Když písmenka nepostojí. Vyzkoušejte si dyslexii na vlastní oči
Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké to je, když má někdo dyslexii? Tedy poruchu čtení, aniž by byl člověk jakkoli hloupý… Písmenka mu přeskakují, unikají a zdají se být obrácená. Přinášíme vám ukázku, jak se dyslektikům některých typů zhruba může běžná stránka jevit.
Dyslexie je nejčastěji popisována jako porucha učení způsobující problémy se čtením, psaním a porozumění textu. Vědci se domnívají, že je způsobena geneticky, ale i prostředí může hrát roli, důležité však je, že nijak neovlivňuje inteligenci. Mezi známé dyslektiky, kteří to dotáhli daleko, patří například Agatha Christie, Walt Disney, Anthony Hopkins, Ingvar Kamprad (zakladatel IKEA), byznysmen Richard Branson, nositelka Nobelovy ceny za medicínu Carol Greiderová a další.
Lidí, kteří se potýkají s nějakou mírou dyslexie, je v České republice pod čtyři procenta, nejčastěji se udává číslo dvě procenta. V každé zemi, respektive jazyce, je to ale dost odlišné; čeština je například dosti vstřícná a mezi Čechy je dyslektiků relativně málo. Za prvé píšeme latinkou a za druhé je náš psaný záznam slov velmi podobný tomu, jak je ve skutečnosti vyslovujeme, na rozdíl například od latinkou psané francouzštiny, a hlavně angličtiny. V zemích, kde se mluvená forma jazyka významněji liší od psané, je podíl dyslektiků v populaci vyšší, až sedm procent, přičemž některou z lehčích forem může vykazovat až pětina mluvčích daného jazyka, píší zdroje z USA (CNN a Huffington Post).
Prográmek pro simulaci dyslexie zveřejnil blog geon.
