Rabín Karol Sidon: Všechno je přece jinak
V nebývale otevřeném rozhovoru pro nový Reflex analyzuje bývalý pražský a současný vrchní zemský rabín Karol Sidon (72) situaci v Evropě. A nejen ji. Uznávaný dramatik, spisovatel, chartista a disident se poprvé vyznává z toho, že i rabín má právo se zamilovat. Nepřímo tak hovoří o své o 44 let mladší přítelkyni, která čeká, až se rozvede, a stejně starém synovi, který se zatím „nepotatil“.
Může rabín kouřit?
Může.
I v sobotu?
Ne.
A chybí vám cigareta v sobotu?
Ani ne, už jsem si zvykl. Zvyk je zajímavá věc, věc, která mi z počátku velice vadí, když se stane zvykem, už nevadí.
A má rabín, mluvme teď obecně, právo se zamilovat?
Já myslím, že je člověk, tak proč by neměl mít právo zamilovat se? I když já jsem s tím samozřejmě nepočítal. Kdyby o tom člověk neměl jiné představy…
…o čem?
O tom, jak se má žít. A že řád je ze všeho nejdůležitější. Najednou vám ale ten řád nabourá něco, co ještě zvýší pocit deprese, že vlastně žijete ve vztahu, který nefunguje. A že se tomu člověk přizpůsoboval, protože neměl dost odvahy řešit problémy včas. Já jsem do třetího manželství vstupoval právě kvůli tomu, abych měl v životě určitý řád.
Byl jste třikrát ženatý, bylo tomu tak ve všech třech případech?
To ne. Ale jako čerstvý rabín jsem měl před těmi třiadvaceti lety v hlavě, že potřebuji pořádek, předchozí manželství se mi rozsypalo strašně. Pro mnoho lidí, kteří hledají v židovství svou cestu, je rozhodující, že tu cestu nacházejí srozumitelně, jasně a logicky postavenou. A já jsem tady potom vystupoval jako rabín, který to doporučoval ostatním.
Doporučoval co?
No, leccos, co je správné, akorát jsem nedocenil některé zcela lidské věci.
Jako duši třeba?
Těžko říct, ale nechci jít do podrobností a nechci o tom mluvit… ještě to není celé ukončené.
Já jsem právě myslela, že už to je dávno vyřešené, že jste už od loňska rozvedený. Tak o tom alespoň psaly Židovské listy.
Židovské listy uvedly plno nesmyslů, které vznikly z pomluv. Oni se domnívali, že kvůli tomu přijeli soudci z Izraele, aby mne rozvedli, ale to vůbec není pravda. Neukončené věci jsou nepříjemné. Dost se to táhne.
Co jste jako pražský vrchní rabín dělal a teď už to neděláte, nebo dělat nesmíte?
To, že nejsem vrchní rabín pražské obce, mi svým způsobem vyhovuje, ale jistě mne mrzí otřes, který jsem některým lidem z obce jako vnitřně nehybná autorita způsobil. Ostatně i dočasná ztráta některých činností, které jsem se naučil a mám rád, mne mrzí.
Proč je nesmíte dělat?
Až bude po všem, tak si o tom popovídáme.
Karol Sidon - rabín, umělec, buřič
Spisovatelská a dramatická dráha Karola Sidona, který vystudoval pražskou FAMU, započala velmi brzy; ve svých 26 letech vydal přelomové vyprávění Sen o mém otci (1968), na který navázal podobně laděný Sen o mě (1970).
Zásadní byly i jeho divadelní hry, na mnoha českých scénách se hrál příběh židovského starožitníka Shapira (1972) či legendární Latríny (1971) z utečeneckého tábora, jejichž dnes legendární premiéra byla ukryta v malostranském studiu Rubín.
V posledních letech začal Karol Sidon znovu psát a souborně vycházejí také jeho starší texty: k sedmdesátinám (2012) spatřilo světlo světa kompletní vydání jeho her Dramata, včetně těch považovaných za ztracené (editorka Lenka Jungmannová). Předloni pak vyšla Sidonova kniha sebraných literárních děl Brány mrazu a jiné prózy.
Druhý díl Sidonovy nové tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc, kterou psal několik let, vyjde letos v březnu. První díl byl představen loni (pod pseudonymem Chaim Cigan).
