Kanál: od silácké Hlaváčové k zapomenutému kanoistovi Jochovi
V uplynulých dnech přeplavali tři našinci kanál La Manche. Velký obdiv patří Richardu Hahnovi, pětapadesátiletému opernímu pěvci z Brna, rovněž tak Stanislavu Bartůškovi, sportovnímu redaktorovi ČT. A nakonec v úžině mezi Anglií a Francií vytvořila český rekord profesionální plavkyně Yvetta Hlaváčová, které se věřilo nejvíc a která tu dokonce chtěla zaplavat nejlepší světový čas.
Osm hodin a dvaačtyřicet minut v tempu přes sedmdesát kraulových záběrů za minutu plavala Yvetta! To je jistě obdivuhodné. Jenomže pak zazněly protichůdné zprávy. Prý neplavala v úplně nejideálnějším dnu, který bývá jednou za rok a kdy jedině padají rekordy. Ke konci její plavby se povětrnostní podmínky údajně zhoršily. Tolik hlasy z její doprovodné lodi. Ona sama ale prohlásila, že v polovině trati podle propočtů bylo jasné, že rekord nemůže vytvořit. Tak jak to bylo? Přitom teplota vzduchu byla dvacet a vody osmnáct stupňů, což jsou podle znalců ideální podmínky. Vzápětí agentury oznámily, že ten samý den padl rekord La Manche: Němec Christof Wandratsch plaval 7: 03, 52 hod. (starý rekord z roku 1994 držel Američan Hundeby 7:17 hod.). Pochybnosti o argumentech Yvetty, úspěšné účastnice mnoha šampionátů, pramení možná částečně z toho, že je proslulá siláckými řečmi. V tomhle případě však na ně má částečně právo. Ze všech našinců, kteří Kanál úspěšně zdolali, je totiž suverénně nejrychlejší – předčila dvě ženy a deset mužů. Druhý v historické tabulce, David Čech, zaplaval loni čas o hodinu horší. Tím prvním byl, jak známo, v roce 1971 legendární a dnes již nežijící František Venclovský (zemřel 1996).
Plavci přes La Manche jsou zvláštní lidé, mají obrovskou vůlí i ambice, částečně i sklon k exhibicionismu. Příběh každého je látka na román. Jedním z nejpozoruhodnějších je Ing. a PhDr. Richard Blatný, jenž jako plavecký samouk zdolal La Manche stylem prsa za téměř čtyřiadvacet hodin (!). V doprovodné lodi mu fandily (a za něj trpěly) matka a žena…
Nakonec ještě jeden minipříběh našeho člověka v Kanálu, byť ne plavecký. Odehrál se v létě 1928 a jeho hrdinou byl jednadvacetiletý pražský tramp Václav Loch, jenž překonal úžinu na pětimetrové kanoi. Vyrazil z Prahy, za pět dní dopádloval do Hamburku, pak proplouval přes Nizozemsko a Belgii do francouzského přístavu Calais. Tady pár dní počkal na lepší počasí a střihnul to přes Kanál do Doveru. Nikdo o něm nevěděl, nikdo ho nedoprovázel. Inu, odvážný český trempík. Po šesti hodinách, kdy už se začínal bát, vlny byly dvoumetrové, laciná buzola se namočila a přestala ukazovat, zaslechl lodní sirény a pak uviděl v mlze břehy. Britské a evropské deníky o něm v příštích dnech psaly ódy na prvních stránkách…
