Kdy vybuchne supervulkán, který zničí Spojené státy?
Objem žhavého magmatu pod povrchem amerického přírodního parku Yellowstone je asi dvaapůlkrát větší, než byly dosavadní odhady. Pokud by tamní supervulkán opět vybuchl, značná část USA by se stala neobyvatelnou a došlo by k závažné změně klimatu na celé Zemi. V nové studii to uvedli vědci z univerzity v americkém státě Utah.
Návštěvníci Yellowstonského národního parku si často neuvědomují, že celé místo je sopečného původu, protože žádná sopka v klasickém slova smyslu, jako je například kužel Vesuvu či alespoň Milešovky, zde není vidět. Lidé si proto často ani neuvědomují, že stojí na vrcholu vulkánu a pod jejich nohama leží možná největší sopka na světě.
Nová studie ukazuje, že pod národním parkem je v hloubce pět až 14 kilometrů jezero magmatu dlouhé skoro 90 kilometrů a široké téměř 30 kilometrů. Je v něm podle odhadu vědců 200 až 600 kilometrů krychlových kilometrů lávy. „Pokud víme, tak nic tak velkého dosud zmapováno nebylo,“ řekl BBC hlavní autor studie Jamie Farrell.
Vybuchne „každou chvíli“
Zdá se, že supervulkán v Yellowstonu explodoval v historii již třikrát. Vždy přibližně po 600 tisících letech. První výbuch byl před dvěma miliony lety, poslední asi před 640 tisíci lety. I proto je podle některých názorů nová masivní erupce již dlouho na spadnutí. Farrell to nicméně odmítá s tím, že vědci nemají dost informací, aby mohli přesněji určit načasování další erupce. Seismickou aktivitu v Yellowstone však podle něho monitoruje dostatek přístrojů, takže o tom, že magma stoupá k povrchu, by vědci věděli s velkým předstihem.
Jak by takový výbuch vypadal? Podle BBC by erupce vyvrhla dva až tři tisíce kilometrů krychlových popela a horniny, které by rozmetala po celých Spojených státech. Okolí do sta kilometrů by bylo zničeno lávou a horkými mraky plynu. V této takzvané první zóně by nikdo nepřežil. Ve druhé a třetí zóně v okolí vulkánu by podle BBC napadly až tři metry sopečného popela. Dnes zde žijí tři miliony lidí, kteří by museli být kvůli tomu evakuováni.
Stokrát silnější než Krakatau
Výbuch by měl sílu tisíců hirošimských atomových bomb. Sopečný popel by zasypal celé Spojené státy a zničil tamní infrastrukturu. Dvacet pět milionů lidí by bylo ohroženo nebo uvězněno ve svých domech. Půl milionu lidí by zemřelo.
Globální dopady výbuchu by se nejvíce projevily až měsíc po erupci. Miliardy tun oxidu siřičitého by se rozšířily v atmosféře celé severní polokoule a zatemnily Slunce. Za dva týdny klesla teplota místy až o 20 °C, mraky jedovatých plynů by se dostaly k rovníku a ovlivnily počasí i na jižní polokouli. Monzunové deště, které pravidelně zavlažují tropické oblasti, by nepřišly. K mrazu se přidružilo sucho. Následky výbuchu na počasí se zmírní až za několik let.
Erupce yellowstonského supervulkánu by vyvrhla dva až tři tisíce km3 sopečných vyvřelin. Pro srovnání, zatím největším výbuchem v moderní historii Spojených států byla erupce sopky St. Helens. Tento vulkán v roce 1980 vychrlil jeden krychlový kilometr popela a lávy. Zahynulo 57 lidí. Největší lidmi zaznamenaný výbuch sopky se odehrál 27. srpna 1883. Exploze Krakatau na stejnojmenném indonéském ostrově do vzduchu vyvrhla zhruba 20 krychlových kilometrů popela a horniny, zemřelo při tom 36 tisíc lidí. Tlaková vlna oběhla sedmkrát celou planetu a vlny vyvolané tsunami byly patrné až v Lamanšském průlivu. Na severní polokouli pak následovalo nezvykle chladné léto. Supervulkán v Yellowstone by však způsobil katastrofu až o dva řády silnější.
