MAREK BRODSKÝ: Od zastánců uprchlíků to schytal i fotograf Šibík. Ukázal plýtvání a nepořádek po běžencích
Jeden z nejlepších fotografů u nás, Jan Šibík, sám velký zastánce toho, aby Evropané všemi prostředky pomáhali uprchlíkům, se stal terčem prouprchlických aktivistů. A to proto, že kritizoval některé aspekty humanitární pomoci. Jeho kritika nejlépe ukazuje, jak se diskuse o uprchlících u nás vede – pokud se objeví nějaká fakta, jsou jen na obtíž.
Ve svém videu z maďarsko-srbské hranice Šibík popsal mimo jiné i plýtvání jídlem, oblečením, stany nebo i karimatkami, jimiž se tu dokonce topí. Ukázal také hromady odpadků, které po běžencích zůstávají. Nehodnotil, jen popisoval, co viděl. Snad pouze na závěr řekl svůj názor – že pokud lidé chtějí nějak pomoci, měli by přijet a po uprchlících uklidit.
Povyk, jenž se strhl, byl snad i větší, než kdyby to prohlásil, řekněme, Tomio Okamura. Od věcných odpovědí, ve kterých mu dobrovolníci vysvětlovali, za jakých podmínek v místě pracují, přes emotivní obvinění, že zkresluje realitu, až po agresívní a sprosté výpady.
Šibík se teď rozhodl reagovat na svém facebooku (pracovně je v cizině). „Chci reagovat na množství agresívních, až sprostých a vyhrožujících mailů, které mi přišly od lidí, od nichž bych to nečekal. Jsou to lidé, kteří chtějí pomáhat uprchlíkům, což velmi oceňuji, ale zároveň jsou slepí k některým věcem, jež uprchlíci dělají,“ napsal. Známý fotograf připomíná, že mu zatím chodily nenávistné vzkazy od odpůrců uprchlíků. „Překvapilo mě, že někteří lidí, kteří uprchlíkům pomáhají, použili při komunikaci se mnou stejně primitivní slovník. Někteří mi dokonce vyhrožovali, že pokud nestáhnu video… tak že budu litovat. Co jsem tedy natočil? To, co jsem za týden pobytu viděl. Viděl jsem, jak se ve velkém plýtvá s jídlem, jak se pálí karimatky, stany, deky. Jak udělali uprchlíci neuvěřitelný nepořádek podél cesty i místa, kde nocovali. A proto, že uprchlíkům fandím, proto to neukáži, nenatočím nebo to budu bagatelizovat? Ani náhodou! To, že lidé, kteří pomáhají světu, to vidět nechtějí, protože se to nehodí do jejich viděni světa, je jejich přístup. Já se snažím být vždy co nejobjektivnější. Nebo mi snad chcete tvrdit, že jsem si ty desítky záběrů vymyslel a naaranžoval? To je má odpověď na smršť reakcí, jež jsem dostal. Možná by ti, kteří mi napsali, měli nejdříve něco vidět a zažít a pak mě teprve napadat. Zdravím z Kuby. Jan Šibík“
Šibík se uprchlické krizi věnuje intenzívně (i na stránkách Reflexu), reportáže přinesl z Calais, Řecka i z Maďarska. Vždy říkal, že je potřeba všemi silami uprchlíkům pomoci. Svými fotkami, videi a texty ale popisuje realitu, padni komu padni. V reportáži z Calais pro Reflex například napadl média, že šíří lži. „Média, zejména ta tištěná, šetří a nevysílají na místa, kde se něco děje, reportéry. Nakoupí několik ilustračních fotografií za pár dolarů a sdělení článku opisují jedny noviny od druhých… Vše se samozřejmě ještě zveličí a uvede bombastickým titulkem, protože zpráva je zboží a s její přesností si nikdo příliš hlavu neláme,“ řekl Reflexu.
Šibík je profesionál, ve svém oboru jeden z největších, kteří u nás jsou. Ví, že pochopení skutečnosti je nezbytným předpokladem pro cestu k nějakému řešení. Bohužel jí není být fanoušek jedné strany. Ať se nám to líbí, nebo ne, to, co Šibík ukazuje, je realita. Popírat ji znamená být demagog. A není to tak, že demagogy jsou jen ti, kteří tu uprchlíky nechtějí.
