Na Stephena Hawkinga dělá dojem ruský náskok ve vesmíru. V tom se ale trochu mýlí
Jak píše server Sputnik News, „slavný vědec a popularizátor vědy Stephen William Hawking se přiznal, že by chtěl ještě jednou navštívit Rusko. Kromě toho se svěřil s tím, že na něj silně zapůsobilo, když se Sovětskému svazu podařilo předehnat USA v závodech ve vesmíru.“
„Stephen Hawking se přiznal, že 12. dubna roku 1961, když Sovětský svaz poslal do vesmíru prvního člověka, na něj udělaly silný dojem úspěchy sovětské vědy,“ píše server Sputnik.
„Velice silně na mě zapůsobilo, že Rusko předstihlo Ameriku v závodech ve vesmíru,“ prohlásil vědec v interview pro TASS.
To, co Hawking podle citátu říká, je ale poněkud posunuté vůči realitě. „Řekl, že USA jsou teď nuceny spoléhat se na ruskou kosmonautiku v dopravě nákladů na mezinárodní vesmírnou stanici, a podle jeho názoru má právě taková spolupráce kosmických mocností budoucnost. Kromě toho Hawking oznámil, že podporuje projekt The Breakthrough Initiatives ruského podnikatele Jurije Milnera, jehož náplní je pátrání po mimozemském životě, i přes rozsáhlou kritiku, které je této projekt vystaven.“
Hawking má věcně praavdu v tom, ž USA jsou nyní v dopravě lidí na oběžnou dráhu závislé na Rusku a jeho kosmických lodích Sojuz. S tím náskokem Ruska je to ale dost mýtus. John Glenn se dostal do vesmíru na svůj skoro pětihodinový let 20. února 1962, tedy asi deset měsíců po Juriji Gagarinovi. Z technologického hlediska neznamená takový rozdíl žádné výrazné časové zpoždění. Sedm let a sedm měsíců poté Američané přistáli na Měsíci. Jejich náskok v průzkumu Marsu a vzdálených planet Rusko v dohledné době nemůže dostihnout. Američané jsou také mnohem inovativnější. Rusko používá stále nosnou raketu R-7, kterou sestrojil Sergej Koroljov a vynesla už Gagarina v roce 1961, a kosmickou loď Sojuz, jež poprvé s člověkem startovala v dubnu 1967. Mezitím Američané používali loď Apollo a raketoplán. Je pravda, že Sojuz byl modernizován a Sovětský svaz měl velkou zkušenost s orbitálními stanicemi. Američané ale také měli Skylab a jejich problémem bylo vždycky jen to, že by udělali cokoli, kdyby jim politici nepřiškrtili peníze.
Teď se vydali cestou další inovace, dopravu nákladu na mezinárodní stanici ISS svěřili soukromým firmám, které brzo převezmou i lety astronautů. Americká astronautika se pohybuje v jakýchsi přískocích. Prezident Barack Obama osudově osekal projekt Constellation, který měl Američany vrátit na Měsíc a dostat na Mars. Je ale sotva myslitelné, že by Američané přenechali Měsíc Číňanům.
Sám Hawking se chce ostatně do vesmíru podívat v soukromé kosmické lodi Virgin Galactic. V únoru dostal tu čest pojmenovat druhý stroj SpaceShipTwo (dal mu jméno Unity). Místo na palubě některého ze svých strojů mu majitel Richard Branson slíbil už před lety, jenže projekt se zdržel předloni, když první SpaceShipTwo havarovala.
Hawking má podle TASS k Rusku vřelý vztah, ovšem zatímco SSSR navštívil několikrát, po pádu komunismu už se tam nepodíval. Vedle toho jeho dcera Lucy studovala ruštinu na Oxfordu.
