Stanislav Polčák: Kam se na Babiše hrabe Berlusconi
Evropská unie nám pomáhá dohánět západ. I letos z ní zase víc dostaneme, než dáme. Její roli v řešení koronavirové krize a restartu ekonomiky musíme důkladně diskutovat. Poslední, co teď potřebujeme, je ale podlamování důvěry v EU kvůli osobním problémům českého premiéra.
Česko letos získalo z evropského rozpočtu o 50 miliard korun více, než odvedlo. Je tedy čistým příjemce. Chcete-li jinak – z Bruselu nám poslali víc peněz, než jsme tam poslali my.
Tahle zpráva ministerstva financí proletěla minulý týden několika médii. Že by měla zásadnější dopad na veřejné mínění nebo ji zaregistrovalo mnoho lidí, si nemyslím. Zprávu, jako je tahle, jsme už – obávám se – začali považovat spíš za ‚euro šum‘.
Díky členství v Evropské unii nesporně bohatneme. Máme přístup na vnitřní trh, což je pro naši exportní ekonomiku obrovsky důležité. Peníze od bohatších daňových poplatníků EU jdou u nás primárně do lepší infrastruktury, inovací a technologického pokroku. Je také pravdou, že nad přerozdělenými evropským penězi aktuálně existuje větší dohled než nad těmi, které spravuje přímo česká vláda v čele s Andrejem Babišem.
Problém je ale právě v nejvyšších patrech. Údajný střet zájmů Andreje Babiše trvá, a dokud ho bude EU považovat za riziko, bude český premiér a priori vůči ‚Bruselu‘ v opozici, a tedy nebude mít zájem přispívat k pozitivnějšímu vnímání EU u nás.
Tohle nikdo nečekal
Evropská unie nebyla připravena na situaci, že by vláda jednoho jejího členského státu plně sloužila obchodním zájmům svého předsedy a jeho konglomerátu. I legendární Silvio Berlusconi držel „jen" média, a ta ani nebyla součástí dotačního mechanismu. Pravidla proti střetu zájmů však existují.
Proč mají peníze německého či švédského daňového poplatníka končit u miliardáře, který to vůbec nepotřebuje?
Aktuálně čelíme jedné z největších, ne-li největší krizi od 2. světové války. Unii někdy trvá příliš dlouho, než najde společnou řeč a než se dá pohybu. Na červencovém summitu prezidenti a premiéři členských států ale dokázali dosáhnout dohody, která umožní realizovat bezprecedentní balík záchranných opatření pro jednotlivé ekonomiky.
Česko bude v příštích 7 letech z rozpočtu EU navýšeného o fond po krizové obnovy ekonomik čerpat přibližně 950 miliard korun. Dalších 410 miliard korun si bude moci za výhodných podmínek vypůjčit.
Andrej Babiš zúřadoval tuto dohodu za Českou republiku. To, jak se bude peníze čerpat, a jak se budou kontrolovat, bude ale – bohužel – mít opět pod palcem i on sám.
Buďme ostražití. A mluvme o EU na základě faktů, k nimž bude vždy patřit i její neoddiskutovatelný ekonomický přínos.
