Česká justice začíná požírat své děti
Pomatenost má mnoho tváří. Jak ovšem rozumět tomu, když soudnictví začne střílet do vlastních řad?
Na městský soud v Praze byla totiž uvalena exekuce. Již několik let dluží jakési holandské firmě celkem 530 000 Kč. Ona instituce „práva a spravedlnosti“ údajně sice finanční prostředky na vyplacení má, ale nesmí je vydat. Exekutor zablokoval všechny nemovitosti a bankovní účty. Podle mluvčí městského soudu, Martiny Lhotákové, prý dlužník uvedenou částku zaplatit chce, ale nemá k tomu žádný platný právní podklad, protože ho zrušil Vrchní soud.
Už tedy zbývá jenom, aby byly soudcům obstaveny platy a zablokovány bankovní účty. Na jejich taláry a soudcovské kladívko se nalepí štítek s razítkem „exekučně zabaveno“ a idiotství je dokonáno. Budova městského soudu se prodá v exekuci nějakému arabskému naftovému multimilionáři a ten si tam zřídí dobře prosperující harém. Místní dámy budou mít přístup pouze v rouše Evině a pánové vůbec ne. Něco podobného se totiž již před lety stalo v Paříži, i když nikoli s budovou městského soudu. Prostě „právní stát“ Česká republika skýtá doposud neslýchané možnosti. Kromě exekučního vyvlastňování soudů máme i tunely, které se samy propadávají, na povrchu vytvářejí měsíční krátery a to vše, aniž by se toho „dotkla lidská ruka“. Ať dělá primátor Prahy Pavel Bém, co chce, žádného „viníka“ nenachází. Prostě v těch tunelech není ani noha. Ty se jednoduše vytvořily samy a samy se také propadávají …
Myslím si, že kdyby se nějakou šikovnou justiční manipulací podařilo tunely dostat pod exekuci, bylo by vyhráno. Vlk by se nažral a koza by zůstala celá. Exekutor by tunely zapečetil. Jak by to dělal, nevím. To je však jeho problém. Justice už si poradila s daleko vážnějšími nesmysly. Proč by měla kapitulovat před zapečeťováním tunelu? Nálepkou „tunel exekučně zabaven“ by se zastavily naprosto nekompetentní práce uvnitř tunelu. Tím by se vyřešily i „záhady“ propadlin a kráterů. Kdo nic nedělá, nemůže nic zkazit!
Nejen že jsme prvním státem světa, kdy soudnictví vyvlastňuje exekucí soudnictví (další případ jsem zatím na naší planetě dosud neobjevil), nýbrž suverénně vedeme i v propadávání tunelů. V cause tunelu Blanka v Praze 6 se během dvou let jedná již o třetí nehodu. Další katastrofou v roce 2009 je propadnutí tunelu v Mostech u Jablunkova. Tunely na české straně dálnice E 55, na hranicích mezi ČR a SRN, prošly od dob dostavění (2006–2007) již celkem 18 různými opravami. V roce 2001 se ukázalo, že v ČR je kvalifikováno jako nevyhovující celkem 22 železničních tunelů. Náklady jdou do miliard korun. Kdo kontroluje neodborné práce těchto „zlatých českých rukou“? Poplatky ve zdravotnictví a zkracování důchodů přece tyto miliardové schodky nahradit nemohou!!!
Co kdybychom si opatřili odborníky ze zahraničí, a to jak ve věci tunelů, tak justice? Určitě by to přišlo levněji a kvalitněji.
Švýcarsko je podtunelováno ze všech stran. Nic tam nepadá. Nic se tam nepropadává. Žádný „Pavel Bém“ tam s lucernou v ruce nehledá „viníka“. První obří tunel byl postaven ve Švýcarsku roku 1875 v Bözbergu. Spojuje Schinznach–Dorf–Effingen. Měří necelé tři kilometry. Za posledních 135 let se tam nic nepropadlo, nic se tam nemuselo opravovat – tedy mimo to, co sešlo stářím – a „Pavel Bém“ tam taky nemusel. Poslední tunel byl postaven v roce 2007. Nazývá se Lötschberg-Basistunnel. Jedná se o „trpaslíčka“ dlouhého skoro 35 kilometrů.
Švýcarsko žádné exekutory tak, jak je známe v Česku, vůbec nemá. Tamější exekutor není na soudu přímo závislý a má dvě pravomoci: vymáhání pohledávky anebo vedení procesního odvolání proti soudu, kdy se zdá pohledávka vůči dlužníkovi neadekvátní. Tedy exekuce proti městskému soudu by byla v této zemi nemožná. Švýcarský exekutor by ji vůbec neprovedl, protože by ji označil za neadekvátní vůči ústavě a duchu (spirit) švýcarské demokracie.
