Kupčení s dětmi: Děsivé praktiky ruské sociálky. Kolik stojí modrooké dítě se slovanskými rysy?
Ruský server The Insider v reportáži novinářky Sofie Adamovové odhalil kriminální praktiky zaměstnanců ruské sociální péče, kteří podle dostupných informací obchodují s dětmi umístěnými do ústavní péče. Za modrooké děti se slovanskými rysy se tak přes prostředníky inkasuje až 80 000 rublů (zhruba 28 000 korun). Děti s tmavší pletí jsou většinou k dispozici bezplatně. Insider informoval také o systematickém vykrádání účtů dětí, jejichž adopce je záměrně blokována.
Podle oficiálních informací se počet dětí v dětských domovech rok od roku v Rusku snižuje. Zatímco v roce 2004 jich zde žilo 189 000, v roce 2017 to bylo už jen 54 000. V reálu jsou však zařízení stále hrozivě přeplněná a úroveň poskytované péče je v porovnání s evropskými zeměmi velmi nízká.
The Insider se zaměřil na pozoruhodný problém – fakt, že zájemci o adopci dětí z dětských domovů z ne zcela zřejmých důvodů narážejí na extrémně komplikovaný byrokratický proces, který navíc málokdy končí spokojenými rodiči a dítětem. Pátrání Sofie Adamovové odhalilo, proč tomu tak je.
Za nelogickým výsledkem vysoké poptávky ze strany párů ochotných adoptovat dítě a množstvím dětí v ústavní péči, které jsou teoreticky pro adopční proces dostupné, stojí dva alarmující fenomény.
Informace poskytnuté Insideru Irinou a Olegem z Moskvy, kteří se o adopci pokoušejí od roku 2016, a Valerií Aljapinovou, která do péče v Jekatěrinburgu nedávno vybojovala holčičku Karinu, pomohly blíže přiblížit praktiky některých zaměstnanců sociální správy v Jekatěrinburgu.
Obecnou platnost zjištění nakonec potvrdil bývalý zaměstnanec sociální správy Dimitrij. Stejně jako Irina s Olegem si nepřál, aby bylo zveřejněno jeho příjmení. S ruskými dětmi je tak podle Insideru často kupčeno na základě jejich rasových charakteristik.
Ještě o poznání více alarmující však je, že za účelem tunelování prostředků, které dětem ukládá stát, dělají některá zařízení všechno pro to, aby adopce těchto „perspektivních dětí“ nebyly nikdy realizovány.
Na věrohodnosti svědectví lidí, které Insider zpovídal, přidává obecná zkušenost se systémem, kterou prakticky shodně popisují tisíce párů. Na adopčních seznamech dostupných na internetu jsou tisíce dětí. Poté, co se však začnou zájemci o konkrétní dítě blíže zajímat, dětské domovy se je ve spolupráci s právníky snaží přesvědčit o nevhodnosti jimi zvolených dětí.
Nejčastějším argumentem je údajné postižení dítěte nebo jeho špatný zdravotní stav. Zanedlouho pak párům začnou chodit „nabídky“ zdravých dětí, které jsou bez byrokratických průtahů, avšak za peníze dostupné ihned. Irina a Oleg byli za modrookého chlapce se slovanskými rysy požádáni o konkrétně 80 000 rublů.
Děti, které jsou tímto způsobem nabízeny za úplatek, jsou do ústavů umisťovány rodiči dočasně. V oficiálních seznamech dětí dostupných k adopci proto nefigurují. Jejich rodiče se vzdáním se rodičovských práv čekají na peníze. Profit z transakce podle všeho mají také ředitelé domovů a prostředníci.
Adoptivní matka Valerie Aljapinová s Insiderem sdílela zkušenost adopce dítěte, které bylo na rozdíl od chlapce Iriny a Olega na seznamu zapsané. S Karinou se poprvé setkala až po ostrém nátlaku starosty města, pod které dětský domov spadal.
Díky podrobným znalostem legislativy se jí zanedbanou dívku podařilo i přes rozmlouvání právničky Koljasnikové, která figuruje také v případu Iriny a Olega, vybojovat. Systematické zneužívání peněz dětí nacházejících se v péči státu, jako byla Karina, zaměstnanci ústavů potvrdil zpovídaný Dimitrij.
Insider o svých zjištěních informoval Ministerstvo sociálních věcí Sverdlovské oblasti. Vyšetřování zatím nebylo ukončeno.
