Kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaické elektrárny u novostaveb řeší požadavky na energetickou náročnost budov

Kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaické elektrárny u novostaveb řeší požadavky na energetickou náročnost budov Zdroj: Ingrid Balabanova / Stock Budget / Profimedia

Alternativy moderního vytápění. Jaké jsou možnosti, abychom neprotopili i kalhoty?

Kamil Pittner

S příchodem nízkých teplot nastává čas si doma zatopit. V případě centrálního vytápění to za nás řeší dodavatel, kterému topná sezóna podle vyhlášky začíná 1. září a končí 31. května. Začít topit musí v okamžiku, kdy průměrná denní teplota v dané lokalitě klesne pod 13 °C, a to ve dvou po sobě následujících dnech, bez očekávaného oteplení. Dodavatel také hlídá, aby na jeho straně nedocházelo k plýtvání energiemi. Ale co v případě, že si vytápění zajišťujeme sami? Jaké máme možnosti, abychom doslova neprotopili kalhoty?

Ceny energií představují významnou položku v rodinném rozpočtu. Především pro majitele rodinných domů, kteří obvykle musí řešit jejich dodávky individuálně. Je tak pro ně významným rozhodnutím, jaký zdroj tepla zvolit. Oblíbeným řešením je kotel na plyn nebo pevná paliva, na jehož výměnu, pokud nesplňoval zákonem požadované ekologické parametry, byly k dispozici dotační tituly ještě v průběhu letošního roku. Další možností jsou státem dlouhodobě podporovaná tepelná čerpadla a fotovoltaické elektrárny.

„Z našeho říjnového průzkumu vyplývá, že v České republice se nejčastěji k vytápění využívá zemní plyn, činí tak bezmála třetina odběratelů. Téměř totožné množství domácností pak vytápí nakupovaným teplem. Třetím nejčastějším zdrojem vytápění jsou tuhá alternativní paliva, preferuje je více než 15 % respondentů. U novostaveb pak díky dotační politice státu významně rostou i tepelná čerpadla a fotovoltaické systémy,“ hodnotí stav na trhu Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet.

Obliba tepelných čerpadel roste nejenom díky dotacím z programu Nová zelená úsporám, ale i proto, že nabízejí uživatelský komfort – na rozdíl od kotle na tuhá paliva nemusíte přikládat nebo plnit automatický podavač. Navíc lze tepelné čerpadlo kombinovat s dalšími energetickými zdroji.

„Průměrně se uvádí, že s tepelným čerpadlem oproti plynu ušetříte 50 % nákladů a oproti elektřině až 75 %. Pro další snížení nákladů je vhodné tepelné čerpadlo kombinovat. Například při kombinaci tepelného čerpadla a plynového kotle můžete oproti vytápění čistě elektřinou ušetřit až dvě třetiny nákladů na energie. Při porovnání s vytápěním pouze plynem pak uspoříte přibližně polovinu výdajů. Nemalou roli hraje samozřejmě zateplení domu. Čím lépe je zaizolovaný, tím větší spotřebu energie pokryje tepelné čerpadlo a úspory budou vyšší,“ konstatuje Roman Šmíd.

Mezi nejčastější varianty kombinace s tepelným čerpadlem patří elektrokotel, což se hodí zejména do perfektně izolovaných domů. Provoz elektrokotle je totiž výrazně dražší než u kotle na tuhá paliva. Pro ten sice hovoří jeho levný provoz, ale musíte se o něj mnohem více starat a také včas zajistit dřevo či uhlí a někde ho skladovat.

Do budoucna vhodnější variantou jsou solární panely. Elektřinu z fotovoltaické elektrárny můžete použít přímo k pohonu tepelného čerpadla, spotřebovat v domácnosti nebo prodat. Kombinace tepelného čerpadla s plynovým kotlem je pravděpodobně nejoblíbenější a nejpraktičtější. Hodí se jak do novostaveb, tak do starších domů a náklady na provoz jsou výrazně příznivější než u elektřiny či tuhých paliv. Toto řešení je ideální především pro domácnosti, které již plynový kotel mají.

Kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaické elektrárny u novostaveb také řeší požadavky na energetickou náročnost budov. Nově stavěné budovy totiž musí mít téměř nulovou spotřebu energie: to znamená, že množství spotřebované neobnovitelné energie se pohybuje u rodinných domů mezi 70–75 kWh/m2 za rok, respektive 85–95 kWh/m2 za rok u domů s energeticky vztažnou plochou menší než 120 m2. A na pořízení samozřejmě získáte dotaci.

Fotovoltaická elektrárna navíc představuje významný příspěvek k energetické soběstačnosti. Nejde pouze o snížení nákladů, ale i v případě výpadku sítě jste schopni si elektřinu sami vyrobit. Přebytky můžete ukládat do vlastní fyzické baterie, využít možnost tzv. virtuální baterie nebo ji prodat na spotovém trhu. V tomto roce se otevřela rovněž možnost komunitního sdílení.

Současná legislativa umožňuje bez licence provozovat fotovoltaickou elektrárnu s výkonem do 50 kW, takže záleží v podstatě pouze na dostupné ploše pro montáž a finančních možnostech, nakolik se rozhodnete řešit dodávku elektřiny pouze vlastní produkcí.