Průčelí hlavní budovy s ozdobnou omítkou. Z areálu továrny je právě hlavní secesní budova s prvky eklektismu architektonicky nejcennější. V roce 1905 ji nechali vybudovat synové zakladatele rodinné firmy Eliase Palmeho. Autorem je stavitel Adolf Richter. Hlavnímu štítu dominoval motiv vycházejícího slunce s nápisem Elias Palme a daty založení firmy a výstavby sklárny. Dnes je střecha budovy už částečně propadlá a vnitřek horní části v havarijním stavu.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz Stavba "Eliášky" z archivu Františka a Jaroslava Brzkových Pohled na stavbu továrny v ulici s příznačným názvem Lustrárenská. jejím základem je doznívaný železobetonový skelet. Krovy byly ze dřeva. Objekt byl později rozšířen o další provozní budovy až na areál o rozloze 6.622 m².| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz Původní podoba secesního průčelí budovy z archivu Jaroslava a Františka Brzkových Kolem areálu stával plot, který se ovšem nedochoval. V hlavní budově sídlilo vedení firmy, byl v ní výstavní sál a pracovali tam i kreslíři a návrháři. Továrna také nebyla jen výrobním podnikem, ale ve své době i kulturním centrem jednoho z největších obchodních center monarchie, kde sídlili obchodníci se sklem, lustry a luxusním zbožím.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz Pohled na hlavní budovu továrny ze dvora. Celý dvůr je zarostlý, většina oken bez skel. V části budovy se světlíkem se za použití kyselin lustry opracovávaly do finální podoby. Vnitřek budovy tak měl podobně jako laboratoře kachlové stěny, které se z části dochovaly.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz Vnitřní část zpracovatelské budovy| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz Elias Palme - bývalá slévárna V tomto prostoru se vyráběly kovové komponenty pro lustry. Sklo jako takové do továrna firma dovážela, ze svého jiného provozu. Za války se tady vyráběly části pro výzbroj a výstroj německé armády.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz Práce ve slévárně z archivu Františka a Jaroslava Brzkových| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz Pohled do bývalé skladové části továrny V tomto prostoru se vyrobené lustry fotily, balily a čekaly na export. Součástí byl i fotoateliér, který už je ale zbořený, takže z něj zůstaly jen sutiny. Firma odtud lustry vyvážela do celého světa od Indie po New York.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz Část, kde býval fotoateliér| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz Rodinná fotografie z archivu Palme - Waldemerových Nejluxusnější lustry z továrny Elias Palme osvětlovaly například milánskou operu La Scala nebo operní dům Teatro dell’Opera v Římě. Firma vyráběla i skleněný nábytek pro indického Mahárádžu.| Zdroj: Lenka Matoušková, reflex.cz
