonomiku, ale směřování politiky. „Jak se má banka chovat, když dostane pokyn, že má zarazit pád rublu, ale nesmí sahat na rezervy?“ O ekonomice je ale zbytečné diskutovat, protože ta nemůže přežít politická rozhodnutí. Stál Krym za to všechno?

Nejde jen o ceny ropy, ekonomika může podle Javlinského přežít i 20 nebo 10 dolarů za barel, když vytvoří domácí poptávku, například masivní výstavbou obytných domů a infrastruktury. Pak začne fungovat všechno ostatní, elektronika, výroba zboží… Jenže tohle Rusko neudělalo, protože takové otázky se v nomenklaturně-korporátním státě neřeší. „Takový hybrid nemůže existovat dlouho a efektivně.“ Když není soutěž v politice a po desetiletí vládnou ti samí, nemůže být soutěživost v ekonomice.

Chybí kontrola moci

Také naprosto chybí kontrola moci, média jsou paralyzována a chybí nezávislá občanská společnost. Rusko už minulo několik bodů, kdy mohlo dojít k obratu, ale ještě ne všechny. Nutným minimem je podle Javlinského uspořádání mezinárodní konference o Krymu, odvolání všech údajných „dovolenkářů“ z východní Ukrajiny a nakonec se Rusko musí stát členem koalice zemí bojujících proti Islámskému státu.

Situace je už ale dost tragická a bez perspektivy. „Před touto situací perspektiva existovala, perspektiva vybudovat tu evropskou zemi, která bude mít ekonomiku jako jinde ve světě. A co máme teď? Když bojujete proti zbytku vyspělého světa a máte 2 procenta světového HDP a oni mají 42 procent. To je slepá ulička. Došlo k tragickému politickému omylu.“

K tomu můžeme z naší perspektivy dodat, že to tak zřejmě vidí každý soudný člověk. Je otázka, proč to u nás nevidí i všelijací „přátelé Ruska“. To je ovšem jejich problém.

A kdo je Javlinskij?

Dříve byl i u nás známou postavou. Narodil se v roce 1952 a je to ruský ekonom a politik ukrajinského původu. Kdysi byl znám díky tomu, že v dobách Gorbačovovy perestrojky byl na jaře 1990 spoluautorem takzvaného Programu 500 dní, který plánoval přechod SSSR k tržní ekonomice. Program měl podporu Gorbačova i Borise Jelcina, nakonec ho ale zamítl tehdejší premiér Nikolaj Ryžkov. Javlinskij založil také politickou stranu Jabloko. Dvakrát usiloval o zvolení prezidentem, ale neuspěl. Nějakou podporu však přece jenom měl, proti Jelcinovi získal v roce 1996 7,3 procenta hlasů a proti Putinovi v roce 2000 5,8 procenta. Jeho straně se nepodařilo dostat do ruské Dumy, v roce 2003 nepřekonala pětiprocentní hranici. Javlinskij ale pořád patří k ceněným komentátorům situace v Rusku.