Supermodelka Vodianovová bojuje o důstojnost své postižené sestry
Sedmadvacetiletá Oksana z Nižního Novgorodu trpí autismem a mozkovou obrnou od dětství. Toto úterý šla se svou ošetřovatelkou do kavárny v centru Nižního Novgorodu. Stejně jako u nás i v Rusku vrcholila vlna veder a Oksana se potřebovala napít a trochu si odpočinout. Jenže majitel kavárny Oksanu vyhodil. Prý děsila zákazníky.
Jak dodává BBC, která o incidentu informuje, kavárník určitě netušil, že právě odstartoval celospolečenskou debatu o chování Rusů k postiženým.
Že lidé s hendikepy se v Rusku nedočkají ohledů jako třeba v západní Evropě, je všeobecně známé, a tak by si incidentu normálně asi nikdo nevšiml. Jenže Oksana je příjmením Vodianovová. A má sestru Nataliji. Tu Nataliji Vodianovovou, jejíž tvář už několik let zdobí obálky nejprestižnějších světových módních a společenských časopisů.
Slavná supermodelka zveřejnila detaily celého incidentu na Facebooku ve středu odpoledne. Podle ní majitel na Oksanu křičel: „Zmizte. Děsíte všechny mé zákazníky. Jděte nejdřív k doktorovi a pak teprve choďte na veřejnost.“ Nakonec zavolal ochranku, jež obě ženy s urážkami vyvedla. „Zavoláme do blázince a ti vás zavřou do sklepa,“ vyhrožovali údajně. Ošetřovatelka si to nenechala líbit. Poté, co na místo přijela Oksanina matka i sestra Natalije, skončily všechny ženy na policii s obviněním z výtržnictví.
Natalijin post na Facebooku četly během pár hodin desetitisíce lidí, příběh se ve čtvrtek dostal do hlavních zpravodajských relací. Obvinění proti rodině Vodianovových bylo ihned staženo, naopak majitel kavárny byl obviněn z „urážky lidské důstojnosti“.
Na svou obranu uvedl, že se Oksana opravdu chovala divně, během hádky prý seděla na chodníku před kavárnou a bouchala hlavou do zdi.
Případ vyvolal opravdovou vlnu zájmu. O chování ruské společnosti k hendikepovaným diskutují odborníci v médiích i obyčejní lidé na sociálních sítích. Zastánce mají oba tábory, ale co je důležité – téma už žije vlastním životem. Podle odborníků, které citovala BBC, může tento zájem situaci postižených v Rusku skutečně změnit k lepšímu. A to i dlouhodobě, ne jako po paralympiádě v Soči v roce 2012, kdy zájem o postižené upadl ihned po skončení her.
