Aréna názorů: Je čerpání evropských dotací prospěšné?
Pomáhají evropské dotace růstu nebo způsobují ztrátu soudnosti. Europoslanec Jan Březina a senátor Jaroslav Kubera v aréně názorů.
Úvodem bych rád předeslal, že nejsem žádný velký fanoušek dotací. Žijeme však v reálném světě, jehož jsou dotace samozřejmou součástí, a kdybychom ty pocházející z EU z jakéhokoli důvodu nevyužívali, byli bychom nejprve ostatním pro smích a posléze sami sobě k pláči.
Pravda, někdy jsou projekty financované z rozpočtu EU totálním úletem. Máslo na hlavě však v křiklavých případech plýtvání prostředky EU mají především příslušné orgány členských států. Právě ony totiž projekty posuzují a vybírají.
Může být těžké odolat pokušení nahlížet na dotace EU očima chytlavých excesů. O to víc je na místě uvést, že ve své velké většině eurodotace přispívají ke zvyšování kvality života a hospodářskému růstu v našich regionech. A nejenom v těch. Tři autoři v odborném článku v Journal of Public Economics v roce 2010 porovnávali dvě skupiny regionů, jež byly co do hospodářské úrovně prakticky stejné, ale jedna na dotace EU dosáhla a druhá nikoliv (platí totiž striktní pravidlo, že dotace EU může čerpat jen region s HDP nižším než 75 % průměru EU). A došli k zajímavému závěru: regiony pobírající dotace EU rostly rychleji než srovnatelně vyspělé regiony, které se v důsledku striktně nastaveného pravidla musely bez nich obejít.
Patrně nikdo nechce, aby nám odpadní vody zamořovaly půdu nebo řeky, potoky a jezera. Jediným řešením jsou tak drahé čističky. Nebo jiný příklad. Každý, kdo aspoň občas zavítá na české komunikace, ví, v jak neutěšeném jsou stavu, případně že odpovídající silniční či dálniční spojení zcela chybí. Dám krk na to, že nebýt eurodotací, spoustu těchto staveb bychom doteď neměli.
Nejenom tvrdé, infrastrukturní projekty, ale i tzv. měkké pracující s inovacemi a lidskými zdroji nás posouvají dopředu. Jakkoli Evropský účetní dvůr v případě ČR spočítal podíl špatně či nevhodně proplacených projektů na 7,7 procenta, nemělo by to být důvodem k zatracení eurodotací jako takových. Podobu projektů i jejich kvalitu nám totiž nediktuje Brusel, ale určujeme si ji sami. Proto by i o tom měly být volební kampaně: chtít po kandidátovi, aby eurodotacím rozuměl a měl jasnou představu o jejich využití. A volat ho nekompromisně k odpovědnosti, pokud by je ve své ministerské či jiné veřejné funkci promrhal.
Jan Březina
europoslanec (Evropská lidová strana)
Přestože lze dotace označit za sprosté slovo, ne-li trestný čin, jsou téměř nesmrtelné. Fascinují jak dotující, tak dotované. Dotující proto, že rozdělování cizích, ukradených peněz je příjemné a přináší dotujícímu nehynoucí slávu, a dotované proto, že mohou činit to, co by ze svých peněz nikdy nečinili.
Samostatnou kapitolou jsou dotace EU. Dotující dá 80 %, dotovaný 10 % a stát zbývajících 10 %. Pro stavební firmy zlatý důl. Stavějí akvaparky, chrámy piva, zimní stadióny hodné NHL ve městech s hokejem odpovídajícím okresnímu přeboru a jiné úžasnosti. Následuje vystřízlivění, když dotovaní zjistí, kolik peněz na provoz jejich projekty spotřebují. Nějak s tím zapomněli počítat. Pikantní jsou dotace na pěstování tabáku, nově cudně nazývané dotacemi na pěstování technických plodin. A přitom EU je v čele pelotonu bojovníků proti kouření. Často se také stává, že po letech přijde kontrola dotujícího a zjistí, že dotace nebyla použita podle často nesrozumitelných podmínek, a dotovaný ji musí vrátit. Dotující pak vrácené peníze použije na další dotace a tak to jde dokola.
Ještě dokonalejší je systém dotací na projekty nehmotné neboli virtuální. Oblíbená jsou školení, jak školit, jimiž se živí stovky soukromých firem, které by bez dotací nikdy nevznikly, protože by se neuživily. Zcela výjimečnou kapitolou je dotování ekoteroristických organizací ze státního rozpočtu. A ty pak blokují a prodražují třeba výstavbu dálnic, což při existenci složitých předpisů je poměrně snadné.
I když korupce je jedním z nejfrekventovanějších slov, dotace ponechávají protikorupčníky v klidu. Často totiž patří mezi dotované. Přitom prokorupční potenciál dotací je zcela zřejmý. Pokud chce někdo postavit hotel s 80% dotací, na nějakou korunu nekouká. Často to pak odnesou dotující, kteří neodolají.
Dotace mají paradoxně neblahý vliv na ekonomiku. Křiví volný trh a svobodné podnikání. Štěstím v neštěstí je krize. Peníze ubývají a na dotace zbývá čím dál méně peněz. Pro dotované pohroma, protože si život bez dotací neumějí představit. Pro nedotované úleva, protože se najednou stávají konkurenceschopnými. Boj proti přemnoženým dotacím bude trvat ještě dlouho. Ale až jednou skončí dotace, půjdou zase mnozí do práce.
Jaroslav Kubera
senátor a primátor Teplic
