Centrum Prahy není zrovna pro cyklisty, říká Tim Voase - diplomat, který přijel z Londýna na kole
Na svou novou misi v Česku se vydal nový zástupce britské velvyslankyně Tom Voase velmi netradičně: z Londýna přijel do Prahy na kole. Za 9 dní tak zdolal 1500 kilometrů. Jak ho to napadlo, co ho k tomu vedlo a jak si stojí české hlavní město ve srovnání s britskou metropolí?
Jak těžká byla cesta na kole z Prahy do Londýna?
Vlastně ani moc ne. Neplánoval jsem, měl jsem kompas, malou mapu a jednoduše jsem se vydal na východ. Každý den jsem ujel sto padesát kilometrů. A zatímco krásné cyklostezky v Německu nebyly nijak těžké, jakmile jsem přejel hranice na Šumavě, konečně jsem měl před sebou nějakou výzvu. Zároveň se mi ale ulevilo, že jsem skoro v cíli.
To je asi nejneobvyklejší příjezd do “do práce“, o kterém jsem slyšel. Moje otázka zní: Proč?
Odpovídám si: Proč ne? Můj londýnský učitel češtiny, který je cyklonadšenec, se mě jednou zeptal – proč tam nevyrazíte na kole? Myslel jsem si nejdřív, že je to vtip. Ale protože mám cyklistiku rád a jezdím na kole proto, abych zůstal fit, šel jsem do toho. Nedávno jsem navíc zjistil, že pokud budu jezdit tady v Praze do práce na kole – z Bubenče jsou to čtyři kilometry – za rok ve srovnání s dopravou autem „ušetřím“ 350 kilogramů CO2.
Navíc se do práce možná dostanete i dřív …
Jediný problém jsou kočičí hlavy na silnicích. Na kole jsou zrádné.
Zažil jste jako cyklista do příjezdu do Česka „kulturní šok“?
Vzpomínám na jedinou věc, která mě trochu překvapila. V Londýně jsem slýchal o tom, že jízda na kole po Česku – a hlavně v Praze - je velmi obtížná. Zjistil jsem ale, že síť cyklotras máte daleko propracovanější, než jsem si do té doby myslel. Když jsem projížděl jižními Čechami, všude jsem viděl ty vaše žluté značky (označení cyklostezek, pozn. red.). To je dobré. Jen samotné centrum Prahy není k cyklistům moc vstřícné, ale o kočičích hlavách už jsem mluvil.
Když se podíváte na pražskou cyklistickou infrastrukturu. Co vám tu nejvíc chybí ve srovnání s Londýnem?
Nechci kritizovat Prahu, máte řadu cyklostezek, ale Londýn má nejen spoustu cyklopruhů, ale i cyklistické superdálnice, což jsou silnice namalované na modro, po nichž můžete jet desítky kilometrů z periferie přímo do centra. I díky tomu masově vzrostl počet cyklistů v posledních deseti letech. Není to ale jen díky vládě, která namalovala na silnice modré pruhy. Nemůžete očekávat, že udělá všechno sama. Je třeba vytvořit spolupráci mezi jednotlivci, zájmovými skupinami a politiky. Bez lobbingu a soukromých peněz rozvoj městské cyklistiky není možný. V první řadě pro to musí být nadšena veřejnost. V Británii například Banka Barclay’s sponzoruje cyklostojany na ulicích.
Když se rozhlížíte po Praze, chybí vám tu nějaký typ cyklistů, které často vídáte v Londýně?
Jsem tu teprve deset dnů, takže je možné, že jsou i v Praze. Všude po Londýně teď každopádně vidíte cyklisty, kteří cestují na velmi malé vzdálenosti. Půjčí si kolo, dojedou na zastávku metra, kde kolo nechají na stojanu. Po výstupu si půjčí nové kolo a dojedou na něm do cíle. Jde o nové pojetí cyklistiky – jsou to lidé, kteří se chtějí někam dostat, a kdyby neměli tu možnost, jeli by taxíkem, skočili na autobus nebo jednoduše použili auto.
Vraťme se ale ještě k vám. Jaký jste cyklista? Jezdíte nejradši ve městě, rekreačně, závodně?
Dávám přednost jízdě na velké vzdálenosti. Rád bych v Česku našel lidi, kteří plánují extrémnější cestu – například přes celou zemi nebo podél hranic.
