ZDENĚK STRNAD: Causa Vidoule, aneb zalijme Prahu betonem
Jak by se vám líbilo, kdyby uprostřed Stromovky vyrostly bytové domy? Že moc ne? Ani se nedivím. Zelených ploch a parků je v Praze pomálu, proto spousta z nich získala status chráněného území. Developerům je to ale jedno, a jak to vypadá, městským úředníkům taky. A je jedno, že dnes je to třeba Vidoule – zítra to může být právě Stromovka.
O co se vlastně jedná? Vidoule je rekreační oblastí na Praze 5, místem, kde si lidé chodí odpočinout, relaxovat – prostě klasická zelená oblast. Vidoule leží na vysokém kopci a ovívá ji vítr, který dále čistí Prahu od smogu. Lidé se tam od nepaměti scházejí, můžete tam jezdit na kole, na kolečkových bruslích, na běžkách… prostě cokoliv. Lokalita je to samozřejmě extrémně atraktivní – výhled na Prahu je z Vidoule snad ještě hezčí než z Letné.
Toho si samozřejmě nemohli nevšimnout developeři, kteří by nejraději v Praze zabetonovali cokoliv, kam se nacpou s tatrovkou. Medializované příklady žižkovského nákladového nádraží nebo proluky na Národní třídě jsou dostatečně známé, na Vidouli se ovšem hraje stejná developerská extraliga – tento projekt by mohl potenciálnímu investorovi přinést miliardy. Představte si tu pohodu… vylezete na balkón, město máte jako na dlani, vyběhnete z domu a jste v přírodě… to zní výborně, nemyslíte? Má to jeden drobný háček – seberete místo k rekreaci tisícům dalších.
Celou situaci okolo Vidoule zmapovala výborným způsobem Česká pozice. Takže jen ve zkratce: o možnost stavět na Vidouli požádaly společnosti Ekospol a Finep, které mají v plánu postavit na vyhlídkovém kopci bytové jednotky. Změna územního plánu probíhala prostřednictvím žádosti na městskou část, v tomto případě Prahu 5. A právě postoj Prahy 5 je neuvěřitelně schizofrenní: zastupitelé totiž bez jakýchkoliv problémů připustili změnu územního plánu do magistrátního projednávání, čili k „vyšší instanci“, přitom halasně prohlašují, že se záměrem nesouhlasí a „doufají, že to nevyjde“. Vina se háže z jedné strany na druhou, klasickým českým „já nic, já muzikant, to oni, oni jsou ti špatní.“
Zajímavoui roli hraje v tomto případě Tomáš Hudeček, náměstek primátora pro územní plánování a radní Prahy 5. Ten návrh vybral pro projednávání magistrátem (jeden ze 74 návrhů z celkového počtu 840) a přitom se brání, že „nemohl nic dělat, protože návrhy byly již nachystané předem,“ on je údajně jen předložil zastupitelstvu. Je hezké, že sám sebe pasuje do role pomocného písaře a obstaravatele razítek, otázkou zůstává co vlastně takový výkonný úředník, plnící bez rozmyslu pokyny jiných, ve funkci náměstka dělá. Koho poslouchá? Developery? Těžko říct, protože je ale stále radním za Prahu 5, své sousedy zřejmě ne.
Je vlastně také paradoxní, že se tímto návrhem vůbec někdo zabývá. V platném plánu územního rozvoje z roku 2009 se o lokalitě Vidoule-Cibulka jasně hovoří jako o Součásti přírodního parku Košíře-Motol, která má obrovský rekreační potenciál a zahrnuje několik chráněných území. Mezi podmínkami pro změnu je například: „vytvoření významné rekreační oblasti, při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny“, nebo „respektování náhorní plošiny Vidoule jako území, které je významné pro panoramatické dálkové i blízké pohledy“. Aktualizace z roku 2011 pak explicitně zmiňuje zachování „dosud nezastavěných přírodních horizontů např. Dívčí Hrady, Vidoule, ….“. O čem se tady vlastně bavíme? Jaktože se tady rozhoduje o změnách, které přímo odporují jak zásadám územního rozvoje, tak stavebnímu zákonu?
Faktem je, že v Praze má vzniknout další obří bytový projekt, i když developerům zůstaly po šíleném stavebním sprintu v minulých letech stovky prázdných bytů. Ty teď musejí je nabízet pod cenou, aby se jim vrátily aspoň nějaké peníze. Takže až si někdo takovýmto způsobem usmyslí zastavět Stromovku, určitě si to také dobře zdůvodní. Ochrana území totiž platí jak ve Stromovce, tak na Vidouli. Tam má zaniknout jedna z mála zelených ploch, které Praha potřebuje jako sůl – čistí totiž věčné inverze. Pokud se navíc Vidoule zastaví, nebude už vítr ze západu rozfoukávat smog nad Prahou. A já se fakt nemíním v Praze udusit.