Zikmund 100

1/19
Zavřít
  • „Červenec 1960, Indie, Kašmír, na boatu Pigeon na jezeře Dal,“ zní popisek k archívnímu snímku H+Z. O 58 let později se na jiném hausbótu ponořili do práce na cestovatelských zápiscích i Lukáš Socha (vlevo) s Tomášem Vaňourkem.
    „Červenec 1960, Indie, Kašmír, na boatu Pigeon na jezeře Dal,“ zní popisek k archívnímu snímku H+Z. O 58 let později se na jiném hausbótu ponořili do práce na cestovatelských zápiscích i Lukáš Socha (vlevo) s Tomášem Vaňourkem.| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • „15. 2. 1962, Indonésie, Sumatra, ostrov Samosir, Hutabolon, M. Zikmund s domorodou ženou.“ Takto svůj snímek popsali H+Z. Jejich následovníkům se pak v tomtéž stavení podařilo najít ženinu vnučku (na fotografii s ní je Tomáš Vaňourek).
    „15. 2. 1962, Indonésie, Sumatra, ostrov Samosir, Hutabolon, M. Zikmund s domorodou ženou.“ Takto svůj snímek popsali H+Z. Jejich následovníkům se pak v tomtéž stavení podařilo najít ženinu vnučku (na fotografii s ní je Tomáš Vaňourek).| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • „15. 2. 1962, Indonésie, Sumatra, ostrov Samosir, Hutabolon, M. Zikmund s domorodou ženou.“ Takto svůj snímek popsali H+Z. Jejich následovníkům se pak v tomtéž stavení podařilo najít ženinu vnučku (na fotografii s ní je Tomáš Vaňourek).
    „15. 2. 1962, Indonésie, Sumatra, ostrov Samosir, Hutabolon, M. Zikmund s domorodou ženou.“ Takto svůj snímek popsali H+Z. Jejich následovníkům se pak v tomtéž stavení podařilo najít ženinu vnučku (na fotografii s ní je Tomáš Vaňourek).| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • „24. 12. 1959, Jordánsko, Betlém, Vánoční betlémská borovice“ Náměstí v Betlémě. H+Z zde strávili sváteční chvíle zimy roku 1959.
    „24. 12. 1959, Jordánsko, Betlém, Vánoční betlémská borovice“ Náměstí v Betlémě. H+Z zde strávili sváteční chvíle zimy roku 1959.| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • „24. 12. 1959, Jordánsko, Betlém, Vánoční betlémská borovice“ Náměstí v Betlémě. H+Z zde strávili sváteční chvíle zimy roku 1959.
    „24. 12. 1959, Jordánsko, Betlém, Vánoční betlémská borovice“ Náměstí v Betlémě. H+Z zde strávili sváteční chvíle zimy roku 1959.| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Vesnice Hilisimaetano (nebo též Hilisimetanö), severní Sumatra. Když se Lukáš s Tomášem optali „domorodců“, zda by si mohli vyfotografovat zdejší tradiční „skákací kámen“ shora z vikýře jejich domu, jak před lety učinili H+Z, dočkali se velkého překvapení. „Souhlasili bez problémů a ochotně nás pustili do domu. Na stěně visela fotografie, kterou jim z Československa poslal v šedesátých letech pán, který z tohoto místa fotil kámen stejně jako teď my!“ Pánové Socha a Vaňourek nezaváhali a vyfotografovali další generaci rodiny, již H+Z zvěčnili před více než půlstoletím…
    Vesnice Hilisimaetano (nebo též Hilisimetanö), severní Sumatra. Když se Lukáš s Tomášem optali „domorodců“, zda by si mohli vyfotografovat zdejší tradiční „skákací kámen“ shora z vikýře jejich domu, jak před lety učinili H+Z, dočkali se velkého překvapení. „Souhlasili bez problémů a ochotně nás pustili do domu. Na stěně visela fotografie, kterou jim z Československa poslal v šedesátých letech pán, který z tohoto místa fotil kámen stejně jako teď my!“ Pánové Socha a Vaňourek nezaváhali a vyfotografovali další generaci rodiny, již H+Z zvěčnili před více než půlstoletím…| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Vesnice Hilisimaetano (nebo též Hilisimetanö), severní Sumatra. Když se Lukáš s Tomášem optali „domorodců“, zda by si mohli vyfotografovat zdejší tradiční „skákací kámen“ shora z vikýře jejich domu, jak před lety učinili H+Z, dočkali se velkého překvapení. „Souhlasili bez problémů a ochotně nás pustili do domu. Na stěně visela fotografie, kterou jim z Československa poslal v šedesátých letech pán, který z tohoto místa fotil kámen stejně jako teď my!“ Pánové Socha a Vaňourek nezaváhali a vyfotografovali další generaci rodiny, již H+Z zvěčnili před více než půlstoletím…
    Vesnice Hilisimaetano (nebo též Hilisimetanö), severní Sumatra. Když se Lukáš s Tomášem optali „domorodců“, zda by si mohli vyfotografovat zdejší tradiční „skákací kámen“ shora z vikýře jejich domu, jak před lety učinili H+Z, dočkali se velkého překvapení. „Souhlasili bez problémů a ochotně nás pustili do domu. Na stěně visela fotografie, kterou jim z Československa poslal v šedesátých letech pán, který z tohoto místa fotil kámen stejně jako teď my!“ Pánové Socha a Vaňourek nezaváhali a vyfotografovali další generaci rodiny, již H+Z zvěčnili před více než půlstoletím…| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Pohřbeni zaživa! Město Ibusuki leží v japonské prefektuře Kagošima na ostrově Kjúšú a jeho lázně s černým pískem jsou vyhlášené. Čím jiným zakončit tuto cestovatelskou sedmistranu než připomínkou odpočinku ve vulkanickém písku poblíž onsenu, u termálních pramenů, kde 29. května 1963 relaxoval i oslavenec Miroslav Zikmund. Ještě jednou blahopřejeme!
    Pohřbeni zaživa! Město Ibusuki leží v japonské prefektuře Kagošima na ostrově Kjúšú a jeho lázně s černým pískem jsou vyhlášené. Čím jiným zakončit tuto cestovatelskou sedmistranu než připomínkou odpočinku ve vulkanickém písku poblíž onsenu, u termálních pramenů, kde 29. května 1963 relaxoval i oslavenec Miroslav Zikmund. Ještě jednou blahopřejeme!| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Pohřbeni zaživa! Město Ibusuki leží v japonské prefektuře Kagošima na ostrově Kjúšú a jeho lázně s černým pískem jsou vyhlášené. Čím jiným zakončit tuto cestovatelskou sedmistranu než připomínkou odpočinku ve vulkanickém písku poblíž onsenu, u termálních pramenů, kde 29. května 1963 relaxoval i oslavenec Miroslav Zikmund. Ještě jednou blahopřejeme!
    Pohřbeni zaživa! Město Ibusuki leží v japonské prefektuře Kagošima na ostrově Kjúšú a jeho lázně s černým pískem jsou vyhlášené. Čím jiným zakončit tuto cestovatelskou sedmistranu než připomínkou odpočinku ve vulkanickém písku poblíž onsenu, u termálních pramenů, kde 29. května 1963 relaxoval i oslavenec Miroslav Zikmund. Ještě jednou blahopřejeme!| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Bullet train neboli šinkansen „Vlaky jsou rozdělené podle názvů, tvarů a barev a jejich zpoždění je možné jen v případě přírodních katastrof,“ píše se v chystané knize Zikmund100 o japonské síti vysokorychlostních tratí, na níž elektrické vlaky dosahují rychlosti až 320 km/h. „Auto jsme použili na dva dny z téměř celého měsíce,“ vysvětlují pánové s tím, že si za přibližně deset tisíc korun zakoupili speciální JR Pass, který turistu proveze všemi velkými městy ostrovů Honšú a Kjúšú. Vlaky jsou velmi pohodlné, jen je pro mnohé spoje třeba rezervovat si s předstihem místo. Vysokorychlostní spojnice Tokia a Ósaky, největších japonských velkoměst, byla pro veřejnost otevřena 1. října 1964 jako Tókaidó-šinkansen před letní olympiádou v Tokiu. Maximální rychlost na trati byla už tehdy 210 km/h. Popisek archívního snímku H+Z hlásí, že 18. července 1963 na Honšú v Kamonomiji proběhla zkušební jízda expresem…
    Bullet train neboli šinkansen „Vlaky jsou rozdělené podle názvů, tvarů a barev a jejich zpoždění je možné jen v případě přírodních katastrof,“ píše se v chystané knize Zikmund100 o japonské síti vysokorychlostních tratí, na níž elektrické vlaky dosahují rychlosti až 320 km/h. „Auto jsme použili na dva dny z téměř celého měsíce,“ vysvětlují pánové s tím, že si za přibližně deset tisíc korun zakoupili speciální JR Pass, který turistu proveze všemi velkými městy ostrovů Honšú a Kjúšú. Vlaky jsou velmi pohodlné, jen je pro mnohé spoje třeba rezervovat si s předstihem místo. Vysokorychlostní spojnice Tokia a Ósaky, největších japonských velkoměst, byla pro veřejnost otevřena 1. října 1964 jako Tókaidó-šinkansen před letní olympiádou v Tokiu. Maximální rychlost na trati byla už tehdy 210 km/h. Popisek archívního snímku H+Z hlásí, že 18. července 1963 na Honšú v Kamonomiji proběhla zkušební jízda expresem…| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Bullet train neboli šinkansen „Vlaky jsou rozdělené podle názvů, tvarů a barev a jejich zpoždění je možné jen v případě přírodních katastrof,“ píše se v chystané knize Zikmund100 o japonské síti vysokorychlostních tratí, na níž elektrické vlaky dosahují rychlosti až 320 km/h. „Auto jsme použili na dva dny z téměř celého měsíce,“ vysvětlují pánové s tím, že si za přibližně deset tisíc korun zakoupili speciální JR Pass, který turistu proveze všemi velkými městy ostrovů Honšú a Kjúšú. Vlaky jsou velmi pohodlné, jen je pro mnohé spoje třeba rezervovat si s předstihem místo. Vysokorychlostní spojnice Tokia a Ósaky, největších japonských velkoměst, byla pro veřejnost otevřena 1. října 1964 jako Tókaidó-šinkansen před letní olympiádou v Tokiu. Maximální rychlost na trati byla už tehdy 210 km/h. Popisek archívního snímku H+Z hlásí, že 18. července 1963 na Honšú v Kamonomiji proběhla zkušební jízda expresem…
    Bullet train neboli šinkansen „Vlaky jsou rozdělené podle názvů, tvarů a barev a jejich zpoždění je možné jen v případě přírodních katastrof,“ píše se v chystané knize Zikmund100 o japonské síti vysokorychlostních tratí, na níž elektrické vlaky dosahují rychlosti až 320 km/h. „Auto jsme použili na dva dny z téměř celého měsíce,“ vysvětlují pánové s tím, že si za přibližně deset tisíc korun zakoupili speciální JR Pass, který turistu proveze všemi velkými městy ostrovů Honšú a Kjúšú. Vlaky jsou velmi pohodlné, jen je pro mnohé spoje třeba rezervovat si s předstihem místo. Vysokorychlostní spojnice Tokia a Ósaky, největších japonských velkoměst, byla pro veřejnost otevřena 1. října 1964 jako Tókaidó-šinkansen před letní olympiádou v Tokiu. Maximální rychlost na trati byla už tehdy 210 km/h. Popisek archívního snímku H+Z hlásí, že 18. července 1963 na Honšú v Kamonomiji proběhla zkušební jízda expresem…| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Opět snímek ze sumaterské vsi Hilisimaetano na ostrově Nias, tentokrát se „skákacím kamenem“. Skok přes pyramidu je fotografován ze střešního okna domu, jehož majitel měl dědečka, jejž s rodinou před 56 lety vyfotografoval Jiří Hanzelka.
    Opět snímek ze sumaterské vsi Hilisimaetano na ostrově Nias, tentokrát se „skákacím kamenem“. Skok přes pyramidu je fotografován ze střešního okna domu, jehož majitel měl dědečka, jejž s rodinou před 56 lety vyfotografoval Jiří Hanzelka.| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Opět snímek ze sumaterské vsi Hilisimaetano na ostrově Nias, tentokrát se „skákacím kamenem“. Skok přes pyramidu je fotografován ze střešního okna domu, jehož majitel měl dědečka, jejž s rodinou před 56 lety vyfotografoval Jiří Hanzelka.
    Opět snímek ze sumaterské vsi Hilisimaetano na ostrově Nias, tentokrát se „skákacím kamenem“. Skok přes pyramidu je fotografován ze střešního okna domu, jehož majitel měl dědečka, jejž s rodinou před 56 lety vyfotografoval Jiří Hanzelka.| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Japonské šílenství pačinko Stejně jako H+Z v dubnu roku 1963 i Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha nafotili poslední hirošimský snímek v herně pačinka. „Jedna místnost, 500 automatů a hra, ve které létají kuličky z ocele shora dolů, snaží se trefit do malé jamky. Všechno bliká a je takový rambajs, že se nám vlnila trika,“ zapsal si do deníku Tomáš Vaňourek.
    Japonské šílenství pačinko Stejně jako H+Z v dubnu roku 1963 i Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha nafotili poslední hirošimský snímek v herně pačinka. „Jedna místnost, 500 automatů a hra, ve které létají kuličky z ocele shora dolů, snaží se trefit do malé jamky. Všechno bliká a je takový rambajs, že se nám vlnila trika,“ zapsal si do deníku Tomáš Vaňourek.| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Japonské šílenství pačinko Stejně jako H+Z v dubnu roku 1963 i Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha nafotili poslední hirošimský snímek v herně pačinka. „Jedna místnost, 500 automatů a hra, ve které létají kuličky z ocele shora dolů, snaží se trefit do malé jamky. Všechno bliká a je takový rambajs, že se nám vlnila trika,“ zapsal si do deníku Tomáš Vaňourek.
    Japonské šílenství pačinko Stejně jako H+Z v dubnu roku 1963 i Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha nafotili poslední hirošimský snímek v herně pačinka. „Jedna místnost, 500 automatů a hra, ve které létají kuličky z ocele shora dolů, snaží se trefit do malé jamky. Všechno bliká a je takový rambajs, že se nám vlnila trika,“ zapsal si do deníku Tomáš Vaňourek.| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Kolombo, největší město ostrovního státu Srí Lanka, a jeho dopravní tepna Galle Road roku 1961 a loni. „Nutno podotknout, že tohle město není, nebylo a nikdy nebude něčím zajímavým,“ podotýká v deníku Tomáš Vaňourek. „Je to bod na mapě, kde se shlukuje obrovské množství lidí jedné země a kupují si je jiné země. Největší budovu tu stavějí Číňané, krásné nové divadlo taky Číňané a přístav… hádejte.“
    Kolombo, největší město ostrovního státu Srí Lanka, a jeho dopravní tepna Galle Road roku 1961 a loni. „Nutno podotknout, že tohle město není, nebylo a nikdy nebude něčím zajímavým,“ podotýká v deníku Tomáš Vaňourek. „Je to bod na mapě, kde se shlukuje obrovské množství lidí jedné země a kupují si je jiné země. Největší budovu tu stavějí Číňané, krásné nové divadlo taky Číňané a přístav… hádejte.“| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Kolombo, největší město ostrovního státu Srí Lanka, a jeho dopravní tepna Galle Road roku 1961 a loni. „Nutno podotknout, že tohle město není, nebylo a nikdy nebude něčím zajímavým,“ podotýká v deníku Tomáš Vaňourek. „Je to bod na mapě, kde se shlukuje obrovské množství lidí jedné země a kupují si je jiné země. Největší budovu tu stavějí Číňané, krásné nové divadlo taky Číňané a přístav… hádejte.“
    Kolombo, největší město ostrovního státu Srí Lanka, a jeho dopravní tepna Galle Road roku 1961 a loni. „Nutno podotknout, že tohle město není, nebylo a nikdy nebude něčím zajímavým,“ podotýká v deníku Tomáš Vaňourek. „Je to bod na mapě, kde se shlukuje obrovské množství lidí jedné země a kupují si je jiné země. Největší budovu tu stavějí Číňané, krásné nové divadlo taky Číňané a přístav… hádejte.“| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • Miroslav Zikmund
    Miroslav Zikmund| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
  • „Červenec 1960, Indie, Kašmír, na boatu Pigeon na jezeře Dal,“ zní popisek k archívnímu snímku H+Z. O 58 let později se na jiném hausbótu ponořili do práce na cestovatelských zápiscích i Lukáš Socha (vlevo) s Tomášem Vaňourkem.
    „Červenec 1960, Indie, Kašmír, na boatu Pigeon na jezeře Dal,“ zní popisek k archívnímu snímku H+Z. O 58 let později se na jiném hausbótu ponořili do práce na cestovatelských zápiscích i Lukáš Socha (vlevo) s Tomášem Vaňourkem.| Zdroj: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Archív H+Z a Archív Tomáše Vaňourka a Lukáše Sochy
„Červenec 1960, Indie, Kašmír, na boatu Pigeon na jezeře Dal,“ zní popisek k archívnímu snímku H+Z. O 58 let později se na jiném hausbótu ponořili do práce na cestovatelských zápiscích i Lukáš Socha (vlevo) s Tomášem Vaňourkem.
„15. 2. 1962, Indonésie, Sumatra, ostrov Samosir, Hutabolon, M. Zikmund s domorodou ženou.“ Takto svůj snímek popsali H+Z. Jejich následovníkům se pak v tomtéž stavení podařilo najít ženinu vnučku (na fotografii s ní je Tomáš Vaňourek).
„15. 2. 1962, Indonésie, Sumatra, ostrov Samosir, Hutabolon, M. Zikmund s domorodou ženou.“ Takto svůj snímek popsali H+Z. Jejich následovníkům se pak v tomtéž stavení podařilo najít ženinu vnučku (na fotografii s ní je Tomáš Vaňourek).
„24. 12. 1959, Jordánsko, Betlém, Vánoční betlémská borovice“ Náměstí v Betlémě. H+Z zde strávili sváteční chvíle zimy roku 1959.
„24. 12. 1959, Jordánsko, Betlém, Vánoční betlémská borovice“ Náměstí v Betlémě. H+Z zde strávili sváteční chvíle zimy roku 1959.
Vesnice Hilisimaetano (nebo též Hilisimetanö), severní Sumatra. Když se Lukáš s Tomášem optali „domorodců“, zda by si mohli vyfotografovat zdejší tradiční „skákací kámen“ shora z vikýře jejich domu, jak před lety učinili H+Z, dočkali se velkého překvapení. „Souhlasili bez problémů a ochotně nás pustili do domu. Na stěně visela fotografie, kterou jim z Československa poslal v šedesátých letech pán, který z tohoto místa fotil kámen stejně jako teď my!“ Pánové Socha a Vaňourek nezaváhali a vyfotografovali další generaci rodiny, již H+Z zvěčnili před více než půlstoletím…
Vesnice Hilisimaetano (nebo též Hilisimetanö), severní Sumatra. Když se Lukáš s Tomášem optali „domorodců“, zda by si mohli vyfotografovat zdejší tradiční „skákací kámen“ shora z vikýře jejich domu, jak před lety učinili H+Z, dočkali se velkého překvapení. „Souhlasili bez problémů a ochotně nás pustili do domu. Na stěně visela fotografie, kterou jim z Československa poslal v šedesátých letech pán, který z tohoto místa fotil kámen stejně jako teď my!“ Pánové Socha a Vaňourek nezaváhali a vyfotografovali další generaci rodiny, již H+Z zvěčnili před více než půlstoletím…
Pohřbeni zaživa! Město Ibusuki leží v japonské prefektuře Kagošima na ostrově Kjúšú a jeho lázně s černým pískem jsou vyhlášené. Čím jiným zakončit tuto cestovatelskou sedmistranu než připomínkou odpočinku ve vulkanickém písku poblíž onsenu, u termálních pramenů, kde 29. května 1963 relaxoval i oslavenec Miroslav Zikmund. Ještě jednou blahopřejeme!
Pohřbeni zaživa! Město Ibusuki leží v japonské prefektuře Kagošima na ostrově Kjúšú a jeho lázně s černým pískem jsou vyhlášené. Čím jiným zakončit tuto cestovatelskou sedmistranu než připomínkou odpočinku ve vulkanickém písku poblíž onsenu, u termálních pramenů, kde 29. května 1963 relaxoval i oslavenec Miroslav Zikmund. Ještě jednou blahopřejeme!
Bullet train neboli šinkansen „Vlaky jsou rozdělené podle názvů, tvarů a barev a jejich zpoždění je možné jen v případě přírodních katastrof,“ píše se v chystané knize Zikmund100 o japonské síti vysokorychlostních tratí, na níž elektrické vlaky dosahují rychlosti až 320 km/h. „Auto jsme použili na dva dny z téměř celého měsíce,“ vysvětlují pánové s tím, že si za přibližně deset tisíc korun zakoupili speciální JR Pass, který turistu proveze všemi velkými městy ostrovů Honšú a Kjúšú. Vlaky jsou velmi pohodlné, jen je pro mnohé spoje třeba rezervovat si s předstihem místo. Vysokorychlostní spojnice Tokia a Ósaky, největších japonských velkoměst, byla pro veřejnost otevřena 1. října 1964 jako Tókaidó-šinkansen před letní olympiádou v Tokiu. Maximální rychlost na trati byla už tehdy 210 km/h. Popisek archívního snímku H+Z hlásí, že 18. července 1963 na Honšú v Kamonomiji proběhla zkušební jízda expresem…
Bullet train neboli šinkansen „Vlaky jsou rozdělené podle názvů, tvarů a barev a jejich zpoždění je možné jen v případě přírodních katastrof,“ píše se v chystané knize Zikmund100 o japonské síti vysokorychlostních tratí, na níž elektrické vlaky dosahují rychlosti až 320 km/h. „Auto jsme použili na dva dny z téměř celého měsíce,“ vysvětlují pánové s tím, že si za přibližně deset tisíc korun zakoupili speciální JR Pass, který turistu proveze všemi velkými městy ostrovů Honšú a Kjúšú. Vlaky jsou velmi pohodlné, jen je pro mnohé spoje třeba rezervovat si s předstihem místo. Vysokorychlostní spojnice Tokia a Ósaky, největších japonských velkoměst, byla pro veřejnost otevřena 1. října 1964 jako Tókaidó-šinkansen před letní olympiádou v Tokiu. Maximální rychlost na trati byla už tehdy 210 km/h. Popisek archívního snímku H+Z hlásí, že 18. července 1963 na Honšú v Kamonomiji proběhla zkušební jízda expresem…
Opět snímek ze sumaterské vsi Hilisimaetano na ostrově Nias, tentokrát se „skákacím kamenem“. Skok přes pyramidu je fotografován ze střešního okna domu, jehož majitel měl dědečka, jejž s rodinou před 56 lety vyfotografoval Jiří Hanzelka.
Opět snímek ze sumaterské vsi Hilisimaetano na ostrově Nias, tentokrát se „skákacím kamenem“. Skok přes pyramidu je fotografován ze střešního okna domu, jehož majitel měl dědečka, jejž s rodinou před 56 lety vyfotografoval Jiří Hanzelka.
Japonské šílenství pačinko Stejně jako H+Z v dubnu roku 1963 i Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha nafotili poslední hirošimský snímek v herně pačinka. „Jedna místnost, 500 automatů a hra, ve které létají kuličky z ocele shora dolů, snaží se trefit do malé jamky. Všechno bliká a je takový rambajs, že se nám vlnila trika,“ zapsal si do deníku Tomáš Vaňourek.
Japonské šílenství pačinko Stejně jako H+Z v dubnu roku 1963 i Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha nafotili poslední hirošimský snímek v herně pačinka. „Jedna místnost, 500 automatů a hra, ve které létají kuličky z ocele shora dolů, snaží se trefit do malé jamky. Všechno bliká a je takový rambajs, že se nám vlnila trika,“ zapsal si do deníku Tomáš Vaňourek.
Kolombo, největší město ostrovního státu Srí Lanka, a jeho dopravní tepna Galle Road roku 1961 a loni. „Nutno podotknout, že tohle město není, nebylo a nikdy nebude něčím zajímavým,“ podotýká v deníku Tomáš Vaňourek. „Je to bod na mapě, kde se shlukuje obrovské množství lidí jedné země a kupují si je jiné země. Největší budovu tu stavějí Číňané, krásné nové divadlo taky Číňané a přístav… hádejte.“
Kolombo, největší město ostrovního státu Srí Lanka, a jeho dopravní tepna Galle Road roku 1961 a loni. „Nutno podotknout, že tohle město není, nebylo a nikdy nebude něčím zajímavým,“ podotýká v deníku Tomáš Vaňourek. „Je to bod na mapě, kde se shlukuje obrovské množství lidí jedné země a kupují si je jiné země. Největší budovu tu stavějí Číňané, krásné nové divadlo taky Číňané a přístav… hádejte.“
Miroslav Zikmund
„Červenec 1960, Indie, Kašmír, na boatu Pigeon na jezeře Dal,“ zní popisek k archívnímu snímku H+Z. O 58 let později se na jiném hausbótu ponořili do práce na cestovatelských zápiscích i Lukáš Socha (vlevo) s Tomášem Vaňourkem.