Politici nám sahají po peněženkách. Máme šetřit, nebo se bát inflace?
Šetrnost. V dobách minulých uznávaná ctnost je dnes bolem politiků a centrálních bankéřů, kterým šetření kazí plánovaná čísla. Češi totiž zlehka začali šetřit. Nelze se nám divit, když výhledy jsou pesimistické a odborníci radí mít rezervu několika výplat. Šetříme ale na správných místech? Nebo se omezujeme a přitom nám jinde peníze protékají mezi prsty?
Ped pěti lety skončilo období, kdy jste mohli peníze dát kamkoliv a hodnota vašich úspor rostla. Od roku 2001 během šesti let se index pražské burzy zešestinásobil a bylo těžké se trefi t do akcie s klesající cenou. Díky tomu prosperovaly i nejrůznější fondy a rostla cena nemovitostí.
V říjnu 2007 došlo k obratu a index pražských akcií spadl během necelých dvou let na třetinu. Klesly i ceny bytů a přes doporučení všech možných realitních agentů závislých na prodejích lze další pokles ještě čekat.
Úroky na běžném účtu jsou nulové a ke stejnému číslu se blíží i úroky na účtu spořicím. Proč to?
NEVÍDANÁ NEJISTOTA
Svět papírových peněz a dluhů na všechno nám přičaroval skoro bezstarostné období. Čím více dluhů, tím více utracených peněz. A tím taky více vydělaných peněz. Až do okamžiku, kdy se dluhy dají splácet. Rok 2007 znamenal celosvětový obrat a od té doby žijeme v době nevídané nejistoty. Ceny akcií, nemovitostí, ropy i drahých kovů zaznamenaly několikrát otřes, ať už tím, či oním směrem.
Centrální banky se to rozhodly řešit tisknutím peněz a nízkými úrokovými sazbami, takže nejen že více spoříme za menší úroky, ale hrozí nám, že držet hotovost jen tak pod polštářem může být pro naši kapsu mimořádně nebezpečné. Zvlášť když se dál bude tolik hazar dovat s tiskárnou peněz. Čím dál víc ekonomů varuje před rizikem budoucí inflace.
HYPERINFLACE?
Tu největší v Evropě prožila v první polovině devadesátých let Jugoslávie, také při experimentu s tisknutím. Na začátku roku 1994 dosáhla infl ace 300 miliónů procent. O tom, jak si děti hrály s miliardami dinárů, píše Vanja Igić, která tuto éru jako dítě skutečně prožila. Ne, zatím to nevypadá, že by dnes peníze Evropy ovládli stejní šílenci. Avšak je dobré si rizika takového pokusu připomenout.
Rozhodování co s penězi je o to těžší, že do hry vstoupila reforma penzí. A do reformy penzí prezident s vetem a nejistota ohledně dalšího pokračování současné vlády. Ostatně také změny daní hrají svou roli.
DLUHY
Ale nejen politici mají v rukách naši peněženku. Posedlost moderními domácími spotřebiči, dovolenými u moře a vůbec iluzí potřeby vysokého životního standardu dohnala mnohé Čechy na pokraj (i za) dluhové pasti. Jedna půjčka splácí druhou, úroky u nebankovních společností se pohybují v řádech mnoha desítek procent a do toho všeho se blíží Ježíšek.
Řada lidí si neuvědomuje, že může ušetřit, i když už dluhy má. Nesmějí ale nečinně sedět v křesle a čekat na spásu. Rychlé splacení dluhů s nejvyššími úroky a přesun dlužné částky do půjčky s nižším úrokem mohou zachránit i několik tisíc korun měsíčně.
