Mixér
2
/
10
Přehled fotografií
Zavřít
Citát týdne: „Jsem nevidomý, ale na tomto místě chci říct, že nejsem slepý.“ Demonstrace Milion chvilek pro demokracii na pražském Václavském náměstí v úterý 4. června se zúčastnil také zpěvák Mário Bihári. Tato slova pronesl před tím, než zazpíval písničku Pravda víťazí od Tublatanky.
|
Zdroj: Archív
Výrok týdne: „Na Metronome se strašně těšíme! Hrají tam Kraftwerk svou speciální 3D show, viděl jsem je v Royal Albert Hall a bylo to úchvatné. Víte, myslel jsem si, že to mají všechno nahrané, ale zdá se, že hrají naživo, což je neuvěřitelné. To bude tedy noc! Navíc Praha je krásná. Moje sestra za námi dokonce přiletí z Glasgowa. Po pravdě, je to datum, na které se z letní sezóny těšíme nejvíc.“ Metronome Festival startuje už příští pátek, 21. června. A těší se na něj i Bobby Gillespie (Primal Scream). Alespoň to řekl Lidovým novinám.
|
Zdroj: Archív
Zdroj: Archív
Vtip týdne (PODLE MARKA DOUŠI): Překlad jednotlivých popisků k jednotlivým vlajkám, které nakreslil Francouz Cambon, asi není potřeba, s praporky se můžeme i bez něj identifikovat velmi snadno. Bejvávalo, že bych volil Evropu pivní, ale dneska se jasně kloním k té úplně poslední variantě. Hvězdné nebe nade mnou...
|
Zdroj: Marek Douša
Báseň týdne: Je šťasten ten, kdo v bludu žije a nedozví se ani v stáří že svět se točí kolem pyje a místo slunce kunda září Toto úsporné a hluboce pravdivé čtyřverší pochází z Básní Jiřího Háska Krchovského a je součástí Knihy O, zásadního svazku Karla Utteho a Nely D. Astonové, jejichž iniciály jen shodou okolností tvoří odpověď na smysl života. Knížka právě vydaná nakladatelstvím Dybbuk sumarizuje to nejzásadnější z Knihy o kundě, Knihy o čuráku, Knihy o mrdání, Knihy o prdeli a Knihy o hovnu. Jde o lechtivé, vášnivé, sexy ukázky z krásné literatury, od anonymních lidových tvůrců přes Apollinaira, Baudelaira a Boreckého po Freuda nebo Holana, s aktuálními ilustracemi vyhlášených českých výtvarníků (Grus, Jerie, Chalánková, Kakalík atd.).
|
Zdroj: Archív
Madonna vs. Weinstein, Madonna vs. Trump Harvey Weinstein „překročil všechny meze a hranice“ už i podle Madonny, provokatérky a sexuální ikony, jež si na překračování hranic paradoxně postavila kariéru. V roce 1991 produkovala Weinsteinova společnost Miramax dokument S Madonnou v posteli, nyní zpěvačka popsala, že se k ní choval „neuvěřitelně frivolně a opovážlivě, ačkoli byl ženatý a já neměla zájem“. V rozhovoru pro New York Times dodala, že se to tehdy ona i její kolegyně naučily brát jako danost, protože „Weinstein měl moc a byl tak úspěšný a jeho filmům se tak dařilo, že s ním chtěl každý pracovat“.
|
Zdroj: Archív
Zločin proti Matematice zločinu. Pokud na www.reflex.cz sledujete náš pravidelný pořad Prostor X, viděli jste nejspíš i půlhodinový rozhovor kolegy Čestmíra Strakatého s oceňovanou novinářkou Magdalenou Sodomkovou, jednou ze dvou spoluautorek prvního českého podcastového krimi seriálu Matematika zločinu. Sedm let práce na rekonstrukci jednoho justičního omylu přehledně a prostřednictvím jasných důkazů ukazuje manipulaci soudy, strach policejních vyšetřovatelů, mizernou práci soudního znalce, nad nímž kdosi přes dlouhodobou kritiku ze strany skutečných odborníků drží ochrannou ruku… Pusťte si všech pět dílů na matematikazlocinu.cz a zkuste uhodnout, proč se Český rozhlas pokusil dobrou práci svých vlastních lidí cenzurovat a posléze ji odmítl odvysílat.
|
Zdroj: Archív
Woody zase za kamerou. Čeho je moc, toho je příliš a i hnutí #MeToo se poněkud utrhlo ze řetězu. Jednou z jeho obětí je klasik Woody Allen, který kvůli resuscitování desítky let starého obvinění ze sexuálního obtěžování přišel o smlouvu s Amazonem, nemá amerického distributora pro svůj dávno hotový film Deštivý den v New Yorku a vůbec je na černé listině, i když za údajný přečin nebyl nikdy ani oficiálně obviněn. Nezdolný filmař ale od července natáčí nový snímek, jenž se má mimo jiné odehrávat během festivalu v San Sebastiánu. Ředitel přehlídky José Luis Rebordinos se za Allena srdnatě veřejně postavil, což je v kontextu dnešní kinematografie svírané strachem a politickou korektností osvěžující zpráva.
|
Zdroj: Archív
Výročí týdne: 11. června 1949 ZAHRAJ TO JEŠTĚ JEDNOU, HANKU. Nashville je Mekka country music a rozhlasový pořad Grand Ole Opry jejím V.I.P. klubem. Toho dne si v jeho programu odbyl premiéru Hank Williams. Tři roky předtím se po vytloukání větších či menších děr na americkém Jihu propracoval do Nashvillu a jeho hvězda začala strmě stoupat. Rok 1949 byl asi jeho nejúspěšnější. V únoru se s countryovou verzí starého muzikálového kusu Lovesick Blues dostal do čela americké countryové hitparády, kde setrval po čtyři měsíce. Píseň zároveň vystavila Williamsovi vysněnou propustku do Grand Ole Opry. Přišel, zahrál – a přepsal dějiny. Svým provedením Lovesick Blues rozrajcoval publikum v Ryman Auditoriu, odkud se pořad vysílal, tak, že musel šestkrát přidat.
|
Zdroj: Archív
Kundera o Formanovi. V knize Miloš Forman v kostce, která nedávno vyšla v editorské péči Jana Lukeše, je zařazený i text Milana Kundery z roku 1976. Vyšel ve francouzském týdeníku Le Point a definuje jedinečnost filmů Miloše Formana. Citovanou větu jsme vybrali hlavně proto, že je pořád aktuální: „Dnes, kdy konkrétní svět zmizel docela za svými interpretacemi, kdy události jsou vysvětleny ještě dřív, než se stanou, demystifikace se stala naší vášní. Forman ji prokázal hned od svých prvních začátků: přivlastnil si techniku Cinéma vérité, odmítal profesionální herce a byl neobyčejně posedlý vším obyčejným…“
|
Zdroj: Archív
Zavřít