Zemřete teď, vyléčí vás za padesát let. Tedy, pokud se necháte zamrazit

Příběh těch, kdo se hodlají po smrti uchýlit do speciálně upravených mrazicích prostor, popsala britská BBC. „V roce 1972 viděl Max More dětskou sci-fi, televizní pořad jménem Time Slip, jež uvedl na obrazovky postavy zamrazené v ledu,“ popisuje BBC. More se tím prý zprvu příliš nezabýval, až když se jeho přátelé začali zabývat „věcmi příštími“. Tím je míněn magazín tzv. kryoniky, tedy metody uchovávající mrtvé lidské či zvířecí organismy v mrazu, pro účely možného budoucího použití.

Těch, kdo chtějí využít tento způsob posledního (či předposledního?) odpočinku, podle BBC stále přibývá. Max More tedy rozhodně není ve svém přání nechat se po své smrti hibernovat osamocen. Kryonika má také výborně zpracované promo stránky, chcete-li se nechat na tento způsob posmrtného nebytí nechat nalákat, podívejte se zde.

„Když jsem se o tom dozvěděl více, všechno mi najednou začalo dávat smysl,“ řekl More pro BBC, který hodlá při hibernaci věnovat zvláštní pozornost především svému mozku, jež bude uchován mrazem pomocí tzv. neuroprezervace. „Řekl bych, že budoucnost je místo, kde bude stát za to být. A já tam chci být. Chci dál žít, užívat si, být produktivní,“ citovala Moorea BBC, který je mimochodem prezidentem a výkonným ředitelem Alcoru, světově proslulé společnosti, jež se kryonikou zabývá, a to nejen z hlediska uchování mrtvých jedinců, jakým jednou bude například Moore. Alcor se zabývá taktéž optimálním uchováním orgánů určených k transplantaci.

Myšlenka zastánců kryologie či hibernace, zkrátka uchování tělesných schránek, je jednoduchá. Medicína dělá neustálé pokroky, má tendenci jít stále vpřed. „Ti, kdo zemřou dnes, mohou být zítra vyléčeni,“ shrnuje přesně BBC ideu kryoniky.

Moorovi „pacienti“, neboli dobrovolní členové a zastánci kryomyšlenky, pocházejí údajně ze všech koutů světa. Myšlenka je zhruba následující: Členové mají často podlomené zdraví, a bude tedy nutné jim život na tomto světě co nejvíce ulehčit. Má- li dojít k nevyhnutelnému, tedy smrti člověka, připraví Alcor vše potřebné pro pozdější zmrazení. Když pacient zemře (přičemž nutně musí být prohlášen za mrtvého), Alcor jej nechá odborně hibernovat, a pokud se jednou medicína posune natolik, ze bude možné konstatovat vysokou šanci na obnovení života kdysi hibernovaných, pacient se nechá rozmrazit a oživit. S pacientem bude po smrti nakládáno podle jeho přání, jež smluvil s Alcorem ještě za života, například je možné oddělit hlavu a věnovat jí zvláštní kryopozornost. Takto to kryonika míní, v současné chvíli jsou však jakékoli předpovědi či spekulace stran budoucnosti předčasné.

Před hibernací je tělo třeba řádně připravit, například odstranit tělní tekutiny, aby v mrazu nedocházelo ke tvorbě krystalků, jež by mohly působit problémy. V souvislosti s tímto je také nutné otevřít pacientovi hrudník.

Podle BBC byl popsán také případ, kdy jeden z pacientů, jenž byl zapsán v programu posmrtné hibernace, spáchal sebevraždu. Tělo muselo být podrobeno pitvě, musel je prohlédnout koroner, aby mohl spolehlivě vyloučit cizí zavinění. Tím se oddálil hibernační proces, avšak nakonec bylo tělo k hibernaci uvolněno.

Kryonika však naráží na několik úskalí, jimž z pochopitelných důvodů zatím není možno čelit. Jedním z nich je fakt, že nikdo nikdy nevyzkoušel oživit, tedy uzdravit mrtvého zmrazeného člověka. I přes tendenci medicíny posouvat neustále své hranice, není nikde zaručeno, že budou zmrazené mrtvé tělesné ostatky desítek lidí někdy k něčemu ještě užitečné a použitelné, že medicína udělá takový pokrok, aby byla schopna dosáhnout tohoto kroku. I přes to však lze říci, že se na tomto odvětví medicíny, lze-li to takto nazvat, podílí početná skupina vědců, jež jej chtějí posunout vpřed. Podrobné studie ohledně kryoniky si můžete pročíst zde.

Výzva Reflexu: Pocházíte z České republiky a chcete se nechat po smrti hibernovat? Napište nám do redakce na e-mail tereza.stonisova@reflex.cz.