Cyril Höschl: Hlava nebere nepochopitelné vraždění a mnohé otázky zůstanou navždy bez odpovědi

Řekněme si rovnou, že vysvětlení, jež psychiatrie v těchto případech nabízí, jsou pouze zástupná a odbornou hantýrkou zakrývají odbornou impotenci. Tam, kde končí bipolární porucha a schizofrenie, vstupuje tento medicínský obor na tenký led rozhraní mezi patologií a normou a hledá na pachatelích ex post znaky poruch osobnosti či projevy nějaké deprivace. Na jedné straně se zdá prakticky vyloučeno, že by se tak hrůzného činu dopustil duševně zdravý jedinec, na druhou stranu se na pachateli kromě předmětného zločinu často nic moc nenajde. Ale protože se najít musí, tak se hantýrkou popíše jeho chování a to se vydá jako porucha. To, že se nepochopitelných zločinů mohou dopustit i bezúhonní taťkové od rodin, bylo půvabně vykresleno například ve vynikajícím americkém seriálu Perníkový táta (Breaking Bad, 2008–2013). Jindy to zase mohou být vzorní studentíci nebo slušní sousedé „odvedle“. Připomeňme si proto některé případy, jež vyvolávaly stejně naléhavé otázky jako v případě střelce v Praze.

Hledání důvodů

Jedním z nejdiskutovanějších případů posledních desetiletí byly akce norského masového vraha Anderse Behringa Breivika, jenž 22. července 2011 spáchal sérii teroristických útoků v Oslu a na ostro­vě Utøya, při kterých zabil celkem 77 lidí, z nichž většinu tvořili účastníci letního pobytu mládežnické organizace Norské strany práce. Dalších 319 lidí bylo zraněno. Rok poté byl Breivik (v roce 2017 si změnil jméno na Fjotolf Hansen) usvědčen z masové vraždy, přípravy smrtící exploze a terorismu a odsouzen k 21 letům odnětí svobody s možností následného ochranného léčení. Jenže jeho šílený čin zavedl orgány činné v trestním řízení a soudní znalce v oboru psychiatrie do slepé uličky, což se projevilo kontradiktorními posudky psychiatrů. První z nich přinesl závěr, že Breivik trpěl paranoidní schizofrenií, což by implikovalo natolik sníženou, až vymizelou rozpoznávací i ovládací schopnost, že by za svůj čin neměl nést trestní zodpovědnost. Breivik prohlásil, že umístění do psychiatrické léčebny pro něj nepřipadá v úvahu a že udělá cokoliv, aby soud přesvědčil, že je duševně zdráv. V nové lékařské zprávě pak další psychiatři zpochybnili uvedenou diagnózu a uznali Anderse Breivika způsobilým za jeho hrůzné činy trestní odpovědnost nést.