Rozhovor s Karolem Sidonem

V první březnové dny oslaví židé na celém světě svátek Purim. Masky, řehtačky, písně a tance – to je jeden z nejveselejších židovských svátků připomínající křesťanský masopust. Při této příležitosti se můžete ptát Karola Sidona, pražského a zemského rabína, který ve své funkci nedávno oslavil desetileté jubileum.




Zajímá nás také, komu byste si přáli položit otázku vy sami. Pokud nám pošlete svůj nápad, budeme se snažit umožnit vám, abyste se na stránkách Reflexu s dotyčným setkali. Své případné návrhy můžete posílat na tuto adresu.

Ing. Petr Skoumal > > Dobrý den, jaký je momentálně židovský letopočet a s čím souvisí jeho datování?

Běží rok 5763 od stvoření. Míněno je tím stvoření, které je dovršeno vypovězením člověka z Ráje, čili v přepočtu na křesťanský letopočet rok 3760 před jeho začátkem. Historicky to tedy spadá do doby vzniku lidské civilizace.

František > > Mám rád židovský svět, protože rád čtu židovské autory - Singer nebo Potok. Ačkoli mají tyto knihy velkou hodnotu, je zde vždy striktně popisován svět jaksi bipolárně - my Židé a oni gójové. Vzhledem k pohnutým dějinám Židů to sice lze pochopit, ale nemáte pocit, že si tento přezíravý pohled přece jen "gójové" nezaslouží? Nebo je to jinak?

Na tom, že Židé rozlišují mezi sebou a národy (to je význam hebrejského gojim), není nic zvláštního. A že slovo gojim bývá ze strany Židů používáno ve smyslu pohané, má koneckonců také své věcné oprávnění. Co však pokládám za zlozvyk je despekt, s nímž o „gojim“ mluví někteří sekulární Židé, kteří se svým způsobem života a názory mezi pohany řadí.

František Zimmel >  Co pro Židy znamená postava Ježíše Krista?

Je to křesťanské, ne židovské božstvo, i když osoba, kolem které vzniklo, byl bohužel Žid.

Jana Černá > > Připouštíte vznik samostatného palestinského státu?

Pokud někdo připustí nebo nepřipustí vznik takového státu, nebudu to určitě já.

Jakub Červenka > >Myslíte, že lidé k životu potřebují organizovanou víru?

Judaismus, vycházeje z 1. knihy Mojžíšovy, respektuje smlouvu, kterou Stvořitel uzavřel s Noachem (Noemem) a jeho prostřednictvím se všemi lidmi. Dodržování této smlouvy spočívá v realizaci 7 základních příkazů: zavedení právního řádu do lidského společenství a zákazu proklínání jména Stvořitele, modloslužby, vraždy, incestu, loupeže a trýznění zvířat. O víře, jak vidíte, se tu přímo nemluví, a když, tak v její pervertované podobě, službě jiným božstvům než Stvořiteli samému.

Miriam Hanáková > > Dobrý den, možná jste v poslední době odpovídal na tuto otázku často, ale já vaši odpověď neznám: Co si myslíte o právě vydané knize Tabu v sociálních vědách?

Knihu jsem nečetl a to, co jsem se o ní doslechl, mne jen utvrzuje v tom, že ji číst nebudu.

Karin Součková > >Zajímalo by mě, zda žijí v České republice ještě jiní rabíni, myslím i cizince, nebo jste jediný? A jak je to s rabíny na Slovensku? Děkuji za odpověď.

V Praze působí kromě mne ještě dva až tři rabíni a v rámci Federace židovských obcí další dva. Na Slovensku jeden.

M. Jelínek > >Zdravím vás a mám dvě praktické otázky. Existuje v Čechách košer řezník? (Pokud ne, odkud máte maso?) Zajímalo by mě také, proč si ortodoxní ženy holí vlasy a nosí paruky? Děkuji.

Jeden z výše uvedených rabínů je také šochet, pověřený rituální porážkou pro Židovskou obec, ale košer řeznictví ještě nemáme. Provdané ženy si z důvodů cudnosti mají zakrývat vlasy a některé to řeší tím, že nosí paruky.

M. Jelínek > >Dobrý den. Vím, že v Čechách existovala velmi početná a vlivná židovská komunita. Kolik je dnes asi v České republice obyvatel židovského původu a kolik se jich ke své víře hlásí? Jakou váhu má pražská obec v porovnání s ostatními evropskými obcemi?

Vyvraždění 90 procent českých a moravských Židů nacisty vedlo po válce k zániku většiny židovských obcí. Léta komunismu k tomu přidala emigraci a prohloubení asimilace. Důsledky pociťujeme dodnes a denodenně, zvláště v malých mimopražských obcích. Počet Židů, kteří jsou v nich registrováni, nepřekračuje 1500 osob, a dále klesá. Vývoj pražské židovské obce po roce 1990 je naproti tomu pozitivní, i když ani zde nelze mluvit ve velkých číslech. Z 800 členů s věkovým průměrem 80 let před rokem 1990 vzrostl přes vysokou úmrtnost počet jejích členů na 1600 s věkovým průměrem 57 let. Ještě stále však počítáme s potenciálem těch Židů, kteří doposud neprojevili potřebu se k svému židovství veřejně hlásit, jejichž počet včetně těch, kteří se v posledních letech do ČR přistěhovali, lze ale jen odhadovat. Pražská obec tedy jistě patří spíše k malým komunitám, ale její minulost a pozitivní vývoj vzbuzují v židovském světě respekt.

Ivan Peterka > >Kdysi jsem četl, že Mormoni posmrtně křtí Židy, prý byl takto pokřtěn i Marc Chagall. Děje se tak dodnes?

Když si někdo v „dobré víře“ vezme něco do hlavy, těžko mu v tom zabránit, i když je to pro postižené urážlivé. Podrobnosti mi však nejsou známy a v České republice, pokud vím, se nic podobného neděje.

Pierre > >Kolik je v Česku židovských školek a škol, kolik dětí je navštěvuje a jaká je jejich úroveň?

Židovská obec v Praze ve spolupráci s nadací R. S. Laudera zřídila školku, základní školu a gymnázium, jejichž úroveň je slušná. Počet dětí v naší školce se pohybuje kolem 25 a počet žáků a studentů Lauderových škol činí cca 200. Kromě naší školky funguje i školka při Bet Chabad v pražské pobočce lubavičských chasidů, navštěvovaná především dětmi zahraničních Židů, kteří žijí v Praze, a také, pokud vím, funguje i školka, kam posílají děti v Praze žijící Izraelci, počty však neznám.

Magdalena Moskowitz
 >  Jakým způsobem je možné obstarat si modlitební knihu pro Yom Kippur a Rosh Hashanah v jazyce českém? Hebrejsky neumím a v angličtině mi někdy pravý význam uniká. Chtěla bych skutečně porozumět. Děkuji.

V českém překladu jsme doposud používali jen reprint staré modlitební knihy, která však obsahuje pro svátky jen základní modlitby, a navíc už je rozebrán. Pořídil jsem moderní překlad, který by v dohledné době mělo dvojjazyčně vydat nakladatelství Sefer. Pro potřeby židovských komunit jsem také přeložil modlitby pro Nový rok a pracuji na dokončení překladu modliteb pro Den smíření. Pokud máte zájem o první z nich, který vytiskl pražský Rabinát provizorně, můžete se na mne obrátit. Být ale vámi, počkal bych ještě rok, nežli Machzor na Roš hašana vydá nakladatelství Sefer v definitivní podobě. Má v plánu postupně vydat jak oba zmíněné překlady, tak i překlady dalších svátečních modliteb.

Ivan Malý > >Existují v České republice nějaké židovské noviny, časopisy nebo vysílání?

V Praze vychází měsíčník Roš chodeš, věstník židovských náboženských obcí v Čechách a na Slovensku, a jednou ročně Židovská ročenka a Židovský kalendář. V Roš chodeši se také dozvíte časy pravidelného vysílání Rozhlasu Regina. Bet Chabad Praha vydává měsíčník Chinuch a jednou měsíčně též vychází časopis Maskil, vydávaný soukromě.

M. Kracíková > >Jaký máte názor na válku v Iráku?

Svět se skutečně změnil a hrozba teroru, jak ze strany organizací, tak totalitních států jako je Irák, je reálná. Když se ze špatného politického kalkulu promarnila příležitost odstranit tuto hrozbu v zárodku a za minimálních ztrát na životech, je to bohužel třeba učinit i s vědomím, že lidských obětí bude více. Ale nedělat nic by byla stejně osudná chyba jako pštrosí mírová politika evropských mocnostní před 2. světovou válkou. Mír vedl ke zbytečné válce, která byla „vyhrána“ za cenu desítek milionů obětí. Jiná věc je problematika konfliktu západní kultury s kulturou zemí kdysi třetího světa, dnes druhého. Podle mého názoru by si příznivci západní kultury a zanícení šiřitelé západní civilizace měli již ze sebezáchovných důvodů uvědomit, že hodnotový systém, založený na libidu jednotlivce, není hoden exportu.

Robo Ďuro > >Registrujete v Česku nějaké projevy antisemitismu? Pokud ano, jaké?

Projevů antisemitismu je celá řada, za nejzáludnější však považuji šíření tzv. osvětimské lži. Mnohem více než ostentativní hajlování mne proto zaráží beztrestnost, s níž mohou počítat ideologové neonacismu a „duchovní vůdci“ tohoto hnutí. Český právní systém jim ji zaručuje.

Dušan Králík > >Proběhla zde odškodnění obětem holocaustu k vaší spokojenosti?

O spokojenosti nelze mluvit. Snad se udělalo, co se dalo udělat. Ale bylo to v každém případě pozdě.

Magda Novotná > >Může se stát členem židovské obce i člověk, který nemá židovský původ?

Členem Židovské obce v Praze se může stát i člověk bez jakéhokoliv židovského původu, který se čestně rozhodne stát se zbožným Židem před ortodoxním Rabínským soudem a je následně přijat za člena židovskou obcí.

Magda Novotná > >Dobrý den, chtěla bych vědět, jestli v současné době často odcházejí mladí lidé židovského původu z Evropy do Izraele. Jaký život je v dnešním Izraely vůbec čeká?

Imigrace českých občanů židovského původu nebo víry do Izraele není příliš častá, ale existuje bez ohledu na situaci v Izraeli. Pochopitelně je perspektivnější pro mladé lidi, kteří mají více šancí si tam najít vhodné zaměstnání. A co je tam čeká? Život v zemi, kde jim nikdo nemůže mít za zlé, že jsou Židé.

I. Bláhová > >Mám dva dotazy. Jaký je nejvýznamější židovský svátek? Co všechno děláte či neděláte během šabatu?

Nejvýznamnější židovský svátek je Jom kipur, Den smíření. Co děláme a neděláme během šabatu je však na delší přednášku a máte-li skutečně zájem o odpověď, dostanete ji s trochou snahy z literatury, dostupné v knihkupectvích a knihovnách.

Janka > >Moji předci byli židovského původu, tradice z naší rodiny však dávno vymizela. Mladší dcera se však o židovství zajímá, učí se hebrejsky, navštívila kibuc a zřejmě by v budoucnu chtěla studovat hebraistiku na Filozofické fakultě. Momentálně je v prvním ročníku gymnázia a už několikrát se mě ptala, zda by mohla studovat na nějaké židovské střední škole v Praze. Můžete jí dát odpověď?

V Praze působí židovské gymnazium, Vaše dcera se tam může přihlásit a pokud obstojí při přijímací zkoušce, bude vítána.

Maťo > >Věnujete se stále psaní? Jaká je vaše vědecká činnost?

Psaní se možná věnuji stále až příliš. V posledních letech se můj zájem soustředil na historii českých a moravských Židů v 16.-18. století se zvláštní pozorností věnovanou obyvatelům Masných krámů v pražském ghettu a jejich příbuzným v Dolních Kounicích na Moravě.

Leni > >Zaujímalo by ma, aký máte pocit z informácií o možnom teroristickom útoku na staré židovské mesto v Prahe. Nemáte niekedy pocit akéhosi prílišného jednostranného vnímania vašej osobnosti - iba ako rabína. Nie je to niekedy na škodu veci. Myslím tým vyjadrenia typu - slová akéhosi rabína ma nezaujímajú. Nepokladáte to za obmedzenos? S tým sa nedá nič robiť, no, ma to vplyv na Váš život, náhľady na svet, vlastnú filozofiu bytia?

S teroristickým útokem na židovské instituce je v době, v níž politikové a média často s pochopením, ne-li se sympatiemi, přihlížejí řádění v arabském světě i na palestinských územích legálních islámských organizací jako Islámský džihád, Chamas atd., je bohužel nutno počítat vždy. Přesto je však situace v České republice mnohem lepší než ve Francii a Belgii s početnou arabskou menšinou, kde se Židé, nemaskovaní za většinového Francouze nebo Belgičana, důvodně bojí jít po ulici. Pokud jde o další otázku, jsem rabín a nemám si co stěžovat, že jsem jako takový přijímán. Můj život, názory na svět a vlastní filosofii bytí primárně neovlivňuje, že jsem rabín, ale že jsem jako rabín povinen se nad tím vším hlouběji zamýšlet.

Václav Karlík > >Jaké je vaše životní krédo?

Chovej lásku k svému bližnímu, je jako ty.