Řecko odmítá platit dluhy, přesto mu pořád někdo půjčuje. To je nenormální stav
Jsme zavaleni úvahami o tom, co se teď po volbách stane s řeckým dluhem. Ten představoval 321,7 miliardy eur. Analytici se předhánějí v úvahách o tom, jak bude dluh „restrukturalizován“, zda má být odpuštěn a jestli plán nového premiéra Alexise Tsiprase, který v podstatě dluhy platit nechce, může vyjít, a co bude znamenat. Jaká je ale realita?
Jako evropského stratéga mě proto zajímalo, jaké skutečné zdroje pro zaplacení dluhů Řecko dnes má. A je to pozoruhodné čtení.
Podle World Gold Counsil činí rezervy Řecké národní banky v lednu 2015 (tedy právě teď) celkem 112,4 tun zlat. Cena zlata k 26. lednu byla 36 571 600 eur za tunu. To představuje více než 4,1 miliardy eur. Dokud bude Řecko tyto rezervy (tedy majetek) držet, nemůže mu žádný rozumný věřitel slevovat ani odpouštět. Kdy jindy, než v dnešní krizi, kterou Řekové sami označují jako nesnesitelnou, by mělo tato země své rezervy použít? Pan Tsipras je ale přesvědčen, že by na úhradu řeckých dluhů měly být použity rezervy jeho věřitelů, ne jeho vlastní!
V Řecku je ohromující objem podniků se státní majetkovou účastí. Dokud bude ale stát tyto podniky vlastnit, nemůže mu žádný rozumný věřitel slevovat, ani dluh odpouštět. Měl by je prodat a platit z toho dluhy. Navíc by prodej těchto společností soukromým investorům jistě vedl k oživení hospodářských aktivit, a tedy i ke zvýšení zaměstnanosti. Jenže jak řecký stát (ne)umí hospodařit, už všichni vědí.
Pan Tsipras má ale jiné nápady. Například zvýšit minimální mzdu v přepočtu na 21 tisíc korun českých. U nás je minimální mzda 9200 korun a to máme zhruba stejný HDP a počet obyvatel jako Řecko. Můžete začít hledat rozdíly…
Autor se v posledních 25 letech podílel na tvorbě strategií podniků a vlád v 17 státech Evropy.
