RADEK BAJGAR: Je jaro, je hezky
Jako kdyby na jaře polevila blbá nálada. HDP zázračně roste, nezaměstnanost klesá. O válce na Ukrajině se píše méně, jako by se dohody z Minsku dodržovaly. Zemanovi zbývají už jen tři roky, necelé. Rath předvádí tanec poražených – za všechny ty, které Klaus pustil na amnestii.
I v politice se uklízí – teď zrovna u Nečasů vymetají odposlechy, drbny dostaly dárek. Také čekáme, jestli Nečasova bývalá strana konečně obrazí novými výhonky: proto rozhovor s Petrem Fialou – to je ten člověk dole na obálce. Je kritizován, že není výrazný, ale aspoň je konzistentní a má snad zdravou osobnost. Topolánek prý měl gule, ale taky Dalíka. Klaus měl charisma, ale osobnost pokroucenou.
A Reflex si přeje, aby se do politiky v nějaké podobě vrátila pravice. Letos by také měl vydat nějaké plody Babiš. Je to napínavé. Vyhání větve, ale květy zatím žádné – však se do podzimu ukáže. Mezi tím vším lidovci, taková tráva, co vytváří dojem idyly, ale jen to vyplňuje prázdný prostor. Za sociální demokraty teď propaguje Škromach, že Němce měli po válce rovnou vystřílet – chce být prezident a osvědčeně vsadil na lůzu.
Co je ovšem trapas, to jsou uprchlíci: zatím nevědí, že nějaké Česko existuje, a my chceme, aby to tak zůstalo. Populisté volají, že z Bruselu si žádné kvóty přikazovat nenecháme. Švejci zase vymysleli, že v schengenském prostoru stejně utečou, kam budou chtít. Ano, při správné motivaci utečou. Když se nám to hodí, odkazujeme se na společné evropské hodnoty i na solidaritu – pokud ji projeví někdo jiný.
Raději řekněme rovnou, že je tu nechceme, protože jsou tmaví a výtvarně se nehodí do české krajiny. Navíc je mezi nimi zhruba stejné procento blbů jako mezi námi, čili blbů v součtu přibude. Občas tam bude arciblb, čili přibude terorismu. Navrhuji přijmout ty, kteří podepíší, že se hodlají stát dobrými Čechy. Že budou skákat při hokeji, pít pivo, do roka vylezou na Říp, přečtou si Jiráska a vyjmenují Rychlé šípy. Že budou trampovat, kutit a pořídí si chatu. Že se naučí jíst nezralé ovoce, hnusné párky a vlašák. Naučí se pomlouvat, být nespokojení a xenofobní. A odmítnou přijímat další uprchlíky.
Jinak je stále měsíc lásky, a tak jsme v redakci měli svatbu: Danovi Hrubému a Heleně Zahrádecké to na Staroměstské radnici moc slušelo. Já dal přednost včelám – dostal jsem dva roje a hodlám se o ně starat asi tak, jak by se o své lidi měl starat stát: likvidovat cizopasníky a jinak je nechat svobodně dělat, co sami umějí nejlíp. Na podzim napíšu, jak to dopadlo. Na totéž se zeptáme Dana s Helenou.
