Hugo Chávez: Co bude po smrti amerického polodiktátora

Chávez vstoupil na politickou scénu své země v roce 1992 neúspěšným pokusem o převrat v době vlády venezuelského prezidenta Carlose Andrese Péreze. Neúspěšný puč ho tehdy stál dva roky odnětí svobody. Ve vězení nejspíš pochopil, co zjistil o sedmdesát let dříve i Adolf Hitler – v demokracii se k moci můžete pohodlněji dostat legální cestou. Skutečný převrat pak realizujete cestou postupných právních kroků.

NÁVRAT

S podporou MVR (Movimiento V República) vyhrál v roce 1998 Hugo Chávez volby s 56 procenty hlasů a stal se prezidentem. Naposledy zopakoval svůj triumf 7. října 2012, při prezidentských volbách byl opětovně zvolen – již počtvrté – s 55 procenty hlasů. Jeho rival – opoziční vůdce Henrique Capriles Radonski – dosáhl pouhých 44 procent.

Špatný zdravotní stav prezidenta Huga Cháveze však znemožnil jeho přítomnost na inauguraci, která byla plánována na 10. ledna 2013 a bez níž se podle právníků nemůže stát pravoplatným prezidentem. Dojde k ní vůbec? A co bude následovat, když Chávez přísahu nesloží?

Vůdce venezuelské bolívarské revoluce byl už počtvrté hospitalizován v havanské nemocnici a nikdo přesně nevěděl, jaký osud ho čeká. Venezuelská ústava však říká, že pokud se zvolený prezident nemůže ujmout funkce, musí se do třiceti dnů konat nové prezidentské volby.

Osmnáctého února se prezident Chávez údajně vrátil do Venezuely poté, co strávil dva měsíce na Kubě pod přísným lékařským dohledem. Dosud se neukázal v médiích a nikdo neví jistě, zda je opravdu zpět. Vyvolává to otázku: Skončí s odchodem Huga Cháveze i chávezismus jako zvláštní autoritativní model vládnutí, jenž se prosazuje všude ve Střední a Jižní Americe?

NEPŘESVĚDČIVÝ OPTIMISMUS

Jedinou dostupnou informaci o Chávezovi dnes podává místopředseda vlády Nicolás Maduro, kterého Chávez jmenoval svým nástupcem. Podle Madura je zdravotní stav prezidenta pod kontrolou. Jeho optimismus je však málo přesvědčivý.

Chávezovi předáci neskrývají vlastní ambice a už nyní se v jeho vlastní straně odehrávají divoké boje o nástupnictví. Opozice v této situaci bohužel není schopna přicházet s alternativními návrhy a může být v podstatě poražena kýmkoli z Chávezovy vlády.

CO DÁL?

Otázku, co bude dál, si pokládá mnoho politických pozorovatelů všude ve světě. Bude respektována venezuelská ústava s ohledem na to, že se předseda Národního shromáždění ujme role prozatímního prezidenta republiky a volby budou vyhlášeny v následujících třiceti dnech?

Předseda Národního shromáždění Diosdado Cabello nenaznačuje, že tak chce učinit, protože mu vyhovuje prodlužovat nejistotu pro své vlastní ambice, aby tak oslabil údajnou „legitimitu“ Nicoláse Madura a zabránil mu stát se Chávezovým dědicem.

NĚKOLIK OTÁZEK

Vážný zdravotní stav Huga Cháveze vyvolává řadu otázek. Co se bude dít, pokud nebude schopen složit prezidentskou přísahu v Cara­casu? Bude se přísaha ­konat na velvyslanectví Venezuely v Havaně, nebo dokonce v nemocnici na Kubě v případě, že se Chávez bude muset vrátit na další operaci?

Je možné, že jednotlivé soupeřící frakce chávezistů můžou přijmout Nicoláse Madura jako prezidenta Venezuely pro následujících devadesát dnů od Chávezovy nerealizované přísahy, a to i v případě, že Chávez nebude schopen složit přísahu ani v dalších devadesáti dnech?

Je možné, že Maduro zůstane prezidentem Venezuely, i když nebyl zvolen, v případě, že by Chávez zemřel, aniž by složil přísahu? Setkáváme se zde s mnoha nejasnostmi a také s velkým množstvím spekulací, a to nejen ve Venezuele, ale i na Kubě, která je na této zemi hospodářsky závislá.

V lepším případě Venezuela očekává nové volby, v horším případě ozbrojené konflikty mezi Chávezovými příznivci a opozicí, jež by mohly vést k občanské válce.

Autor se specializuje na oblast Střední Ameriky

PETR HOLEC: Bizarní konec Václava Klause je jen začátek ještě bizarnějších časů

Komentáře