Miloš Zeman je eurofederalista. Ale vlak přes to jede...

Miloš Zeman je eurofederalista. Ale vlak přes to jede... Zdroj: Kreml

Miloš Zeman je eurofederalista. Ale vlak přes to jede...
Miloš Zeman je eurofederalista. Ale vlak přes to jede...
2 Fotogalerie

Ne, Zeman nám setrvání v EU skutečně vnucovat nebude!

Jiří Leschtina

Český prezident na besedě s občany v Semilech prohlásil, že je pro referendum o vystoupení z Evropské unie. On sám by prý v takovémto plebiscitu hlasoval proti vystoupení, neboť není odchodu Česka z EU nakloněn. „Je to samozřejmě moje přesvědčení, které nikomu z vás nevnucuji,“ dodala hlava státu.

Tady něco nesedí. Představme si, že by případný odchod Velké Británie z unie vyvolal u nás zásadní politickou a občanskou diskuzi, zda nemá z EU odejít i Česká republika. A do toho si dosaďme prezidenta, který by v okamžicích zásadního rozhodnutí o dalším civilizačním směřování naší země říkal: Nejsem pro vystoupení, ale nevnucuji vám to.

Není ale posláním politiků získávat pro svá přesvědčení občany? A pokud o sobě Zeman tvrdí, že je eurofederalista, neměl by jako nejvyšší představitel státu veřejnosti vysvětlovat, proč má pro nás členství v unii smysl i přes všechny problémy, s nimiž se EU potýkala a dál bude potýkat?

Kdo jiný než prezident by měl bourat nebezpečné iluze, že nám bude nejlépe, když se vykašleme na své závazky k unii a uzavřeme se v české kotlince obklopené horami, přes něž se evropské bouře nějakým zázrakem přeženou?

Bohužel, je velmi pravděpodobné, že přesně ve stylu „nic vám nevnucuji“ by Zeman vystupoval. Protože v jeho politické kariéře vždycky přesahovaly osobní motivy a nechuti nad zájmy státu. A jestliže je vrcholnými západními státníky přijímán se stále větším chladem, ostražitostí či rovnou s nechutí, pak jeho eurofederalismus rychle vychládá. Bez ohledu na to, že pro Českou republiku zůstává přežití unie a setrvání v ní jedinou zárukou její bezpečnosti a svobodného rozvoje.

S obavami premiéra Sobotky, že pokud by Česká republika přestala být členem EU, vrátila by se do sféry vlivu Ruska, byl prezident rychle hotov. „Tím, že jsme v NATO, nemůžeme být v ruské sféře vlivu,“ prohlásil. Jestli je ale někdo výmluvným příkladem, že Rusko může prosazovat svůj vliv, ačkoliv jsme členy NATO, pak je to právě český prezident. Cožpak Zeman nebyl s Robertem Ficem jediným vrcholným představitelem NATO a států unie, který byl přítomen na oslavách 70. výročí konce války v Moskvě v okamžiku, kdy vrcholila mohutná vojenská přehlídka na Rudém náměstí? A kdy Moskva přebírala Krym?

Koneckonců byl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, s nímž Zeman vykouřil nejednu cigaretu, kdo již v březnu 2009 prohlásil, že Rusko stále považuje Českou republiku za svoji sféru vlivu. A vytrvalá podlézavost českého prezidenta vůči Moskvě jen může v ruském vedení vzbuzovat naděje, že česká kolonie není ztracena navždy.Bylo jen otázkou času, kdy si Zeman začne pohrávat s myšlenkou referenda o vystoupení z Evropské unie. A není náhodou, že se pro ně vyslovil v době, kdy jsme jedinou unijní zemí, v níž odpůrci členství v EU převažují nad příznivci. K čemuž nemalou měrou přispěl i sám Zeman striktním odmítáním unijních sankcí proti Rusku nebo vyhrocenou antiuprchlickou rétorikou.

Přitom není pochyb o tom, že pokud by v Česku narostly i politické síly, prosazující odchod z EU, bylo by referendum nevyhnutelné. Už jenom proto, že plebiscit předcházel našemu vstupu do EU.

Zároveň ale je jasné, že czexit by byl v zájmu Moskvy, která by pro jeho podporu rozpoutala s pomocí tuzemských putinovců propagandistické peklo. A zrovna tak můžeme vzít jed na to, že Zeman by se proti zájmům kremelských vládců aktivně nepostavil.