Topolánek: Nový premiér by mi musel přinést dohodu o většinové vládě bez podpory extremistů
Postupně jsem se sešla se všemi osmi vyzyvateli prezidenta Miloše Zemana na kávě. Čtenáři tištěného Reflexu si o tom mohou přečíst v aktuálním vydání. Všichni kandidáti zodpověděli čtyři stejné otázky, které vám jakou ochutnávku nabízíme zde. Jako první odpovídá předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.
Jste jedním z vyzyvatelů Miloše Zemana. Jak hodnotíte jeho působení na Hradě?
Miloše Zemana si vážím jako člověka, který nás přivedl do NATO a do Evropské unie. Také privatizoval banky. Chci si ho pamatovat takto. A ne jako slabého prezidenta, který rezignoval na výkon svých ústavních pravomocí a de facto dal bianco šek na veškerou moc ve státě do rukou jednoho politika.
Prezident Zeman řekl, že první dva pokusy sestavení vlády svěří Andreji Babišovi. Jak byste postupoval vy v roli hlavy státu?
Já bych jako prezident jmenoval premiéra až poté, kdy by mi na Hrad přinesl základní dohodu na většinové vládě bez podpory extremistů. Variant je hromada. Andrej Babiš ale ani nezkusil jednat a místo toho vede volební kampaň. Miloš Zeman se ho k tomu ani nesnaží přimět a říká, že i tak mu dá oba pokusy a je zjevně smířen i s tím, že významné funkce a podíl na moci získají extremisté. Buď už mu k hledání nejlepšího možného řešení chybí energie, nebo jedná účelově. Obojí je špatně. Já bych naopak jednal energicky a v souladu s tím, co Ústava předpokládá: tedy jednal jak s ANO, tak s dalšími neextremistickými stranami a vedl bych je k tomu, aby se snažili o dohodu v zájmu občanů.
Co je podle vás nejvážnější problém současnosti?
Vnějším problémem jsou masová migrace a terorismus, vnitřním fatální rozdělení společnosti a ohrožení svobody, demokracie, právního státu.
Jste příznivcem přímé demokracie, referend, o nichž se dnes hodně mluví?
Ne a nebyl jsem nikdy. Politika je odborná profese, kterou se člověk musí naučit, musí jí rozumět, být kompetentní, umět hledat řešení stále komplikovanějších problémů vládnutí, rozumět problémům a odlišným zájmům občanů a umět najít jejich průsečík, smiřovat protichůdné názory. Nic z toho přímá demokracie nenabízí. Umí dát jen odpověď ANO, NE na otázku, na níž je přitom často obtížné se vůbec shodnout. Navíc, na rozdíl od reprezentativní demokracie, neumí smiřovat více různých názorů a hledat konsensus. Nespojuje, ale rozděluje společnost - viz referendum o Brexitu. Že politici role, které jsem vyjmenoval, často neplní, je jiná věc. Abych však parafrázoval slova T.G.M.: Má-li naše zastupitelská demokracie nedostatky, překonávejme ony nedostatky, a ne zastupitelskou demokracii.
Téma Moje rande s prezidentem si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 7. prosince
