České studentky zpochybňují orgasmus
Orgasmus není pro naše mladé intelektuálky důležitý, mnohem raději si chtějí povídat. Pětašedesát procent z nich není promiskuitní, přesto jsou tři čtvrtiny sexuálně šťastné a naplněné. Data výzkumu z Jihočeské univerzity ukazují naše studentky jako konzervativní slušňačky.
Vypovídací vzorek 115 vysokoškolských studentek řady fakult od přírodovědné až po bohosloveckou se podrobil dotazníkovému šetření stran spokojenosti s jejich sexuálním životem. Výzkum došel k výsledku, který je sice potěšující, ale na druhou stranu dělá z mužů tak trochu naivní pitomce. Pojďme se podívat, na co všechno autorka přišla a jak se to odlišuje od běžných mužských představ o sexualitě jejich partnerek – tedy od toho, čemu uvědomělý muž věnuje značnou část svých mentálních kapacit.
Stručný bibliografický údaj výzkumu zní takto: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, zdravotně sociální fakulta, název bakalářské práce Kvalita pohlavního života studentek VŠ, vedoucí práce: MUDr. Petr Sák, autor práce Ph.D. Hana Brožová.
ORGASMUS NENÍ DŮLEŽITÝ
Studentky odpovídaly na desítky otázek. Pro účely tohoto článku vybíráme jen ty nejzajímavější. Na prvním místě je to dotaz, v čem podle respondentek obecně spočívá kvalitní pohlavní život ženy. Na výběr měly šestnáct možností, z nich měly označit tři nejdůležitější. Bez ohledu na pořadí faktorů volily studentky ve 26 % případů „vzájemnou komunikaci a vyjádření potřeb“, ve 23 % „stálého, milujícího a tolerantního partnera“ a poměrně daleko za těmito odpověďmi skončila „schopnost dosáhnout orgasmu“ – devět procent případů. O zbývajících 42 % se dělí čtrnáct dalších možností.
Tři nejčastěji udávané faktory na 1. místě, tedy podle studentek nejdůležitější v kvalitě sexuálního života žen, jsou tyto: 42 % pokládá za nejdůležitějšího „stálého, milujícího a tolerantního partnera“. Pro 34 % dívek je důležitá „vzájemná komunikace a vyjádření potřeb“ a pro 10 % je to „schopnost dosáhnout orgasmu“. Zbylých čtrnáct možností se dělí o pouhých 14 %.
Tento první výstup výzkumu beru jako osobní urážku. Co je pro muže své cti dbalého důležitější než ženský orgasmus? Co mě snaha o něj v životě už stála práce a úsilí? Kolik úzkosti, deprese a výčitek svědomí jsem vytrpěl, když se mi ho nepodařilo vyvolat? Orgasmus partnerky je přece víc než čest, sláva a bohatství! Když pominu úplné primitivy, dobře ztělesňované figurkou Rudy Pivrnce, je ženský orgasmus pro muže stejně důležitá věc jako pro středověkého rytíře dobytí a ukořistění nepřátelské korouhve. Existuje snad větší sebepotvrzení, lepší glejt na to, že jsem opravdu frajer, než (pokud možno hlasité, aby to slyšeli i sousedi) orgiastické sténání partnerky? Není snad hlavní hrdina Ostře sledovaných vlaků dospělý na sabotáž proti nacistickému vlaku až tehdy, když se mu podaří s partnerkou přetrhnout přednostovi kanape?
Realita neúprosných devíti procent studentek, pro něž je orgasmus důležitý, je neúprosná a staví mužské vnímání ženské sexuality zcela mimo realitu. Já osobně tento výsledek prostě nechápu. Jak je možné, že je orgasmus důležitý pro tak malé procento mladých žen? Čím žijí, co je naplňuje?
ŽENY JSOU NEUZNALÉ
Další otázka zněla: Co je pro studentky osobně v sexuálním životě nejdůležitější? Čtyřiačtyřicet procent se neobejde bez „stálého, milujícího a tolerantního partnera“. Pětatřicet procent klade důraz na „vzájemnou komunikaci a vyjádření potřeb“ a devět procent potřebuje být zamilovaných. Pouze pro pět procent dívek je nejdůležitější, aby při styku dosáhly orgasmu, a jenom dvěma procentům záleží na délce předehry. Žádná ze studentek neoznačila odpovědi „množství sexuálních partnerů“, „kvalitní sexuální pomůcky a hračky“, „kvalita baterek ve vibrátoru“, „druh používané antikoncepce“, „velikost partnerova penisu“, „počet orgasmů za jeden pohlavní styk“ a „snaha partnera za každou cenu partnerku uspokojit“.
Nejtrapnější je právě poslední bod. Ženy vůbec neumějí ocenit, když se chlap snaží jim to udělat. Jaksi instinktivně jsem to už dávno tušil, ale uklidňoval jsem se, že ze mě mluví jen můj brutální cynismus. To je však jenom vedlejší zjištění.
To základní, nepřijatelné a šokující je, jak je dnešní mladá generace totálně zpozdilá, konzervativní, šosácká, úzkoprsá a zaostalá. Je více než padesát let po sexuální revoluci, protagonisté revolty šedesátých let dnes pobírají starobní důchody. Dvě generace se vystřídaly od osvobození sexu z pout předsudků a pověr. A jihočeské vysokoškolačky si ze všeho nejraději povídají.
Zcela propadají v podstatě mužské hodnoty sexuální spokojenosti. Počet orgasmů za jeden pohlavní styk a velikost partnerova penisu, tedy dvě základní kritéria, podle nichž svou sexuální výkonnost hodnotí muž, vůbec nezabodovaly v otázce, co je pro holky osobně v sexu nejdůležitější. Délka předehry – alfa a omega všech příruček pro pubertální samce – zajímá v jejich osobním sexuálním životě jen pouhopouhá dvě procenta děvčat, jejich vlastní orgasmus jen pět procent. Otřesné, šokující a naprosto nečekané!
ŽENY JSOU VĚRNÉ A STŘÍDMÉ
Jednoho sexuálního partnera poznalo 18 % dívek – to je každá pátá! Téměř polovina respondentek (47 %) uvádí dva až pět sexuálních partnerů. Necelá čtvrtina studentek (22 %) má zkušenost se šesti až 10 partnery. Třináct procent dívek uvedlo 11 až 25 sexuálních partnerů. Jedenaosmdesát procent (!!!) děvčat mělo v době výzkumu trvalý vztah.
I tyto výsledky ukazují, že dnešní mládež je stokrát konzervativnější než moje generace, tedy generace jejich rodičů. Na vysoké škole jsou tedy čtyři z pěti dívek spárované a osmdesát sedm procent má zkušenost nanejvýše s desítkou sexuálních partnerů. Šedesát pět procent děvčat poznalo méně než pět partnerů, to znamená, že nejsou sexuálně promiskuitní. V roce 2013, v době hormonální antikoncepce, swingers parties a gang bangu skoro tři čtvrtiny vysokoškolských studentek nejsou promiskuitní!
Stejně překvapivé jsou výsledky otázek zaměřených na frekvenci sexuálních styků studentek. Zkoumána byla jen ta část vzorku, která měla vztah, to jest přes osmdesát procent. Takřka polovina (49 %) udává pohlavní styk v průměru šest- až desetkrát měsíčně. Sedmadvacet procent dívek jedenáct- až patnáctkrát za měsíc. Jeden- až pětkrát za měsíc si najde čas na sex 14 % studentek. Šest procent se mu věnuje šestnáct- až dvacetkrát do měsíce, a čtyři procenta dokonce více než jedenadvacetkrát. To znamená, že pouhých deset procent dotázaných se věnuje styku alespoň obden a více. A to je frekvence, jež bývala v dobách, kdy já studoval vysokou školu, zcela normální – alespoň pro ty, kteří právě na ten sex nějakou dámu měli. Bez sebemenšího přehánění a vzpomínkového optimismu byl nejen pro mě, ale pro všechny mé kamarády a kamarádky, již měli vztah, sex dennodenní záležitostí a výpadky se konaly většinou jen následkem fyzické vzdálenosti nebo přílišné opilosti. Dnes jej jako každodenní náplň a zdroj základní libosti má pouze deset procent zkoumaných. Největší skupina se nachází v pozici frekvence „asi dvakrát týdně“, což naší generaci přijde jako celkem značná sexuální rezignace i ve čtyřiceti letech, ne ve dvaceti jako tázaným dívkám.
FRIGIDY I DRAČICE
Jak se studentky považují za sexuálně náročné? Polovina má pocit, že jsou jejich a partnerovy potřeby naprosto stejné. Šestadvacet procent dívek se považuje za sexuálně náročnější a 24 % se naopak cítí být v tomto ohledu méně náročnými než jejich partner. Tři čtvrtiny z celkových 115 dotazovaných uvedly možnost „jsem spokojená“ a jedna čtvrtina možnost „nejsem spokojená“. Téměř polovina (47 %) zažívá zpravidla jeden orgasmus při každém styku. Pětatřicet procent dívek ho dosahuje jen občas. Pokaždé a zpravidla více orgasmů si užívá 11 % dívek, zatímco sedm procent se k němu nedopracuje nikdy. Pro 10 % je orgasmus opravdu důležitý, pro 41 % spíše důležitý, pro 27 % spíše nedůležitý a pro 22 % není jeho dosažení důležité vůbec.
Spokojenost s vlastní sexualitou a sexuálním životem dosahuje 75 procent, což je alespoň v časech dlouhodobé hospodářské recese velmi příznivá zpráva. Trochu méně příznivé je, že dámy (viz první otázka) nejenže nepřikládají ve vztahu velkou důležitost vlastnímu orgasmu, ale že dokonce téměř polovina z nich nepovažuje vlastní orgasmus za důležitý.
Tato skutečnost odkazuje do sběrných surovin všechny ty stohy knih typu Jak učinit ženu/manželku šťastnou a ukazuje, že přes nástup feminismu mají ženy sexualitu přece jen pořád odlišnou od mužů. Anebo jsou jiné důvody, proč jihočeské studentky nestojí o vlastní orgasmus? Známý pražský sexuolog MUDr. Ondřej Trojan nejprve žertem říká: „Možná je to anomálie daná pitnou vodou ze šumavských hvozdů, třeba v sobě má hodně bromu.“ Ale pak zvážní: „Jižní Čechy jsou ze všech českých krajů nejkatoličtější, takže je možné, že jsou jihočeské studentky částečně indoktrinované. Že si myslí, že o orgasmu je nevhodné mluvit, nemá se k němu přiznávat. Anebo hraje roli, že ještě nevědí, co znamená orgasmus. A tudíž jim na něm nezáleží. Pro většinu žen jsou intimita ve vztahu a popovídání velmi důležité bez ohledu na emancipaci. Ale že by pro zkoumaný vzorek děvčat skutečně byl orgasmus tak nedůležitý a nepodstatný, to si nemyslím.“
A to je vysvětlení, jehož se chytám jako spásy. Holky se o tom prostě styděly mluvit a některé musí k orgasmu teprve dozrát. Ženská sexualita zraje jak víno. Takže přes opravdu šokující výsledky jihočeského výzkumu si ve svém individuálním hodnotovém žebříčku orgasmus s dovolením ponechám na hodně vysokém stupni.
Faktory kvality pohlavního styku, z nichž dívky ve výzkumu vybíraly:
A) frekvence sexuálních styků
B) množství sexuálních partnerů
C) kvalitní sexuální pomůcky a hračky
D) kvalita baterek ve vibrátoru
E) stálý, milující a tolerantní partner
F) druh používané antikoncepce
G) zamilovanost
H) délka předehry
I) délka pohlavního styku
J) velikost partnerova penisu
K) věk a zkušenosti partnera
L) schopnost dosáhnout orgasmu
M) schopnost uspokojit partnera
N) počet orgasmů za jeden pohlavní styk
O) snaha partnera vždy partnerku uspokojit
P) vzájemná komunikace a vyjádření potřeb
Proč je orgasmus pro jihočeské studentky tak nedůležitý?
Zeptali jsme se sexuoložky Hanky Fifkové (52), mimo jiné
autorky knihy Erotické představy žen:
„U ženské sexuality je nesmírně důležité, jak se k ženě partner chová. A nejde jen o to, zda je na ni hodný. Důležité je, aby se choval tak, že ženě po mužsku imponuje. Pro některou ženu může být imponující, když její chlap přednáší na fakultě, pro jinou, když umí vyměnit kolo u auta. Toto imponování je jedna z důležitých veličin, které u ženy mohou podporovat chuť na sex. Po mnoha letech vztahu ale muž kolikrát už nebývá tím imponujícím samcem. Stává se tátou od dětí. A pokud žena neprožívá orgasmus, tak ji v této fázi může sex přestat bavit. To si ale většina mladých žen v prvních letech vztahu neuvědomuje, protože je pro ni zatím díky zamilovanosti vše růžové.“