Česká republika je království knihoven, píše prestižní New York Times
“V době Amazonu a internetu se zdá být návštěva knihovny něčím kuriózním či staromódním,” píše na svých webových stránkách americký web deníku New York Times. “Existuje ovšem země, která na této tradici houževnatě lpí: Česká republika,” píše dále deník.
Je pozoruhodné, že deník upozorňuje na fakt, o němž se v Česku příliš nehovoří: Jsme země, v níž se vyskytuje nejhustěji pokrytá síť míst, kde si může čtenář půjčit knihu. Lidově řečeno, knihovna je zde opravdu téměř na každém rohu. Členství v síti městských knihoven navíc není drahé, čtenáře stojí v případě městské knihovny 60 korun ročně, pokud jde o akademické knihovny (například Národní knihovna se sídlem v zahraničí obdivovaném Klementinu) může jít ročně o stokorunu. Klementinum kromě knih však nabízí například také přístup k archívním novinovým výtiskům, a to často již z konce 18. či počátku 19. století.
New York Times také upozorňuje na slova Víta Richtera, ředitele Národní knihovny. “Češi mají vypěstovaný zvyk si číst,” což nás údajně odlišuje od ostatních národů. Vedeme nejen v počtu knihoven a zapůjčených knih, ale také v počtu zakoupených knih na osobu a rok - průměrně si Čech podle Richtera zakoupí 11 knih ročně.
New York Times vysvětluje, proč jsou knihovny u nás místem tak oblíbeným: kromě silně zakořeněného vztahu ke čtenářství je to i fakt, že se knihovny zasazují o to, aby se na jejich půdě odehrávaly různé kulturní programy, které knihovnu, tichou místnost pro čtenáře a akademiky, promění občas v místo veřejného života. Typicky jde o výstavy, koncerty nebo také přednášky, místy se z knihoven stávají také volební prostory. Podle průzkumu Bill and Melinda Gates Foundation, který deník citoval, je česká láska k půjčování a čtení knih patrná i z čísel: jednu knihovnu zde máme pro 1971 obyvatel, což (i s přihlédnutím k počtu obyvatel) je desetkrát méně než ve Spojených státech (kde na jednu knihovnu připadá téměř 20 tisíc čtenářů).
