Vloggerka Zoella: od středoškolských uměleckých spádů k bestselleru a 600 000 000 zhlédnutí jejích videí
Takže poslouchejte: takhle se maluju, tohle si vezmu na sebe na procházku, tyhle krémy si pořídím. A podívejte: takto zaplétáme copy, pečeme halloweenské muffiny a venčíme psa. Vidíte? Jmenuju se Zoe Suggová, točím pro desítky milionů fandů už šest let videa na YouTube, mám vlastní kosmetickou značku, (ne)napsala jsem knížku a vydělávám miliony liber. O Zoelle a jejích českých následovnicích najdete velký článek v Reflexu č. 12, který vychází 19. března.
Její videa jsou nakažlivá, její fotky se šíří jak virus a všechny holky touží být jako ona. Na Twitteru ji sledují tři miliony mladých lidí a na Instagramu hned čtyři, její video blogy neboli vlogy na dvou YouTube kanálech odebírá devět milionů nadšenců a byly zhlédnuty celkem šestsetmilionkrát. A aby těch milionů nebylo málo, má jich díky svému koníčku pěkných pár desítek i na účtu. Možná jste se si nikdy nelíčili oči a nečesali drdol podle videolekcí čtyřiadvacetileté Britky Zoe Suggové, ani jste si, přilepení k monitoru počítače, nedělali poznámky ohledně nákupu laciných triček, která vám za zvuků sladkého poprocku doporučuje. Zkuste si ale najít Zoellin kanál na YouTube a zřejmě si těch videí chtě nechtě pár pustíte, ať už jste lehce zanedbaná mamina se sklony k feminismu jako já, nebo fousatý fanda Slavie a osmdesátiprocentní čokolády jako můj šéf.
Ta křehká modroočka s porcelánovou pletí a senzačními vlasy totiž vyvolává závislost (ale ne závist!) – je dokonalá. Napůl módní guru a kněžka kvalitní kosmetiky, napůl cool velká ségra a kámoška, kterou by si každý přál. Je přirozená, krásná, inteligentní, příjemná na pohled i na poslech, zdravě sebevědomá, a přitom budí dojem holky odvedle, kterou trápí stejné trable jako nás ostatní. Jak se k tomu Zoella dopracovala?
Zrodila se Zoella
Dnešní hvězda první velikosti se narodila 28. března před téměř pětadvaceti lety obchodníkovi s nemovitostmi a kosmetičce s kutilsko-uměleckými spády. Vyrůstala v jihoanglické vesničce Lacock v hrabství Wiltshire, v nádherném prostředí památkově chráněných hrázděných domků, kamenných zídek a růžových sadů. Televizní stanice BBC v malebné vísce na řece Avon natáčela své historické minisérie Pýcha a předsudek a Cranford a jen o kousek dál se malá Suggovic holka vzdělávala na prestižní Corshamské střední škole v oblasti fotografie, umění a textilní tvorby a jistě už si plánovala, jak se uchytí ve světě krásy.
Což se také podařilo – svůj blog začala psát a fotit pod přezdívkou Zoella krátce před devatenáctými narozeninami, v únoru 2009, už jako asistentka ve firmě zabývající se designem interiérů. „Práce mě moc nebavila, tak jsem se rozhodla zkusit něco kreativního a začala jsem bloggovat,“ uvedla pro Telegraph.
Natoč to!
Po roce měla tisícovku fandů, kteří ji pravidelně sledovali a pomohli jí překonat počáteční stud (Zoe trpí úzkostnými stavy a panickými atakami). „Vážně bys měla natočit nějaké video,“ ozývalo se v diskusních fórech čím dál častěji. Vzala tedy kameru na nákup s kamarádkou, a ačkoli tohle první video později stáhla z webu, začalo ji natáčení bavit. Další vlog s názvem 60 věcí v mé ložnici, na němž křehká dívenka beze slova, jen za hudebního doprovodu špulí pusu nad kartáčem, svíčkou a jinými nesmysly sebranými z koberce – a na slávu je zaděláno.
Tentýž rok spustila Suggová vlastní Youtube kanál a publikum si ji okamžitě našlo – a to nemusela z Brightonu, kde vlastní domek na pobřeží, vystrčit nos. Od září má vítězka všech možných vloggerských soutěží vlastní kosmetickou značku a ta vtrhla na trh s vervou voňavého bulteriéra. Loni Zoella v celosvětovém žebříčku youtuberů získala úžasné čtvrté místo – kromě ní a jejího charismatického mladšího bratra, bloggujícího pod přezdívkou ThatcherJoe (Pokrývač Joe – jeho šaškování a potrhlosti ocení zejména mladší školáci), jsou všichni v první desítce výhradně letsplayeři (v čele s fenomenálním čtyřiadvacetiletým Švédem Felixem Kjellbergem, komentujícím počítačové hry jako PewDiePie). A nejlepší je, že Zoellu sláva nejspíš nezměnila: ano, její videa mají po šesti letech profesionální kameru i střih, už je zjevně nelepí sama na koleně – ale stále poslouchá populární boyband One Direction jako skoro všechny její fanynky, „Nezačala jsem psát tenhle blog proto, abych získala smlouvu s vydavatelstvím Penguin nebo svoji vlastní značku kosmetiky, nebo abych dostala svůj obličej na obálky časopisů a na billboardy. Prostě jsem jen chtěla mluvit o věcech, co mám ráda.“
A za to je dnes Zoella dobře placená: za zmínku o konkrétním produktu ve svém vloggu může od dané firmy získat kolem 4 000 liber, dalších až 20 000 liber jí přinesou inzeráty na jejím Youtube kanálu. A to nemluvíme o několika smlouvách, které podepsala s různými kosmetickými a oděvními firmami, a o schránce přetékající zbožím, které jí dennodenně posílají výrobci doufající, že se jí zalíbí a věnuje mu pozornost ve svém online deníčku. V soukromém životě nemá Zoe zatím jediný škraloup: nepije, nekouří, není oplzlá jako její americká vrstevnice, popová zpěvačka a herečka Miley Cyrus, a její vloggy jsou překvapivě panenské a cudné. Také svůj vztah se sympatickým youtuberem Alfiem (vede PointlessBlog) se rozhodla nerozmazávat a nezneužívat jako marketingovou zbraň. „Vím, že mám jistý vliv na lidi, kteří mě sledují, a je to celkem tlak,“ svěřila se loni deníku Telegraph. „Musím zůstat pozitivní, a ačkoli bych nikdy nepoužila výraz vzor, uvědomuju si svou zodpovědnost vůči tak velkému publiku.“
Girl Online
Když Zoella loni koncem listopadu vydala svůj první román Girl Online, knížku slaďounkou jako dortík, podle očekávání zlomila všechny rekordy, pokud jde o prodeje – žádný debutant ještě v prvním týdnu neprodal tolik výtisků (bylo jich rovných 78 109 – tedy jedenáct tisíc denně) jako tato velká ryba ze sociálních sítí; ničí kniha se v prosinci 2014 neprodávala po celém světě tak rychle. Příběh šestnáctileté bloggerky z Brightonu Penny, která ke štěstí, slávě a lásce k americkému zpěvákovi přišla, samozřejmě cílí na teenagerky, zejména na ty aktivní na webu. Řeší se kyberšikana a psychické problémy typické pro dospívání, kniha představuje opravdové kamarádství, dodává sebedůvěru, nese pozitivní poselství a je psaná přesně tím odlehčeným a místy laskavým tónem, jakým by se na holčičky mělo mluvit.
Girl Online má jeden jediný problém – hlavně si nemyslete, že Zoella tu knihu vážně napsala. Alespoň ne sama. „Tým píšících profesionálů“ její nakladatelství, prestižní Penguin Books, oficiálně přiznalo, ovšem spekulace, že příběh stvořila autorka knih pro mládež Siobhan Curham a Zoella pak nanejvýš krasopisně přičinila svůj podpis, který zvedne obecné povědomí o knize a mnohonásobně i její prodeje, nadále zůstávají spekulacemi. Tisk i část fanoušků to ovšem Zoelle dal s odpuštěním řádně sežrat, takže se v posledním čtvrtroce její aktivita na internetu výrazně snížila. Bojuje s nepřízní publika poprvé a jistě si zoufá nad špatným rozhodnutím poslat tu knihu vůbec do světa a nechat se vytěžit jako marketingová značka.
Ať je to s autorstvím, jak chce, Girl Online vyjde pod stejným názvem v českém překladu Vandy Senko Ohniskové v nakladatelství JOTA 6. května, těsně před festivalem Svět knihy, který se po téměř pěti měsících každoročně stává živou vodou pro povánočně zamrzlý knižní trh. A pár měsíců nato v Británii slibují vydat druhý díl. Kdo ho asi napíše tentokrát?
