PAVEL ŠAFR: Nečase svrhlo policejní divadlo, nikoliv aféra Nagyové
Petr Nečas vstoupí do historie jako tragická postava. Usiloval celkem úspěšně o očistu ODS. Snažil se odstranit vliv kmotrů, snažil se prosazovat reformy a byl to dříč. Nečas neměl čas krást. Byl to pravděpodobně po dlouhé době ten nejslušnější předseda vlády. Vím, jak se takový názor vymyká všeobecné žízni po krvi. A právě proto je tohle potřeba napsat.
Petr Nečas jistě nepředstavoval ideální obraz politického vůdce mediálního věku. Až příliš často se díval smutně a neuměl dělat hereckou show. Neměl moc politických spojenců a opíral se o zvláštní postavu, která vyvažovala jeho slabiny. O živočišnou blondýnu Janu Nagyovou. On působil introvertně a strnule, ona byla krev a mlíko. Žena činu. Je zcela lhostejné, jak přesně technicky probíhal jejich vztah. Jisté je to, že ona byla jeho rytířem, jakousi ženskou obdobou Lancelota na dvoře krále Artuše. Maximálně jej podporovala a bojovala za něj všemi prostředky. Jestli ho utěšovala jen u stolu, nebo i v loži, je otázka naprosto zbytečná. Prostě ji potřeboval. A to se vymstilo.
Jana Nagyová zcela jistě nebojovala za svého Petra chytře a v souladu s potřebnou kulturou vysoké státní funkce. Žádost na Vojenské obranné zpravodajství o sledování Nečasovy ženy je skandální a Nečasova politická zodpovědnost je jasná. Zároveň ale nešlo o takové drama, jak to vypadá. K žádné újmě nikdo nedošel. Byla to nepřijatelná pitomost, motivovaná jakýmsi citovým nábojem a vášní pro intriky.
Státní zástupce i policie můžou na takový přešlap reagovat různě. Přiměřené by bylo, kdyby se na Úřad vlády dostavil vysoký důstojník policie s pověřením státního zástupce a seznámil by s takovou skutečností předsedu vlády. Paní Nagyová by byla na minutu zbavena funkce a následně vyšetřována na svobodě. Bez mediální komedie s ozbrojenci a bez řetězů na rukou.
Jenže orgány činné v trestním řízení si zvolily jiný postup. V rámci dosud nejrozsáhlejší policejní razie proti desítkám osob provedly teatrální manévry a na Úřad vlády přišla ozbrojená policie. Janu Nagyovou odvedli v noci v poutech, vykonávali rozsáhlou domovní prohlídku a pak ji vezli na druhý konec republiky do policejní služebny, která svým provedením připomíná daleký Balkán. Tam ji zavřeli jako zločince. Nenechali ji ani vyspat.
Z informací, které byly až do pondělí k dispozici, nenabídla policie a ani státní zástupce žádný přesvědčivý důkaz, že by výsledkem razie bylo odhalení takového korupčního spiknutí, jež by předchozí manévry ospravedlňovalo. Mluví se jen o poskytování trafik pro rebelující poslance. Někde v pozadí vystupují pánové Rittig a Janoušek. Do příběhu se zatím dostali jako Pilát do Creda. Aby totiž svými jmény dodali představení potřebný prvek boje proti Zlu. Kéž by se právě oni stali hlavními postavami dramatu. Protože hlavní role Jany Nagyové v kauze organizovaného zločinu je trefa vedle. Ona má jen smůlu, že je kvůli své blonďaté a živočišné přirozenosti velmi viditelná. V pořádku by bylo, kdyby byl nejprve zatčen třeba pan Rittig za tunelování a korupci a pak by teprve následně vedly nitky vyšetřování do státní a politické scény. Postupně, krok za krokem a bez policejního divadla.
Boj proti korupci začíná být čím dále tím nebezpečnějším zaklínadlem, pod které se schová kdejaká hanebnost. Lidová touha po spravedlnosti je pochopitelná, ale nesmí nás dovést k jakobínskému pojetí státu, kdy kriminalizace je jen výsledkem společenské objednávky a populistického chování státních zástupců. Naším hlavním heslem nemá být boj proti korupci, ale právní stát. Pod emocionální prapor boje proti korupci lze schovat i postupy, jež právní stát poškozují a dělbu moci vychylují nebezpečně směrem k represívnímu aparátu. Státní zástupci a policie nemají co provádět na Úřadu vlády takové šaškárny, které vedou k pádu vlády. Nečas nepadl kvůli konkrétnímu přečinu své podřízené, ale kvůli divadelnímu představení party policejních bouchačů. Prezentace důvodů pro takový zátah je mělká. A jestliže jej objasní až další informace z vyšetřování, tak stejně platí, že státní zástupce i policie neměli házet do jednoho pytle nesouměřitelné a nesouvisející kauzy.
To, co se odehrálo a jak nedostatečně to bylo dosud vysvětleno, je hra s ohněm. Nepřiměřená akce policie zatím ukazuje na účelový spletenec rozdílných případů. I kdyby nakrásně policie a státní zástupci postupovali nezávisle, tak má tato akce jasný politický výsledek. Svržení vlády. Přitom nikomu ještě nebyla dokázána vina. A skutečná mafie se celou dobu válela někde u moře.
Policie nesmí dělat politiku. To je nepřijatelné.
Pádu Petra Nečase se věnujeme podrobně ve čtvrtečním Reflexu, kde najdete:
- Komentář Bohumila Pečinky o ambicích státních zástupců
- Exkluzívní informace o policejním zásahu v článku Petra Koláře
- Příběh absurdního vztahu Petra Nečase a Jany Nagyové od Petra Holce
