Chřipková epidemie: Kolektivní nemocenská vina?
Chřipková epidemie již několik týdnů dusí Česko a vlastně i většinu Evropy. Za velice problematické pokládám, že spousta lidí nemoc přechází a i s chřipkou dále chodí do zaměstnání, čímž se nemoc dále šíří. To je velice nezodpovědné k ostatním.
Šíření chřipky a další nakažlivých nemocí, žel, nahrává i dnešní systém „nemocenské“, kdy zaměstnanec první tři dny nedostává žádné peníze. Jinak vyjádřeno, i v roce 2018 se (zatím) nijak nezměnily zákonné podmínky pro nárok na nemocenské dávky. Nadále tedy platí relativně přísné pravidlo, že za první tři dny pracovní neschopnosti není vyplácena žádná náhrada mzdy nebo nemocenské dávky. Autorovi tohoto komentáře je jasné, že toto pravidlo bylo kdysi přijato, aby se zabránilo zneužívání nemocenských dávek. Nicméně každé plus má své logické mínus, zde je to zmíněné posílení šíření chřipky.
Poctiví zaměstnanci mohou poděkovat pár darebákům a „vykutálencům“, díky nimž již skoro deset let, jste/jsme první tři dny finančně na suchu. A chřipka se pak logicky šíří více a více.
Historický exkurz – aneb trocha historie nikoho nezabije
Připomeňme mladším čtenářům, že citovanou třídenní karenční dobu zavedla česká vláda v roce 2008. Ano, správně pamětníci a pamětnice, v té době v ČR vládla pravicová občanská demokracie. Jako právní komentátor musím též stručně připomenout, že náš „strážce strážců“, tedy Ústavní soud ČR ji sice následně zrušil, nicméně tehdejší pravicová parlamentní většina brzy prosadila změny, jež tento „třídenní finanční půst“ umožnily znovu zavést.
V rámci našeho historického mini exkurzu rovněž připomeňme, že v minulém volebním období se o obnovu placené nemocenské v prvních třech dnech nemoci pokusila část Sobotkovy vlády, ale narazila tehdy na zásadní odpor. Hádejte koho? Ano, tehdejšího ministra financí Andreje Babiše a jeho hnutí.
Je důležité se ptát po příčinách. Cui bono? Stěžejním důvodem instalace karenční doby prý byla obava ze zneužívání nemocenské dovolené. Krátkodobá nemocnost opravdu nejdříve poklesla, avšak pozor, celková nemocnost je v posledních letech znovu na vzestupu.
Pro ilustraci: např. v roce 2016 bylo evidováno přes 1,5 milionu pracovních neschopností s průměrnou délkou kolem 42 dní. Takže karenční doba ztrácí svou účinnost a celkový půvab.
Aktuální vývoj – předseda vlády v demisi Andrej B. (ANO – nemohu mu jinak přijít na jméno, resp. příjmení) se tento týden shodl mj. s odboráři na potřebě zavedení elektronické neschopenky. Po jejím zavedení by mohlo být zrušeno i citované karenční období, tedy neplacení náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci zaměstnance. Elektronická neschopenka bude (snad) fungovat od roku 2019, nicméně jsme v ČR, takže možno očekávat zpoždění. Dodejme, že se zavedením elektronických neschopenek počítá schválená novela o nemocenském pojištění.
Pro informační komplexnost dodejme, že v těchto březnových dnech jde návrh na zrušení citované nepopulární karenční doby opět do dolní komory Parlamentu ČR! Většina slušných zaměstnanců i autor tohoto komentáře volají – sláva!
Závěr
Podporuji návrh na zrušení třídenní lhůty. Nechápu, proč by slušný zaměstnanec měl doplácet a třeba i zdravotně trpět kvůli pár vykukům zneužívajícím nemocenskou. Navíc potvrzení snad vypisuje a vydává příslušný lékař, ne pacient. Chtějí nám snad politici (nepřímo) nakukat, že většina doktorů jsou podvodníci? Co na to ČLK?
Na úplný závěr dodejme, že čeští zaměstnanci nejsou nijak „rozmazlení“, jak se kdysi vyjadřovali leckteří politici (včetně „minulé verze pana Babiše“), např. v sousedním Německu, Rakousku, ale i v Belgii anebo Norsku dostávají zaměstnanci přinejmenším celý měsíc 100 % svého platu! A to jsou snad státy, ke kterým se chceme přiblížit, ne k východním despociím.
