Klaus

Klaus Zdroj: Youtube.com

Klaus přiznává: Jsem latentní kleptoman

Petr Holec

Poté, co krádež chilského luxusního pera pronikla na titulní strany předních světových deníků včetně New York Times, přiznal se konečně prezident Václav Klaus: „Kradu už léta,“ řekl.

Video, v němž Klaus během tiskovky strčí nenápadně drahé pero, výrobek chilských šperkařů, pod stolem do kapsy, načež promyšlenou krádež v přímém přenosu ještě drze završí zavřením prázdné krabičky, obletělo celý svět; slavnější nebyl český prezident, ani když se při nedávné předvánoční návštěvě Latinské Ameriky podivoval, jak tam můžou slavit Vánoce, když nemají sníh.

 

 

I proto prý hradní deratizátor a příležitostný sklepní bluesman Ladislav Jakl prezidenta přiměl, aby o své latentní úchylce přestal lhát. Ostatně lidé už od něj slyšeli horší věci. „Ano, jsem kleptoman,“ přiznal o víkendu Klaus. „Tajně kradu už léta, a zvlášť při státních návštěvách. Nemůžu si prostě pomoci. Možná se půjdu léčit.“

 

I proto Hrad zavedl nový protokol státních návštěv. Například generální tajemník OSN Pan-Ki-mun, jenž Česko navštívil koncem týdne a mimo jiných se sešel právě i s Klausem, musel před setkáním vyprázdnit své kapsy. „Nechtěli jsme, aby mu během krátkého jednání s panem prezidentem zmizela peněženka nebo kreditka, bylo by to trapné,“ vysvětlil prezidentův mluvčí Radim Ochvat. „Pan prezident se totiž často zcela přestává ovládat a neskrytě krade, co mu přijde pod ruku. Při tuzemských prezidentských výletech především své vlastní portréty visící ve školách a na úřadech. Na Hradě už jich máme plný sklep. Chystáme jejich mezinárodní aukci.“

 

Kleptomanií Klaus údajně trpí až posledních dvacet let. „Pan prezident začal krást, až když viděl, jak kvůli jeho někdejšímu právnímu zhasnutí po Listopadu 1989 kradou všichni okolo,“ vysvětluje hradní laický psycholog a bývalý Klausův mluvčí Petr Hájek. „Pana prezidenta pěkně naštvalo, jak se mnozí napakovali během kuponové privatizace, jíž pan prezident vymyslel, a panu prezidentovi nenechali ani drobky. Tehdy pan prezident šel a kradl poprvé. Tuším, že šlo o erárního číňana na Úřadu vlády. Stejně nepsal.“

 

 

Na drahá pera se Klaus zaměřil až později, když se stal autorem dětských zápisků z prezidentských cest a memoárů vládnutí. „Vždycky, když si sednu ke stolu a vzpomenu si, komu jsem to dané pero ukradl, píše mi to najednou úplně samo. Ani nemusím přemýšlet,“ vysvětluje Klaus. Na psychiatrické léčení by prezident mohl nastoupit už tento měsíc.