Europoslanci se přeli o smysl uprchlických kvót
Včerejší rozprava poslanců Evropského parlamentu o navrhovaném přerozdělení uprchlíků mezi členské státy názorně ukázala zásadní rozpolcenost Evropské unie v postoji k tomuto řešení. Europoslanci ze západních zemí a ze zemí, které čelí největšímu přílivu uprchlíků v této souvislosti kritizovali takzvané dublinské nařízení, tedy kontroverzní praxi navracení migrantů do první země vstupu v rámci EU. Čeští nebo slovenští europoslanci trvají na odmítavém postoji vůči redistribuci uprchlíků na základě závazných kvót.
Mechanismus redistribuce prvních 40.000 uprchlíků včera před Evropským parlamentu hájil komisař pro migraci Dimitris Avramopulos. Záměrem opatření je podle něj nejen ulevit Řecku a Itálii, ale také umožnit důstojnější zacházení s migranty.
Státy osmadvacítky před prázdninami původní plán na povinnou redistribuci odmítly, komise jej ale nikdy formálně nestáhla. Česko, kterému odmítnutá kvóta komise přisuzovala 1328 běženců, dobrovolně nabízí převzetí 1100 osob za dva roky.
Ve středu má v Evropském parlamentu představit nový návrh na přerozdělení dalších 120.000 uprchlíků podle kvót předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Europoslanci ze západoevropských a jihoevropských zemí často apelovali na to, aby byl mechanismus přerozdělování migrantů naopak rozšířen a stal se závazným a trvalým. Dnes by měli schválit zprávu, kterou má europarlament podpořit přerozdělení běženců s cílem ulehčit Řecku a Itálii.
"Přemístění 40.000 lidí je malý úkol. Pokud ztroskotáme na tomto drobném úkolu, jak se vypořádáme s dalšími problémy, které před námi stojí?" prohlásila dnes zpravodajka navrhovaného usnesení europarlamentu, německá europoslankyně ze zelené frakce Ska Kellerová.
Navrhovaná zpráva přemístění 40.000 běženců podporuje, ale zdůrazňuje, že jsou "spíše zkušebním případem" a v případě potřeby je "třeba zvážit další zvýšení počtu osob k přemístění". Jakýkoliv návrh trvalého systému pro nouzové přemísťování osob má být pak založen na větším uplatňování solidarity a na sdílení zodpovědnosti mezi členskými státy.
Zpráva vzešlá z výboru europarlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zároveň vyzývá, aby měli uprchlíci možnost uvést své preference, do kterého státu se chtějí vydat, a to s přihlédnutím k takovým prvkům, jako jsou rodinné vazby, sociální a kulturní vazby - jako jsou například jazykové dovednosti -, předchozí pobyt, předchozí studium a předchozí pracovní zkušenosti.
Příslušný členský stát by pak měl mít příležitost vybrat si z žadatelů, kteří uvedený stát preferují, a to opět s ohledem na rodinné, sociální a kulturní vazby. Žadatelé přitom nemají mít právo vybrat si členský stát, kam budou přemístěni.
Závazné kvóty na přerozdělování uprchlíků však odmítají východní země EU. Minulý pátek ho po setkání v Praze potvrdili i premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. Slovenský lidovecký europoslanec Miroslav Mikolášik dnes v rozhovoru s ČTK řekl, že šlo o svého druhu "demonstraci síly" těchto států, které se chtěly vymezit vůči stále rostoucímu počtu "nanucených" imigrantů.
Mikolášik se na druhou stranu pozastavil nad tím, že Slovensko je nyní ochotno přijmout pouhých 200 migrantů. "Myslím, že je to trapně nízké číslo," poznamenal Mikolášik.
Stanovisko české vlády, podle níž kvóty nic neřeší, podporuje český europoslanec za sociální demokracii Jan Keller. Ten ČTK řekl, že kvóty jsou zároveň "pozvánkou pro další migranty, včetně migrantů ekonomických, aby přišli v ještě hojnějším počtu".
Český euroskeptický poslanec Petr Mach dnes na plénu europarlamentu varoval, že pokud v EU zvítězí názor podporující přerozdělování, "většina českých občanů nebude chtít v takové Evropské unii zůstat".
