Socha Václava Havla pro Prahu se už vyrábí, chybí jí ale povolení na umístění
Socha připomínající odkaz bývalého českého prezidenta a dramatika Václava Havla, kterou chtějí její iniciátoři umístit v Praze na Petříně, se již vyrábí ve slévárně. V příštích týdnech organizátoři chtějí požádat úřady o příslušná povolení. Letos v listopadu totiž skončí sbírka vypsaná kvůli výstavbě sochy.
Celkovou částku potřebnou k výrobě sochy zatím spolek, který sbírku koncem roku 2012 inicioval, nezískal. Počítá ale s tím, že chybějící sumu sám doplatí.
Socha autorky Barbory Daušové by podle představ spolku měla ideálně v Praze stát letos 17. listopadu, ve výroční den brutálního potlačení studentského pochodu na Národní třídě, který spustil sametovou revoluci. Záleží ale na tom, zda s umístěním sochy budou souhlasit památkáři a následně další úředníci. "Termín je vizí, která navazuje na skutečnost, že sbírka musí být ukončena tři roky od vyhlášení, což je 17. listopad 2015," řekl ČTK předseda Spolku pro výstavbu sochy Václava Havla Petr Dauš.
Peníze získané ve sbírce musí být k 17. listopadu vyčerpány pro účel, pro který byla sbírka založena, a to také budou a socha bude vyrobena, doplnil. Výroba sochy je zadána v umělecké slévárně HVH v Horní Kalné u Hostinného.
Barbora Daušová sochu vytvořila jako svou klauzurní práci v ateliéru Jiřího Beránka na Západočeské univerzitě v Plzni. Nikdy se s Havlem osobně nesetkala, sochu vytvořila na základě fotografií. Podle svých slov chtěla sochou slavnému dramatikovi a politikovi a klíčové postavě sametové revoluce vzdát úctu.
Volně stojící figura drží přes rameno sako, na němž jsou reliéfně znázorněny úryvky ze hry Odcházení. V druhé ruce má Havlova postava desky s fragmentem jeho díla. Hlava má proti celkové figuře trochu naddimenzované měřítko, podle autorky je to záměr, aby se zdůraznil jeho význam jako myslitele. Socha byla před pěti lety vystavena v Plzni v rámci přehlídky školních prací, tehdy ji kdosi z veřejného prostranství odcizil. O rok později ji autorka představila v pražské kavárně Slavie.
Vedle Petřína dříve organizátoři sbírky zvažovali i další místa - vrch Havlín v Praze Zbraslavi, Františkánskou zahradu v Praze nebo mýtinu u Hrádečku, kam Havel jezdil na chalupu. Zástupci spolku zdůrazňují, že socha vznikla bez politické objednávky. "Chtěli jsme sochu civilní, ne sochu politika, ale občana," říká Dauš.
Po smrti prvního českého prezidenta Václava Havla v prosinci roku 2011 se objevilo mnoho iniciativ k uctění jeho památky. Některé nápady se realizovaly, především přejmenování pražského letiště či pojmenování některých veřejných prostranství či institucí po Havlovi. K pomníkům se ale především historikové stavějí skepticky a říkají, že Havla ze všeho nejlépe bude připomínat jeho dílo, které by lidé měli číst, a tak jej činit stále živým.
