Modlící se muslimové: Budeme si muset zvyknout
Kamarád mi poslal odkaz na video, kde se vlastně vůbec nic zajímavého neděje. Jen se na něm - braní vcelku zdálky - v parku mezi paneláky a auty směrem k Mecce klanějí dva muslimové, muž a žena.
Nejdřív jsem čekal nějakou pointu videa, ale v polovině, když kameraman švenknul na paneláky ze šedesátých let kolem, a zpět na ten pár klanějíc se, až se čelem dotýkali země, najednou jsem pochopil. Pointou je ten zoufalý kontrast. Zatímco my jsme už přivyklí dávat své náboženské pocity najevo jen privátně či v místech k tomu určených - kostelích a synagogách, muslimové se v momentě, když přijde čas modlitby, prostě začnou modlit, ať jsou kde jsou. A to i v polohách těla, které normálně člověk na veřejnosti moc nedělá. Klekat si na zem a dotýkat se při tom čelem země není úplně v naší civilizaci mimo kostel zvykem.
Nemám nic proti tomu, nenavrhuji zákaz modlení na veřejnosti, jen mne to video tak nějak ukázalo, na co všechno si budeme muset zvyknout. A moc se mi to nelíbí.
Aktualizace 8. července 15:20:
P. S.: Čtenáři nás upozornili, že modlící se muslimové na videu nejsou "praví", ale že jde o performanci spojenou s výtvarným festivalem. Takže autorům blahopřeju - performance se zjevně povedla, protože (viz diskuse) donutila lidi přemýšlet o tom, že se nám zde podobně jako na videu budou brzy modlit muslimové opravdoví. Nejrůznější výtvarné vyvádění bývá obvykle zcela samoúčelné, tahle performance ale zasáhla neuralgický bod společnosti - takže autorům gratuluju.
