Nizozemské volby online: Aktuální vývoj komentuje politolog Petr Sokol

Volební výsledky jsou kompletní. Na rozložení mandátů se nic nezměnilo. Vátězná liberýlní strana VVD sice ztratila o proti minulým volbám sedm mandátů, ale jednoznačně porazila spolufavorita voleb Wildersovu protestní Stranu svobody. Wilders udržel druhé místo, ale rozložení sil mu nedává šanci vstoupit do vlády.

Wilders sice získal o pět mandátů více než minule, ale jeho 20 křesel je určitým neúspěchem oproti tomu, že ještě na začátku roku jednoznačně vévodil žebříckům volebních preferencí s 35 křesly.

Wildersovi se příliš nepovedla volební kampaň. Podle mnohých se na jeho politice již začalo projevovat, že je jediným členem vlastní strany, vše rozhoduje sám a navíc žije díky hrozbám islamistických extremistů roky v izolaci pod policejní kontrolou. Jeho typickým voličem byl méně vydělávající, muž, středního věku z většáho města s hodně přistěhovalci nebo z jihu Nizozemska.

Silně dominující téma odporu vůči islámu se oproti očekávání neprojevilo v raketovém vzestupu, ale pouze k posílení Strany svobody. PVV je poprvé v historii druhá nejsilnější strana, ale zároveń nedokázala vyrovnat svůj rekordní zisk 24 křesel z roku 2010.

Rutte naopak vyhrál díky svým postojům v ekonomice a také tvrdému postoji k migraci. Jistě mu nahrála také tvrdá reakce na incidenty s tureckými ministry. Zvýšená volební účast nakoenc znamenala, že kromě jeho tradičních voličů - vzdělanějších lidí z měst a jejich okolí - dokázal přitáhnout i řadu těch, kteří si nepřáli, aby se Nizozemsko stalo "slavné" vítězstvím Wilderse.

Mezi vítěze voleb patří jednoznačně také  třetí a čtvrtá v pořadí křesťanští demokraté z CDA a sociální liberálové z uskupení D´66. Obojí posílili a bez nich nepůjde sestavit vládu.

Lídrem levice se místo zdevastovaných sociálních demokratů ze Strany práce (historicky nejnižčí zisk strany a pokles o 28 křesel) ne kometa voleb ekologická a více alternativní Zelená levice s teprve 30-letým lídrem Jesse Klaverem - velkým příznivcem EU a liberálního postoje k migraci, ale starolevicová Socilaistická strana (SP), která spolupracuje na evropské úrovni s komunistickými stranam,i jako je česká KSČM.

Klíčovým faktem je také zisk 3 mandátů noví strany hlavně tureckých přistěhovalců DENK. Strana porazila v Amsterodamu i Wilderse a její lídr se označil za hlas "Nového Nizozemska."

Ke koloritu nizozemské politiky nadále patří parlamentní přítomnost posílené Strany zvířat, důchodcovské strany či dvou formací silně věřících protestantů.

Přítomnost 13 stran v parlamentu potvrzuje narůstající a historicky rekordní roztřístěnost nizozemské politiky.

Definitivní rozložení sil:

pravicové liberální VVD 33 (- 7 křesel oproti roku 2012); 21,3 % hlasů

protestní PVV 20 ( + 5), 13,1 %

křesťanskodemokratická CDA 19 (+ 6); 12,5%

sociální liberální D´66 19 (+ 7); 12,0%

silně levicová SP 14 (- 1), 9,2 %

zelená GL 14 (+10), 8,9 %

sociálnědemokratická PvdA 9 (- 29), 5,7 %

protestantská CU 5 (bez změny); 3,4%

Strana zvířat PvdA 5 (+ 3); 3,1 %

důchodcovská 50 plus 4 (+ 2); 3,1 %

konzervativně protestantská SGP 3 (beze změny); 2,1 %

přistěhovalecká DENK 3 (+ 3); 2,0 %

euroskeptické FvD 2 (+ 2); 1,8 %.

Celkem 150 křesel. Účast 80,4%

Aktuální rozložení sil (sečteno 374 z 388 obcí):

pravicové liberální VVD 33

protestní PVV 20

křesťanskodemokratická CDA 19

sociální liberální D´66 19

silně levicová SP 14

zelená GL 14

sociálnědemokratická PvdA 9

protestantská CU 5

Strana zvířat PvdA 5

důchodcovská 50 plus 4

přistěhovalecká DENK 3

konzervativně protestantská SGP 3

euroskeptické FvD 3

možná koalice:

VVD + CDA + D´66 + CU = 76 křesel ze 150

CDA + D´66 + SP + GL + PvdA = 75 ze 150 (s podporou Strany zvířat, ale 81, s důchodcovskou 50 plus dokonce 85). Středová CDA ale vylučovala před volbami koalici se silně levicovou Socialistickou stranou. nyí by to byla pro CDA ale jediná šance, jak získat psot premiéra

K sečtení kompletních výsledků uý chybí jen 15 obcé. Seřetne je ovšem uý obec Epe, kde od roku 1982 vždy vyhrála strana nejsilnější v celém nizozemsku. Tentokrát si zde nejvíce hlasů připsala liberálně-konzervativní strana VVD premiéra Rutteho.

Ta stále vede i celostátně a měla by získat dokonce 33 křesel. Wilders se během noci a hlasům z větších měst propracoval na druhé místo s 20 křesly. 

K sestavení většinové koalice budou potřeba minimálně 4 strany.

Aktuální prognóza zisku mandátů podle průběžných výsledků (sečteny 2/3 obcí):

liberální VVD 32

protestní PVV 19

křesťanskodemokratická CDA 19

sociální liberální D´66 19

zelená GL 15

silně levicová SP 14

sociálnědemokratická PvdA 9

protestantská CU 6

Strana zvířat PvdA 5

důchodcovská 50 plus 4

přistěhovalecká DENK 3

konzervativně protestantská SGP 3

euroskeptické FvD 2

Ve čtvrtém největším městě zeme - Utrechtu - pro změnu dominovala sociálně liberální formace D 66. Ve čtyřech největších městech země tak máme tři různé vítěze. Nizozemská politika je roztříštěná jako nikdy před tím.

Historicky paradoxním je výsledek ve městě Maastricht, kde byla podepsána smlouva o vzniku Evropské unie, ale nyní zde jasně vyhrála Wildersova strana. Minule zd ejasně dominovala sociálnědemokratická Strana práce, která zde ale nyní ztratila přes 22 % hlasů.

Také v Haagu, kde sídlí královský dvůr, parlament i vláda, je pořadí stejné. S náskokem vyhrála premiérova liberální strana před Wildersem.

Premiérova strana VVD těsně uhájila roli vítězea v přístavním Rotterdamu, když s 16,4 % porazila o tři desetiny procenta Wildersovu Stranu svobody. Úspěch v Rotterdamu posunul aktuálně wildersovce na druhé místo i celostátně. Stále ovšem není sečtena ani polovina všech obcí.

Jako poslední z lídrů vystoupil před novináři i Geert Wilders. Řekl, že chtěl být nejsilnější stranou, ale že se zároveň diví oslavám v premiérově VVD, kde ztratili 9 křesel. On získal 4, a proto patří mezi nějvětší vítěze voleb.

Každý desátý hlas v Amsterodamu získala strana přistěhovalců. Kromě 7,5 % procenta pro "tureckou" formaci DENK, zde totiž další 2,7 % obdržela strani "Článek 1", která se také orientuje na voliče s přistěhovaleckým původem, a to hlavně z Karibiku.

Italský list La Stampa označil premiéra Rutteho za Harryho Pottera nizozemské politiky a jeho výsledek za zázrak. Nizozemsko je zřejmě zemí plnou Harry Potterů, protože k této filmové postavě byl přirovnáván již Rutteho předchůdce v čele vlády křesťanský demokrat Balkenende. 

Po sečtení přibližně čtvrtiny obcí, převážně těch menších, vede premiérova VVD s více než 19 % hlasů. Druhá je křesťanskodemokratická CDA s téměř 13 %. Wildersova Strana svoboda zatím drží 11,7 % a je až čtvrtá za sociálně liberální formací D 66.

Amsterodam potvrdil pověst multikulturního města. Ve volbách v jednom z hlavních měst Nizozemska vyhráli zelení ze strany Zelená levice (19,3 %). I na druhém místě skončila vůči imigraci liberální strana Demokraté 66 s 18,2 %. Wilderosovu stranu v Amsterodamu předstihla i přistěhovalecká formace DENK se 7,5 % hlasů. Wildersova Stana svobody si zde připsala jen 7 %. 

Leader přistěhovalecké strany DENK, kterou volí hlavně lidé tureckého původu, Tunahan Kuzu prohlásil: "Nové Nizozemsko dnes získal svůj hlas v parlamentu." DENK by měl mít podle odhadů tři křesla v novém parlamentu.

Premiér Rutte zahajuje ve svém volebním štábu děkovnou řeč. Volební výsledek podle exit-pollu mu dává velkou šanci zůstat ve funkci premiéra, kterou drží již od roku 2010. Jeho strana ztratila čtvrtinu hlasů oproti volbám 2012, ale překonala výrazně předvolební odhady. Vděčí za to také tvrdému kursu vůči přistěhovalcům. Ruute před volbami například veřejně prohlásil, že migranti se musí chovat slušně, nebo mají opustit Nizozemsko. Jistě jí pomohla tvrdá pozice Rutteho vůči Turecku a prezentace voleb jako souboje Rutte vs. Wilders. 

Zatím se jako jádro budoucí koalice jeví spojenectvých pravicových liberálů premiéra Rutteho (VVD) s kžesťanskými demokraty CDA a levicovými liberály D´66. Dohroamdy mají podle exit-pollu 69 křesel. Doplnit by je mohla silně protestantská Křesťanská unie s 6 křesly. Pak by takové spojenectví mělo přesně polovinu křesel ze 150 členů parlamentu. Většinu by jim zvenku mohla poskytnout konzervativně protestantská SGP s 3 křesly.

Existuje i středolevicová většina CDA-D´66-GL-PvdA-SP, ale ta spojuje hodně rozličné strany.

Wilderse podle detailního exit-pollu zradila zejména nejmladší generace. Ve skupině do 24 let ho podpořila jen 3% voličů. Slabá podpora mezi mladými voliči Wilderse výrazně odlišuje od jiných protestních stran. 

Účast by se měla nakonec vyšplhat na 852 %. Nejvyšší za posledních 32 let.

Wilders na twitteru poděkoval voličům a napsal, že jeho strana posílila v počtu poslanců. Premiér Rutte o něm prý ještě uslyší.....

Jsou sečteny 3 z 388 nizozemských obcí. Vede VVD, která vyhrála ve všech třech obcích, ale výsledky mnoho nevypovídají o celé zemi.

Wilders tedy stále "remízuje" v boji o třetí místo se stranou D´66, která patří mezi formace nejvíce otevřené vůči migrantům.

Definitivní exit-poll podle počtu hlasů:

20.6% VVD
12.7% CDA
12.6% D66
12.6% PVV
10.7% GL
  9.3% SP
  6.0% PvdA
  4.0% CU
  3.3% PvdD
  2.7% 50+
  2.0% SGP
  2.0% Denk
  1.3% FvD

Jako první byla sečtena obec Schiermonnikoog s volební účastí 150 %. To je ta obec s hudebním festivalem a vlebními průkazy. vyhrála tam premiérova VVD. Wilders tam zdvojnásobil svůj výsledek, ale ten řiní jen 5 %. Není to jeho volební bašta.

Kolem desáté hodiny by se měly objevit první reálné výsledky - pravděpodobně z malých obcí na Fríských ostrovech. Kolem jedenácté by se měly začít první rýsovat obrysy celkových výsledků.

I definitivní exit-poll potvrdil 31 křesel pro premiérovu stranu, Wilders stále jen 19 křesel a tedy stejně mandátů jako křesťanští demokraté a levicoví liberálové. 

Podle prvního exit-pollu získala vítězná premiérova VVD jen 20 % hlasů. Wilders si pak připasal pouhých 12,6 %, dokonce o 0,1 % méně než křesťanskodemokratická CDA. Nizozemská politika je v první řadě velmi rozbitá.

Snad největší ovace vyvolal výsledek exit-pollu právě v centrále přistěhovalecké strany DENK.

Za 10 minut by měl být zveřejněný definitivní exit-poll. Nizozemská televize NOS doufá, že se jí nestane to, co v 9 hodin, kdy jí nefungovala v klíčovou chvíli televizní grafika, která všem stranám ukazovala 0 křesel.

Zatím předpovídaný špatný výsledek populistických stran potvrzuje i slabý výsledek důchodcovské strany 50 plus. Měla by získat jen 4 křesla a prohrát i se Stranou zvířat.

Prezidentu Turecka Erdoganovi může ale kromě premiéra a jeho strany VVD poděkovat také strana tureckých přistěhovalců DENK. Její voliče incident s tureckými ministry očividně také mobilizoval a přinesl jí dokonce 3 křesla. Poprvé tak v Evropě v parlamentu zasedne díky volbám přistěhovalecká strana, navíc strana spojovaná s Erdoganovou AKP. 

V roce 2012 exit-pollu "podstřelil o 2 křesla. Nyní ale na premiérovu stranu ztrácí 12 mandátů podle prvního exit-pollu. Ještě větším poraženým je ovšem koaliční sociálnědemokratická Strana práce (PvdA). Klesla z 38 křesel na 9.

Pokudm se tyto výsledky potvrdí, mohl by premiér Rutte dokonce sestavit pravo-středovou vládu bez levice.

Čísla prvního exit-pollu, který je ovšem složený z výsledků ve 20:30 - půl hodiny před uzavřením volebních místností:

liberální VVD 31

Wildersova PVV 19

křesťansko-demokratická CDA 19

sociálně liberální D66 19

silně levicová SP 14

zelení GL 16

sociální demokraté PvdA 9

protestanská CU 6

"zvířecí" PvdD 5

konzervatiovně protestantská SGP 3

důchodcovská 50Plus 4

"turecká" Denk 3

protestní FvD 2

VNL 0

Wilders je v exit-pollech tradičně podceněný, ale tento rozdíl asi dotáhne jen obtížně.

Podle prvního exit-pollu pro nizozemskou televizi zvítězila ve volbách Strana pro svobodu a demokracii premiéra Rutteho s 31 křesly. Wilders by se měl dělit o druhé místo s 19 křesly.

Na mnoha místech jsou stále dlouhé fronty voličů.

Do uzavření volebních místností v kontinetálním Nizozemsku chybí již jen hodina. Děle se bude volit již jen v zámořských drživách země v Karibiku.

Prognózy předpovídají až 80 % účast, což by bylo o 6 procent véce než minule a vyrovnáním úrovně volebvní aktivity z roku 2006.

A po velké sedmiččce ještě "malá" sedmička stran:

CU - Křesťanská unie - středolevá varianta strany silně věřících protestantů, konzervativní v hodnotových otázkách, sociálně liberální v ekonomice či postoji k zemím třetího světa. Pohybuje se kolem 5 madátů, které drží i nyní.

50 plus - protestní strana důchodců, ekonomicky hodně levicová, jako jediná nevyloučila povolební spolupráci s Wildersem. Nejsilnější strana seniorů v zemích EU. Vprůzkumech byla chvíli i nejsilnější levicovou stranou, ale teď bude ráda za 5 křesel, i kdyý má nyní jen jediného zástupce v parlamentních lavicích.

PvvD - Strana zvířat - levicová strana jednoho tématu - ochrany zvířat, kterou upřednostňuje pžed jinými prioritami zelených stran. Nejsilnější "zvířecí" strana v Evropě. Možná rozmnoží svá 2 dosavdní křesla.

SGP - Reformovaná politická strana - konzervativní podoba strany velmi silně věřících protestantů, nekandidují za ni ženy a k členství žen ve straně ji donutilo až rozhodnutí soudu. Věrní voliči nizozemkého "biblického" pásu jí garantují zhruba 3 mandáty. Může doplatit na vysokou volební účast v jiných oblastech země.

DENK - nizozemsky zanmená název strany "myslet", turecky "jednota". První strana imigrantů, která má čanci proniknout do parlamentu zavedené evropské demokarcie. Zaloýili dva levicoví poslanci tureckého původu. Právě turecká menšina je jejím volebním jádrem, přestože oficiální bojuje proti diskriminaci všech přistěhovalců. Průzkumy jí věštá 2 křesla, ale může ji posílit roztržka s Tureckem.

VNL - Pro Nizozemsko - protestní strana odpadlíků od Wilderse, bojuje o samotný vstup do parlamentu, kde nyní nezasedá.

FvD - Fórum pro demokracii - protestní strana vzniklá ze struktur vyzvořených kolem refrerenda, které odmítlo ratifikaci smlouvy o přidružení Ukrajiny k EU. Také bojuje alespoń o jeden mandát.

a ještě možný žolík:

PP - Strana pirátů - dosud mimo parlament, jejím trumfem je pohledná "kapitánka". Je na hraně zisku aleposoň jednoho mandátu. 

Celkem kandiduje 28 stran. Až 14 z nich má šanci proniknout do dolní parlamentní komory.

Pro orientaci v této stranické změti malý slovníček:

VVD - Strana pro svobodu a demokracii - pravicoví liberálové či liberálně-konzervativní strana premiéra Rutteho. Phybuje se v průzkumech kolem 25 křesel. Dosud měla 40.

PVV - Strana svobody - jediným jejím členem je Geert Wilders. Protestní strana postavená hlavně na odporu k islámu a migraci. v EP spolupracuje se stranou Marine LePenové nebo rakouskými svobodnými. Klesla pod 25 křesel. V parlamentu ji azstupuje 12 poslanců.

CDA - Křesťanskodemokratický výzva - opoziční, středová, proevropská strana spojující katolíky a protestanty. Dlouhá desetiletí nejsilnější strana v zemi, od roku 2010 se ale propadala. V preferncích těsně za dvojicí 2 nejsilnějších stran. Již v průzkumech dosahuje přes 20 mandátů. V aktuálním parlamentu měla 13 křesel.

D´66 - Demokraté 66 - sociálně-liberální strana, lehce nalevo od středu. Volí ji hlavně učitelém a další příslušníci městské inteligence. Úspěchem pro ni bude více než 15 mandátů, nyní drží 12.

GL - Zelená levice - levicová strana ekologických zelených, vedená nizozemskou verzí J. Trudeaua Jese Klaverem. Sní o třetím místě, 15 madátů pro ni ale jistě bude úspěchem a velkám posílením, protože dosum má jen 4 mandáty.

PvdA - Strana práce - klasičtí sociální demokraté, součást velké koalice s VVD. Očekávaný hlavní poražený voleb. Kdysi stavěli premiéry, nyní mohou dostat i pod 10 z celkem 150 křesel, i když nyní drží 35.

SP - Socialistická strana - dřívější maoisté, dnes představují tvrdou, euroskeptickou levici. V EP sedí v klubu s KSČM.  V průzkumech přestihla svého hlavnímo umírněného rivala - Stranu práci, což se jí zatím ve volbách ještě nikdy nepodařilo. Otázka , zda ale obhájí aktuálních 15 křesel.

V 17:45 odevzdalo svůj hlas 55 % oprávněných voličů. Velká skupina ale teprve přijde, protože Nizozemci volí v pracovní den a mnoho z nich chodí volit až po práci na cestě domů.

Aktuální údaj překonává účast z roku 2012 o 7 procent.

Další zajímavostí nizozemského hlasování je pak červená tužka. Nizozemci totiž na volebním lístku označují svého "vyvoleného" kandidáta červenou tečkou. Volič navíc může stranu volit jen prostřednictvím hlasu pro konkrétního kandidáta, který se ale přičte jeho politické straně a "preferenční" jen určí, kdo za stranu zasedne v parlamentu..  

V Amsterodamu, Tilburgu a Haagu se již dokonce kvůli vysoké volební účasti tisknou dodatečné volební lístky.

Mimochodem Nizozemsko se snaží voličům maximálně vycházet, aby se jejich hlas ve volebních urnách projevil. Dokonce zákony umožňují, aby volič někomu dal plnou moc a ten za něj volil. Existují proto voliči, kteří do urny vhodí více než jeden hlas.

Poprask v zemi vyvolaly také snímky z jedné volební místnosti, kde visí turecká vlajka. Jde o volební místnost v ulici Joubertstraat na východě Amsterodamu, kde se volí v turecké mešitě. Na dalších místech byly z volebních místnostech odstraněny po kritice obrázky tureckých politiků  nebo plakáty jedné turecké náboženské organizace.

V Nizozemsku jsou církevní objekty ale jako volební místnosti používány docela často.

V obci Schiermonnikoog již volební účast překonala 100 procent! Nejde ale o příklad á la Severní Korea, ale o to, že zde probíhá populární hudební festival a Nizozemci stejně jako Češi mohou volit i mimo své trvalé bydliště, takže hklas odevzdala řada hostů tohoto festivalu.

V zemi i v den voleb rezonuje víkendový incident s tureckými ministry, kteří chtěli agitovat nizozemské Turky před tureckým ústavním referendem přes nesouhlas nizozemské vlády. Lídr černého koně voleb opoziční křesťanskodemokratické strany CDA Buma dnes prohlásil, že Nizozemsko by mělo aktivně působit proti možnosti dvojího občanství. Dokonce řekl, že by se i královna Máxima měla vzdát svého argentinského pasu.

Nizozemští komentátoři aktuálně odhadují, že volební účast stoupne oproti roku 2012 přibližně o 6 procent. Neshodují se ale v úvahách, komu vyšší účast ve výsledku pomůže. Zdá se, že nárůst táhne větší volební aktivita zejména ve velkých městech. To by mohlo nahrát, jak Wildersovi, protože ve velkých městech žije více migrantů, které jeho strana kritizuje, tak prouprchlickým zeleným nebo straně bohatších městskách vrstev - liberálům z VVD. Pozorovateké také hlásí, že volí hodně mladých lidí. Jenže i ti patří jak k voličům zelených, tak i wildersovců.

Objevují se proto tři hlavní scénáře, co nárůst voličů přinese:

1. Lidé dnes více chodí k volbám, protože své voliče dokázal "zvednout" Geert Wilders, a jde tedy hlavně o nespokojené, tradiční nevoliče.

2. Lidé chtějí zabránit Wildersovu vítězství, a proto ti, kteřéí většinou nevolí, jdou dnes "hodit" hlas premiéru Ruttemu, aby se Nizozemsko nezapojilo do vlny protestního hlasování jako brexit či volba Trumpa.

3. Jde hlavně o mladé lidi, kteří jdou podpořit lídra strany Zelená levice Jesse Klavera, teprve 39-letou hvězdu nizozemské levice, který je v zemi připodobňován ke kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi.

Dosavadní informace překvapivě potvrzují nárůst volební účasti oproti roku 2012. Na mnoha místech se tvoří u volebních místností fronty a dochází volební lístky. Před volbami nizozemská média čekala po trochu ospalé kampani spíše pokles volební účasti.

Volební místnosti se v zemi tulipánů dnes uzavřou v 21 hodin našeho času. V tu chvíli bude zveřejněn první průzkum postavený na dotazovaní voličů při odchodu z volebních místností. Krátce na to začne i samotné sčítání hlasů.

Favority na volební vítězství jsou nejenom liberálně-konzervativní Strana pro svobodu a demokraciie (VVD) premiéra Marka Rutteho, ale také protestní Strana svobody (PVV) kritika islámu Geerta Wilderse. To přitahuje pozornost v celé Evropě a mnozí povqažují dnešní volby za pokračování protestních hlaosvání jako bylo referendum o brexitu či americké prezidentské volby.

Wildersova strana PVV, která chce zrušení eura a zákaz islámu, dokonce vedla dlouhé týdny v žebříčcích popularity, ale krátce před volbami ji předstihli premiérovi liberálové z VVD.

Nizozemci od rána vybírají 150 poslanců dolní komory parlamentu. K zisku mandátu stačí získat hlasy potřebné na jeden mandát. Tamní volební zákon totiž nezná procentní hranici pro vstup do parlamentu, kterou u nás máme ve výšce 5 %.