Deepwater Horizon: Moře v plamenech je destrukční porno (s Marky Markem)
Akční bratři v krví zbroceném triku Mark Wahlberg a Peter Berg se po brutálním vojenském dramatu Na život a na smrt spojili znovu, tentokrát ve výbušné poctě hrdinům ropné katastrofy.
Ještě před pár roky to byl Bruce Willis, koho Hollywood nasazoval jako chodící kápézetku ke každé šlamastice globálních rozměrů. Willis (jehož filmy bývaly kvalitativně přímo úměrné tomu, kolik litrů krve v nich z hlavního hrdiny vyteklo) za nás nasazoval krk ve vesmíru (Armageddon), v postapokalyptické budoucnosti (12 opic) i ve větracích šachtách losangeleského mrakodrapu (Smrtonosná zbraň). Jedním z hollywoodských padawanů, kteří teď Willisovu spasitelskou roli přebírají, je Marky Mark. Pardon, Mark Wahlberg. Což ale není nikdo jiný než Marky Mark.
Ve své aktuální spasitelské fušce se Marky Mark potýká se zkázou plovoucí vrtné plošiny Deepwater Horizon, k níž skutečně došlo v roce 2010 a která za sebou nechala historicky největší ropnou devastaci pobřežních vod v americké historii. Není to poprvé za poslední dobu, co Marky Mark potí krev ve filmu, který na stříbrné plátno překlápí průšvih ze skutečného světa. Nepočítáme-li čtvrté Transformery, o jejichž opření v realitě nadále panují pochybnosti, je řeč hlavně o válečném filmu Na život a na smrt (Lone Survivor), v němž Marky Mark zpodobnil mariňáka Marcuse Luttrela, který před lety uvízl v Talibánem prolezlém Afgánistánu a nevyvinulo se to moc růžově.
V tomhle neskutečně brutálním, extrémně viscerálním filmu, v němž si vojáci vytahují jednou rukou kulky z hlavy a druhou kropí tucty tálibánců, Marky... Mark Wahlberg definitivně potvrdil svou roli akčního spasitele pro nové tisíciletí a na Deepwater Horizon: Moře v plamenech (omylem jsem nejdříve napsal „mrože v plamenech“, panečku, to by byl film!) se vyhlíželo s o to větším očekáváním nekompromisní akčnosti, že ho s Wahlbergem natočil opět režisér Na život a na smrt, vcelku nenápadný, ale o to zručnější chlapík Peter Berg (režisér jednoho z nejneuvěřitelnějších superhrdinských snímků poslední dekády Hancock, u nějž je – kromě superhrdinského váguse v hlavní roli v podání Willa Smitha – nejpozoruhodnější to, že byl skutečně natočen).
Splnili s filmem Deepwater Horizon: Moře v plamenech Berg s Wahlbergem (ten stejný slovní základ nemůže být náhoda) očekávání? To si tedy pište, že jo. Deepwater Horizon je vysoce hořlavá, oslepujícím způsobem vybuchující a krví zhusta prosakující akční zábava, do které se Bergovi s Wahlbergem podařilo nahustit stejně tak to, že vybuchující mnohasetmetrové firebally jsou super, jako to, že mnozí manažeři nejen energetické společnosti BP jsou pablbové, hovada a matláci, kterým jde jenom o prachy, kašlou na pracanty, ulepené od ropy, a riskují životy všeho a všech kolem sebe jen proto, aby ušetřili na výdajích do účetní závěrky ještě o pár centíků navíc.
Podobně jako nedávný film Sully: Zázrak na řece Hudson spadá i Deepwater Horizon: Moře v plamenech do žánru filmového pomníčku americkým hrdinům. A stejně jako v případě Sullyho je i tady na místě smeknout umouněnou kšiltovku před tím, s jakou grácií umějí amíci tyhle filmové památníky stavět: byť jde pokaždé v podstatě jen o pokus rozepsat do filmové formy jediný dramatický okamžik, který toho kterého hrdinu zrodil. Zatímco Eastwood v Sullym rozkresluje osobní drama velkého amerického hrdiny, Berg v Deepwateru tlačí k podlaze plynový pedál burácejícího portrétu malého amerického hrdiny z lidu – sympatického, do té doby takřka bezejmenného profíka, který je člověku v podání Markyho (sakryš!) Wahlberga sympatický od první chvíle, kdy na plátně vyleze z postele; a to přestože se veden výrazně papírovým scénářem vyjadřuje pouze buďto naprosto prďáckými hláškami, nebo naopak exaktně wikipedickými rozbory právě probíhající situace. Navzdory tomu, o jak průhledný vyjadřovací systém snímku tady běží, s tím Wahlberg nějakým způsobem žongluje s takovým grifem, že mu to obojí zblajznete i s navijákem – nejenže ho budete milovat za každý hlod, ale ještě se něco dozvíte o vrtných plošinách.
Peter Berg navíc tohle ohnivé mořské peklo točí s podobnou razancí a podobně dravě, jako zmíněný vojenský drasťák Na život a na smrt – tohle není taková ta mořská pohodička pro mrňata, kterou byl jeho dřívější snímek Bitevní loď (Battleship; ano, to podle té stolní hry, akorát že s mimozemšťany) – Deepwater Horizon na rozdíl od něj není film, který bude prodávat capartům akční figurky, ale krvavá pornografie, která servíruje hrdiny jejich pracujícím otcům. A tak každá rána tady bolí, každý výbuch a ožehlá tvář vás skutečně štípne až do hloubi duše a střepy skla zabodané v těle vás budou řezat jen o něco méně než protagonisty, bojující s rozzuřeným ropným táborákem na plátně.
Takže tohle je Deepwater Horizon: Moře v plamenech. Další fajn pomník americkému hrdinovi, stejně jako další fajn akční film. Ani o kapku ropy více – ale ani o kapku mořské vody méně.
Hodnocení: 60 %
Premiéra: 29. 9. 2016 (Freeman Ent.)
