Jakub Tomáš maluje do kruhu, protože nenávidí ostré rohy
Projekt Start-up podporuje mladé výtvarníky, tentokrát dala Galerie hlavního města Prahy v jeho rámci slovo studentovi posledního ročníku ateliéru malby pražské AVU Jakubovi Tomášovi.
Jakub Tomáš: S = ∏∙R²
kdy: do 22. ledna 2011, út - ne 10. - 18. hodin
kde: Dům U Zlatého prstenu, přízemí
kurátorka: Olga Malá, koncepce Karel Srp
vstupné: zdarma
Vzorec pro výpočet obsahu kruhu si za název autorské výstavy vybral Jakub Tomáš, talentovaný malíř, který v Domě U Zlatého prstenu představuje osm nástěnných maleb ze své tvorby. Hned u vstupu visí malba nazvaná Tíha minulosti, která odkazuje ke strnulé monumentalitě socialistického umění. Pod sochou se perou dvě chlapecké postavy ve formátu oválného kruhu.
Právě obsah a forma vybraných děl, odkazujících třeba ke kubismu, daly také výstavě symbolický název. S = ∏∙R² je geometrický vzorec určený pro výpočet obsahu kruhu. Formáty Tomášových obrazů z poslední doby (všechny maloval během loňského roku) vycházejí všechny z kruhu nebo jeho dalších složenin a "mutací", odvozených třeba z šesti protínajících se kruhů (což jsou mimo jiné kruhy olymypijské, symbolizující světové kontinenty).
„Kruh vnímám jako elementární tvar, z nějž stále vycházím, abych tvořil tvary oválné, bližší zornému poli lidského zraku, než například čtverec nebo obdélník,“ říká mladý autor. S tím, že přebytečné rohy s pravými úhly se pro něho stávají čím dál víc nesnesitelnými. Jeho malby postrádají díky kruhům pevný rám, pověšené na zdi působí spíš jako dekorace než ryze umělecký objekt a artefakt. Stávají se tím pádem snázeji součástí života toho, kdo si je doma vyvěsí na stěnu.
Autorova cesta k radikálnímu upřednostnění zaoblených formátů vedla přes soubor prací z předchozího tvůrčího období, kdy se Jakub Tomáš zabýval tématem kina a vylidněný veřejných prostorů. Vnitřní kruhové vymezení poprvé použil na obraze Scéna z roku 2009, jenž odkazoval kromě jiného ke kubistickým obrazům Braqua a Picassa. Kruh navíc pomáhá Tomášovi vyjádřit vnímání obrazu jako živoucí divadelní scény.
Scény z obrazů vystavované série jsou bez výjimky zaplněné postavami, na obraze Za zátiší jsou postavy a hrací figurky dokonce propojovány liniemi geometrického schématu trojúhelníku. Výjevy zachycují třeba hlouček bavící se na výletě, na pikniku či u táboráku. A přestože Tomášova malba je čitelná téměř okamžitě, význam děl zůstává na první pohled skrytý a otevřený návštěvníkově fantazii a imaginaci.
