Polsko po volbách: Změní se rétorika, ne reálná politika, tvrdí expert
Po osmi letech v opozici se podařilo konzervativní straně Právo a spravedlnost (PiS) zvítězit ve volbách a dokonce získat absolutní většinu v Sejmu. Přinese tedy PiS Polsku radikální změnu, jak by se dalo usuzovat z předvolební rétoriky? Odpověď možná překvapí – spíše ne.
“Pravděpodobně se bude měnit rétorika, ale výrazně méně reálná politika vlády,“ uvedl pro Reflex.cz Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. Nejvýraznějším příkladem může být zahraniční politika, která se pravděpodobně nepromění skoro vůbec. Jak řekl Michal Kubát z Institutu mezinárodních studií, Polsko se zkrátka dál bude chovat jako stát, kde se během posledních tří set let zdržovala 250 let ruská armáda.
Prohlášení PiSu jsou už teď až překvapivě smířlivá, uvádí dále Lebduška. „Třeba hned po vyhlášení výsledků průzkumů prováděných před volebními místnostmi Jaroslaw Kaczyński prohlásil, že se PiS nebude mstít – a je dost možné, že se v tomto směru poučili z předchozích chyb. O tom svědčí i nasazení Beaty Szydlové jako kandidátky na premiérku nebo třeba to, že jeden ze známých radikálů Antoni Macierewicz (mimo jiné místopředseda PiSu) pravděpodobně nestane ministrem obrany, jak se o tom původně mluvilo.“
PiS tedy sice navnadil Poláky na změny, je ovšem otázka, do jaké míry je naplnění tohoto očekávání reálné. „Nebudou vládnout v koalici. Své případné chyby nebudou moct na nikoho hodit. A konečně - prezident ani budoucí premiérka nepůsobí dvakrát přesvědčivě a kompetentně, takže uvidíme. Každopádně je rozhodně nesmysl PiS démonizovat a mluvit v souvislosti s ním o Polsku jako o novém Maďarsku,“ dodává Lebduška.
I přesto, že s nástupem konzervativců zřejmě nenastane žádný významný vnitropolitický či zahraničněpolitický veletoč, v některých oblastech se zřejmě nástup konzervativců (nikoli pravice!) projeví více.
Evropská unie
PiS je k EU velmi kritická. Bylo by však chybou srovnávat PiS např. s českou ODS, exprezidentem Václavem Klausem, Svobodnými nebo Petrem Machem. Poláci totiž mají dobře na paměti svou historickou zkušenost, a proto ať už jsou konzervativci či liberálové, vědí, jak je pro ně klíčová mezinárodní spolupráce např. v NATO. „I PiS je jednoznačně pro stavbu amerických základen v Polsku a ostatně o něčem svědčí i to, že Szydłová oznámila, že její první zahraniční cesta bude do Bruselu,“ říká k tomu Michal Lebduška z AMO. „PiS je obecně k EU kritičtější a více se orientuje na USA, ale zároveň to nejsou žádní euroskeptici tvrdého ražení. Určitě ale klesne význam Polska v EU, a to především kvůli tomu, že PiS v ní nemá tak dobré zázemí jako liberální Občanská platforma (PO). PiS je v Evropském parlamentu členem frakce Evropských konzervativců a reformistů (jako ODS a britští konzervativci) a z této pozice bude mít mnohem méně prostoru něco ovlivňovat,“ uzavírá Lebduška.
Migrační krize
V otázkách řešení současné migrační krize se pak PiS zásadně neshoduje s dosavadní politikou PO. PiS je zásadně proti kvótám na přerozdělování migrantů. „Je ale otázka, nakolik to bude s nastupující zimou vůbec téma,“ doplňuje Lebduška.
Vztah k církvi
„Církev v Polsku není žádný monolit, a ačkoliv dnes je zdaleka nejhlasitější její konzervativnější a nacionalističtější část (která má skutečně blíž k PiSu), tak to není její jediný obraz.“ Jinými slovy, roli církve v Polsku máme tendenci nadhodnocovat - ačkoliv konfesí se s církví Poláci ztotožňují, pak s jejími názory je tomu už jinak. „Takže vztah vlády s církví asi teď bude lepší a možná se dočkáme i nějakých spíš symbolických ústupků, jako je zrušení zákonu o umělém oplodnění, který byl schválen letos na jaře, ale obecně to nebude zásadní element politiky PiSu.“
Východní politika
Nedá se očekávat, že by se protiruský tón nyní otočil o 180 stupňů. Polsko-ruská animozita je daná nejen historicky, ale i současným děním. Ještě se zvýšila po ruské anexi poloostrova Krym, přičemž Polsko je známé především svým přátelstvím k Ukrajině. Petru Porošenkovi vyjadřovali otevřené přátelství bývalý prezident z PO Bronislaw Komorowski i současný prezident Andrzej Duda z PiS. Na druhou stranu, někteří představitelé PiS Ukrajinu nijak v oblibě nemají. „Lze očekávat menší aktivitu a vliv PiS, kterému chybí zázemí a kontakty.“
Ekonomika
Oblast, která zatím zůstává velkou neznámou. Je příznačné, že PiS naslibovala v této oblasti opravdu hodně. V otázce ekonomiky však nejlépe vidíme, že PiS není pravicová, nýbrž konzervativní strana, která navíc v programu měla i body, které by se daly nazvat sociální politikou. „Jedním takovým je např. zavedení příspěvku 500 złotých na každé narozené dítě. Už po volbách se však začali někteří lidé ze strany opatrně vyjadřovat, že se uvidí, jak na tom bude rozpočet,“ uvádí Michal Lebduška.
