Proč některé melodie zní v hlavě pořád dokola jako kolovrátek?
Dobrý den, pane doktore, často se mi stává, že někde zachytím nějakou melodii a několik dní se jí nemůžu zbavit. Usínám s ní, ráno se s ní probouzím a doprovází mě po celý den, a ačkoliv se vědomě snažím na ni nemyslet, v nestřeženém okamžiku se sama objeví a kolovrátek se spustí znovu. Raději už nepouštím rádio, abych něco zase nechytil. Můžete mi říct, co je to za šílený mechanismus v mozku a jak se to vypíná?
Děkuji.
Vděčný čtenář (podepsán jako Oneironaut)
Cyril Höschl: O vtíravých melodiích, jichž se člověk až téměř k zešílení nemůže zbavit, píše trefně slavný neurolog Oliver Sachs ve své Muzikofilii (Musicophilia). Často jde o krátké fráze, tři čtyři takty, které v mysli krouží až hodiny i dny, než utichnou. Nejsou vždy příjemné, někdy naopak, třeba popěvky z reklam, což naznačuje, že jde o nějaký mimovolní, nechtěný proces, jímž hudba vnikne do části mozku, kterou přinutí k opakování, asi jako když máte tik, mrkání nebo nějaký záchvat. Pro jejich podobu s červem vrtajícím v uchu či v jablku se jim říká mozkoví červíci (brainworms). Dokonce se ojediněle vypozorovalo, že některé léky, u nichž by se předpokládal opak, jako lamotrigin, mozkové červíky ještě zhoršují.
Po prvním vydání Muzikofilie dostával Sachs dopisy čtenářů s různými radami, jak se červíků zbavit – kupříkladu přehrávat si tu kterou skladbu až do konce, aby se prorazila ta vtíravá repetice, nebo červíka vytlačit zpíváním či poslechem jiné melodie. Jelikož percepce hudby má i svou víceméně skrytou motorickou složku, lze také zkusit relaxační techniky. Navzdory částečným úspěchům se však univerzální prostředek na likvidaci vtíravých melodií nenašel. Podobný mechanismus popsal roku 1876 Mark Twain ve své krátké povídce Literární noční můra, později přejmenované na Proštipujte, proštipujte, v níž měl vypravěč zvukomalebné rýmy, jichž se nedokázal zbavit a nakazil jimi neúmyslně místního pastora, který následně infi koval celou kongregaci.
Zdá se, že to je sice literárně vděčné, ale trochu přitažené za vlasy, protože chyba je spíše v mozkovém zpracování než v povaze melodií, i když ty triviálnější jsou chytlavější. Proto navzdory hudebnímu smogu, co se na nás doslova odevšad valí, ještě nejsme všichni mozkovými červíky dočista provrtaní.
