Hledá se český král

4/13
Zavřít
  • Karel Habsburský (1961). Celým jménem Karel Habsbursko-Lotrinský je vnukem posledního rakouského císaře Karla a prvorozeným synem Otty Habsburského (má pět starších sester). V případě obnovení monarchie je nejlogičtějším a z hlediska důsledné legality jediným adeptem na český trůn. „Posledním českým králem byl Karel a bez ohledu na časovou prodlevu stále platí nástupnický řád. Český sněm měl právo volit krále pouze v případě vymření habsburského rodu,“ vysvětluje historik Jiří Rak. Karel Habsburský působil jako poslanec Evropského parlamentu, předtím dokonce moderoval televizní soutěž. Ve vrcholné politice vydržel ale pouhých pět let. Po skandálu, jenž souvisel s financováním jeho volební kampaně, jej rakouští lidovci znovu nenominovali a Karlem sestavená monarchistická kandidátka ve volbách do Evropského parlamentu zcela propadla. Nejstarší syn Karla Habsburského – Ferdinand Zvonimír (1997) – se po otcově smrti stane hlavou habsburského rodu a zároveň případným následníkem.
    Karel Habsburský (1961). Celým jménem Karel Habsbursko-Lotrinský je vnukem posledního rakouského císaře Karla a prvorozeným synem Otty Habsburského (má pět starších sester). V případě obnovení monarchie je nejlogičtějším a z hlediska důsledné legality jediným adeptem na český trůn. „Posledním českým králem byl Karel a bez ohledu na časovou prodlevu stále platí nástupnický řád. Český sněm měl právo volit krále pouze v případě vymření habsburského rodu,“ vysvětluje historik Jiří Rak. Karel Habsburský působil jako poslanec Evropského parlamentu, předtím dokonce moderoval televizní soutěž. Ve vrcholné politice vydržel ale pouhých pět let. Po skandálu, jenž souvisel s financováním jeho volební kampaně, jej rakouští lidovci znovu nenominovali a Karlem sestavená monarchistická kandidátka ve volbách do Evropského parlamentu zcela propadla. Nejstarší syn Karla Habsburského – Ferdinand Zvonimír (1997) – se po otcově smrti stane hlavou habsburského rodu a zároveň případným následníkem.| Zdroj: Isifa.com
  • Zdeněk Svěrák (1936). Eventuální Antiklaus na českém trůnu. Laskavý humor, patriarchální vzezření. Didaktické schopnosti – monarchovy diktáty by jistě přispěly ke zlepšené úrovni pravopisu v celém království. Otázkou je, zda by v poddaném lidu vzbuzoval dostatečný strach.
    Zdeněk Svěrák (1936). Eventuální Antiklaus na českém trůnu. Laskavý humor, patriarchální vzezření. Didaktické schopnosti – monarchovy diktáty by jistě přispěly ke zlepšené úrovni pravopisu v celém království. Otázkou je, zda by v poddaném lidu vzbuzoval dostatečný strach.| Zdroj: Michal Klíma / Mafra / Profimedia
  • Václav Klaus (1941). V současné době není zřejmě v České republice člověk, jenž by lépe – přinejmenším svým formálním vystupováním – ztělesňoval archetypální představy o králi a císaři. Prošedivělý muž renesančního rozhledu, hovořící řadou cizích jazyků, autor dnes již legendárních cestopisů, v nichž kromě neobyčejného postřehu („oceán je velký“) uplatňuje také nebývalou znalost zvěře („labutě jsme žádné neviděli, ale zato jsme viděli delfíny“) i výroků, které bezprostředně ovlivnily společenské paradigma a další směřování České republiky („Džíny jsem měl a mám, ale nikdy jsem neměl džínovou bundu“). V neposlední řadě je Václav Klaus k úloze krále předurčen tím, že o sobě rád hovoří v množném čísle (plural majestaticus), což v Česku naposledy praktikoval Jan Werich, ovšem v pohádce.
    Václav Klaus (1941). V současné době není zřejmě v České republice člověk, jenž by lépe – přinejmenším svým formálním vystupováním – ztělesňoval archetypální představy o králi a císaři. Prošedivělý muž renesančního rozhledu, hovořící řadou cizích jazyků, autor dnes již legendárních cestopisů, v nichž kromě neobyčejného postřehu („oceán je velký“) uplatňuje také nebývalou znalost zvěře („labutě jsme žádné neviděli, ale zato jsme viděli delfíny“) i výroků, které bezprostředně ovlivnily společenské paradigma a další směřování České republiky („Džíny jsem měl a mám, ale nikdy jsem neměl džínovou bundu“). V neposlední řadě je Václav Klaus k úloze krále předurčen tím, že o sobě rád hovoří v množném čísle (plural majestaticus), což v Česku naposledy praktikoval Jan Werich, ovšem v pohádce.| Zdroj: Michal Klíma / Mafra / Profimedia
  • Miloš Zeman (1944). O tom, že úřad českého, dříve československého prezidenta nese od dob Masaryka mnohé monarchistické rysy, bylo leccos napsáno. Avšak v posledních týdnech vykročil Miloš Zeman ve stopách Františka Josefa I. s nebývalou razancí, když jmenoval vládu, jež nemá oporu v Parlamentu, byla dokonce ustavena proti jeho vůli. Již zmíněný americký historik Eagle Glassheim píše o situaci v rakouské části monarchie na konci devatenáctého století: Vláda se „řídila pokyny císaře, nikoli parlamentu. Když se fungování parlamentu ocitlo ve slepé uličce (k čemuž docházelo často), vláda jmenovaná císařem mohla podle 14. článku ústavy z roku 1867 vládnout bez voličského mandátu.“ Srovnání se přímo nabízí.
    Miloš Zeman (1944). O tom, že úřad českého, dříve československého prezidenta nese od dob Masaryka mnohé monarchistické rysy, bylo leccos napsáno. Avšak v posledních týdnech vykročil Miloš Zeman ve stopách Františka Josefa I. s nebývalou razancí, když jmenoval vládu, jež nemá oporu v Parlamentu, byla dokonce ustavena proti jeho vůli. Již zmíněný americký historik Eagle Glassheim píše o situaci v rakouské části monarchie na konci devatenáctého století: Vláda se „řídila pokyny císaře, nikoli parlamentu. Když se fungování parlamentu ocitlo ve slepé uličce (k čemuž docházelo často), vláda jmenovaná císařem mohla podle 14. článku ústavy z roku 1867 vládnout bez voličského mandátu.“ Srovnání se přímo nabízí.| Zdroj: Jan Šibík
  • František Josef I. hovořil výborně česky, žádné šišlání: „Vy dóbra sokolovna ...“
    František Josef I. hovořil výborně česky, žádné šišlání: „Vy dóbra sokolovna ...“| Zdroj: ČTK
  • Princ Charles (1948) a princ Harry (1984). Stále častěji se objevují spekulace, že princ Charles uvolní své místo v hierarchii britského nástupnictví prvorozenému synovi – v současné době mimořádně oblíbenému Williamovi (1982). V takovém případě by se mohl – podle některých monarchistů – ujmout Charles vlády v Českém království. O píď reálnější (stále však hluboko v zemi utopie) je představa, že by se vlády u nás chopil druhorozený Charlesův syn Harry.
    Princ Charles (1948) a princ Harry (1984). Stále častěji se objevují spekulace, že princ Charles uvolní své místo v hierarchii britského nástupnictví prvorozenému synovi – v současné době mimořádně oblíbenému Williamovi (1982). V takovém případě by se mohl – podle některých monarchistů – ujmout Charles vlády v Českém království. O píď reálnější (stále však hluboko v zemi utopie) je představa, že by se vlády u nás chopil druhorozený Charlesův syn Harry.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Princ Charles (1948) a princ Harry (1984). Stále častěji se objevují spekulace, že princ Charles uvolní své místo v hierarchii britského nástupnictví prvorozenému synovi – v současné době mimořádně oblíbenému Williamovi (1982). V takovém případě by se mohl – podle některých monarchistů – ujmout Charles vlády v Českém království. O píď reálnější (stále však hluboko v zemi utopie) je představa, že by se vlády u nás chopil druhorozený Charlesův syn Harry.
    Princ Charles (1948) a princ Harry (1984). Stále častěji se objevují spekulace, že princ Charles uvolní své místo v hierarchii britského nástupnictví prvorozenému synovi – v současné době mimořádně oblíbenému Williamovi (1982). V takovém případě by se mohl – podle některých monarchistů – ujmout Charles vlády v Českém království. O píď reálnější (stále však hluboko v zemi utopie) je představa, že by se vlády u nás chopil druhorozený Charlesův syn Harry.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Zdeněk Sternberg (1923). Příklad vynikajícího českého šlechtice z rodu, jenž od počátku národního obrození podporoval českou věc. S nevelkou nadsázkou se tradovalo, že kdyby ve Šternberském paláci na Hradčanech spadl strop, český národ by zanikl – jednoduše tu bývali přítomni všichni obrozenci. Ani v  nejmenším se rod nezkompromitoval v době okupace, kdy musel otec Zdeňka Sternberga pracovat jako dělník na stavbě dálnice. Po válce ho lidé v Českém Šternberku zvolili předsedou národního výboru. Sám Zdeněk Sternberg organizoval po únoru 1948 ilegální přechody hranic, pracoval v karvinských dolech, později jako divadelní kulisák. Za své postoje a činy byl v roce 2005 vyznamenán prezidentem republiky Medailí Za zásluhy. V roce 1968 emigroval do Rakouska. Po listopadu devětaosmdesátého roku se vrátil, aby spravoval panství na Českém Šternberku. Věnuje se propagaci českých památek doma i v zahraničí.
    Zdeněk Sternberg (1923). Příklad vynikajícího českého šlechtice z rodu, jenž od počátku národního obrození podporoval českou věc. S nevelkou nadsázkou se tradovalo, že kdyby ve Šternberském paláci na Hradčanech spadl strop, český národ by zanikl – jednoduše tu bývali přítomni všichni obrozenci. Ani v  nejmenším se rod nezkompromitoval v době okupace, kdy musel otec Zdeňka Sternberga pracovat jako dělník na stavbě dálnice. Po válce ho lidé v Českém Šternberku zvolili předsedou národního výboru. Sám Zdeněk Sternberg organizoval po únoru 1948 ilegální přechody hranic, pracoval v karvinských dolech, později jako divadelní kulisák. Za své postoje a činy byl v roce 2005 vyznamenán prezidentem republiky Medailí Za zásluhy. V roce 1968 emigroval do Rakouska. Po listopadu devětaosmdesátého roku se vrátil, aby spravoval panství na Českém Šternberku. Věnuje se propagaci českých památek doma i v zahraničí.| Zdroj: ČTK
  • Petr Nárožný (1938). V řadě pohádek vytvořil typ přívětivého, poněkud retardovaného krále neurčitého věku s hlavou jako koleno. Ruský, podle všeho šlechtický původ jeho otce by v případě Nárožného korunovace znamenal naplnění představ prvního československého premiéra Karla Kramáře, jenž snil o obsazení českého trůnu ruským panovníkem.
    Petr Nárožný (1938). V řadě pohádek vytvořil typ přívětivého, poněkud retardovaného krále neurčitého věku s hlavou jako koleno. Ruský, podle všeho šlechtický původ jeho otce by v případě Nárožného korunovace znamenal naplnění představ prvního československého premiéra Karla Kramáře, jenž snil o obsazení českého trůnu ruským panovníkem.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Dominik Hašek (1965). Před patnácti lety, po olympiádě v Naganu, by jeho cesta k trůnu byla náramně umetená. Dnes je, zdá se, Haškova popularita za zenitem, byť svými nepříliš úspěšnými pokusy o návrat v mnohém připomíná posledního habsburského císaře Karla I. při jeho úsilí o návrat na uherský trůn. Roli krále by určitě zvládl s přehledem a grácií.
    Dominik Hašek (1965). Před patnácti lety, po olympiádě v Naganu, by jeho cesta k trůnu byla náramně umetená. Dnes je, zdá se, Haškova popularita za zenitem, byť svými nepříliš úspěšnými pokusy o návrat v mnohém připomíná posledního habsburského císaře Karla I. při jeho úsilí o návrat na uherský trůn. Roli krále by určitě zvládl s přehledem a grácií.| Zdroj: Profimedia.cz
  • Šance pro všechny ostatní: Potomci Přemyslovců. Současná forenzní genetika umožňuje dohledání potomků zaručeně českého rodu – Přemyslovců – i v běžné populaci (Přemyslovci jsou přirozeně vzdálenými předky mnoha evropských královských rodin). Znamenalo by to spolu s matrikami prozkoumat DNA všech Čechů. Jak ovšem upozorňuje RNDr. Daniel Vaněk, PhD., jeden test vyjde přibližně na dva tisíce korun. V případě, že bychom pátrali jen v mužské části populace, obnášelo by to přibližně deset miliard korun. Ovšem svůj kousek šance na trůn by měl každý!
    Šance pro všechny ostatní: Potomci Přemyslovců. Současná forenzní genetika umožňuje dohledání potomků zaručeně českého rodu – Přemyslovců – i v běžné populaci (Přemyslovci jsou přirozeně vzdálenými předky mnoha evropských královských rodin). Znamenalo by to spolu s matrikami prozkoumat DNA všech Čechů. Jak ovšem upozorňuje RNDr. Daniel Vaněk, PhD., jeden test vyjde přibližně na dva tisíce korun. V případě, že bychom pátrali jen v mužské části populace, obnášelo by to přibližně deset miliard korun. Ovšem svůj kousek šance na trůn by měl každý!| Zdroj: ČTK
  • Dagmar Havlová (1953). O trůn se může ucházet s odkazem na přirozené nástupnictví po svém manželovi. Volebním motem jí pak může být věta: „Vašek by to tak chtěl.“ Což je však víc než nejisté.
    Dagmar Havlová (1953). O trůn se může ucházet s odkazem na přirozené nástupnictví po svém manželovi. Volebním motem jí pak může být věta: „Vašek by to tak chtěl.“ Což je však víc než nejisté.| Zdroj: Stanislav Krupař
  • Karel Habsburský (1961). Celým jménem Karel Habsbursko-Lotrinský je vnukem posledního rakouského císaře Karla a prvorozeným synem Otty Habsburského (má pět starších sester). V případě obnovení monarchie je nejlogičtějším a z hlediska důsledné legality jediným adeptem na český trůn. „Posledním českým králem byl Karel a bez ohledu na časovou prodlevu stále platí nástupnický řád. Český sněm měl právo volit krále pouze v případě vymření habsburského rodu,“ vysvětluje historik Jiří Rak. Karel Habsburský působil jako poslanec Evropského parlamentu, předtím dokonce moderoval televizní soutěž. Ve vrcholné politice vydržel ale pouhých pět let. Po skandálu, jenž souvisel s financováním jeho volební kampaně, jej rakouští lidovci znovu nenominovali a Karlem sestavená monarchistická kandidátka ve volbách do Evropského parlamentu zcela propadla. Nejstarší syn Karla Habsburského – Ferdinand Zvonimír (1997) – se po otcově smrti stane hlavou habsburského rodu a zároveň případným následníkem.
    Karel Habsburský (1961). Celým jménem Karel Habsbursko-Lotrinský je vnukem posledního rakouského císaře Karla a prvorozeným synem Otty Habsburského (má pět starších sester). V případě obnovení monarchie je nejlogičtějším a z hlediska důsledné legality jediným adeptem na český trůn. „Posledním českým králem byl Karel a bez ohledu na časovou prodlevu stále platí nástupnický řád. Český sněm měl právo volit krále pouze v případě vymření habsburského rodu,“ vysvětluje historik Jiří Rak. Karel Habsburský působil jako poslanec Evropského parlamentu, předtím dokonce moderoval televizní soutěž. Ve vrcholné politice vydržel ale pouhých pět let. Po skandálu, jenž souvisel s financováním jeho volební kampaně, jej rakouští lidovci znovu nenominovali a Karlem sestavená monarchistická kandidátka ve volbách do Evropského parlamentu zcela propadla. Nejstarší syn Karla Habsburského – Ferdinand Zvonimír (1997) – se po otcově smrti stane hlavou habsburského rodu a zároveň případným následníkem.| Zdroj: Isifa.com
Karel Habsburský (1961). Celým jménem Karel Habsbursko-Lotrinský je vnukem posledního rakouského císaře Karla a prvorozeným synem Otty Habsburského (má pět starších sester). V případě obnovení monarchie je nejlogičtějším a z hlediska důsledné legality jediným adeptem na český trůn. „Posledním českým králem byl Karel a bez ohledu na časovou prodlevu stále platí nástupnický řád. Český sněm měl právo volit krále pouze v případě vymření habsburského rodu,“ vysvětluje historik Jiří Rak. Karel Habsburský působil jako poslanec Evropského parlamentu, předtím dokonce moderoval televizní soutěž. Ve vrcholné politice vydržel ale pouhých pět let. Po skandálu, jenž souvisel s financováním jeho volební kampaně, jej rakouští lidovci znovu nenominovali a Karlem sestavená monarchistická kandidátka ve volbách do Evropského parlamentu zcela propadla. Nejstarší syn Karla Habsburského – Ferdinand Zvonimír (1997) – se po otcově smrti stane hlavou habsburského rodu a zároveň případným následníkem.
Zdeněk Svěrák (1936). Eventuální Antiklaus na českém trůnu. Laskavý humor, patriarchální vzezření. Didaktické schopnosti – monarchovy diktáty by jistě přispěly ke zlepšené úrovni pravopisu v celém království. Otázkou je, zda by v poddaném lidu vzbuzoval dostatečný strach.
Václav Klaus (1941). V současné době není zřejmě v České republice člověk, jenž by lépe – přinejmenším svým formálním vystupováním – ztělesňoval archetypální představy o králi a císaři. Prošedivělý muž renesančního rozhledu, hovořící řadou cizích jazyků, autor dnes již legendárních cestopisů, v nichž kromě neobyčejného postřehu („oceán je velký“) uplatňuje také nebývalou znalost zvěře („labutě jsme žádné neviděli, ale zato jsme viděli delfíny“) i výroků, které bezprostředně ovlivnily společenské paradigma a další směřování České republiky („Džíny jsem měl a mám, ale nikdy jsem neměl džínovou bundu“). V neposlední řadě je Václav Klaus k úloze krále předurčen tím, že o sobě rád hovoří v množném čísle (plural majestaticus), což v Česku naposledy praktikoval Jan Werich, ovšem v pohádce.
Miloš Zeman (1944). O tom, že úřad českého, dříve československého prezidenta nese od dob Masaryka mnohé monarchistické rysy, bylo leccos napsáno. Avšak v posledních týdnech vykročil Miloš Zeman ve stopách Františka Josefa I. s nebývalou razancí, když jmenoval vládu, jež nemá oporu v Parlamentu, byla dokonce ustavena proti jeho vůli. Již zmíněný americký historik Eagle Glassheim píše o situaci v rakouské části monarchie na konci devatenáctého století: Vláda se „řídila pokyny císaře, nikoli parlamentu. Když se fungování parlamentu ocitlo ve slepé uličce (k čemuž docházelo často), vláda jmenovaná císařem mohla podle 14. článku ústavy z roku 1867 vládnout bez voličského mandátu.“ Srovnání se přímo nabízí.
František Josef I. hovořil výborně česky, žádné šišlání: „Vy dóbra sokolovna ...“
Princ Charles (1948) a princ Harry (1984). Stále častěji se objevují spekulace, že princ Charles uvolní své místo v hierarchii britského nástupnictví prvorozenému synovi – v současné době mimořádně oblíbenému Williamovi (1982). V takovém případě by se mohl – podle některých monarchistů – ujmout Charles vlády v Českém království. O píď reálnější (stále však hluboko v zemi utopie) je představa, že by se vlády u nás chopil druhorozený Charlesův syn Harry.
Princ Charles (1948) a princ Harry (1984). Stále častěji se objevují spekulace, že princ Charles uvolní své místo v hierarchii britského nástupnictví prvorozenému synovi – v současné době mimořádně oblíbenému Williamovi (1982). V takovém případě by se mohl – podle některých monarchistů – ujmout Charles vlády v Českém království. O píď reálnější (stále však hluboko v zemi utopie) je představa, že by se vlády u nás chopil druhorozený Charlesův syn Harry.
Zdeněk Sternberg (1923). Příklad vynikajícího českého šlechtice z rodu, jenž od počátku národního obrození podporoval českou věc. S nevelkou nadsázkou se tradovalo, že kdyby ve Šternberském paláci na Hradčanech spadl strop, český národ by zanikl – jednoduše tu bývali přítomni všichni obrozenci. Ani v  nejmenším se rod nezkompromitoval v době okupace, kdy musel otec Zdeňka Sternberga pracovat jako dělník na stavbě dálnice. Po válce ho lidé v Českém Šternberku zvolili předsedou národního výboru. Sám Zdeněk Sternberg organizoval po únoru 1948 ilegální přechody hranic, pracoval v karvinských dolech, později jako divadelní kulisák. Za své postoje a činy byl v roce 2005 vyznamenán prezidentem republiky Medailí Za zásluhy. V roce 1968 emigroval do Rakouska. Po listopadu devětaosmdesátého roku se vrátil, aby spravoval panství na Českém Šternberku. Věnuje se propagaci českých památek doma i v zahraničí.
Petr Nárožný (1938). V řadě pohádek vytvořil typ přívětivého, poněkud retardovaného krále neurčitého věku s hlavou jako koleno. Ruský, podle všeho šlechtický původ jeho otce by v případě Nárožného korunovace znamenal naplnění představ prvního československého premiéra Karla Kramáře, jenž snil o obsazení českého trůnu ruským panovníkem.
Dominik Hašek (1965). Před patnácti lety, po olympiádě v Naganu, by jeho cesta k trůnu byla náramně umetená. Dnes je, zdá se, Haškova popularita za zenitem, byť svými nepříliš úspěšnými pokusy o návrat v mnohém připomíná posledního habsburského císaře Karla I. při jeho úsilí o návrat na uherský trůn. Roli krále by určitě zvládl s přehledem a grácií.
Šance pro všechny ostatní: Potomci Přemyslovců. Současná forenzní genetika umožňuje dohledání potomků zaručeně českého rodu – Přemyslovců – i v běžné populaci (Přemyslovci jsou přirozeně vzdálenými předky mnoha evropských královských rodin). Znamenalo by to spolu s matrikami prozkoumat DNA všech Čechů. Jak ovšem upozorňuje RNDr. Daniel Vaněk, PhD., jeden test vyjde přibližně na dva tisíce korun. V případě, že bychom pátrali jen v mužské části populace, obnášelo by to přibližně deset miliard korun. Ovšem svůj kousek šance na trůn by měl každý!
Dagmar Havlová (1953). O trůn se může ucházet s odkazem na přirozené nástupnictví po svém manželovi. Volebním motem jí pak může být věta: „Vašek by to tak chtěl.“ Což je však víc než nejisté.
Karel Habsburský (1961). Celým jménem Karel Habsbursko-Lotrinský je vnukem posledního rakouského císaře Karla a prvorozeným synem Otty Habsburského (má pět starších sester). V případě obnovení monarchie je nejlogičtějším a z hlediska důsledné legality jediným adeptem na český trůn. „Posledním českým králem byl Karel a bez ohledu na časovou prodlevu stále platí nástupnický řád. Český sněm měl právo volit krále pouze v případě vymření habsburského rodu,“ vysvětluje historik Jiří Rak. Karel Habsburský působil jako poslanec Evropského parlamentu, předtím dokonce moderoval televizní soutěž. Ve vrcholné politice vydržel ale pouhých pět let. Po skandálu, jenž souvisel s financováním jeho volební kampaně, jej rakouští lidovci znovu nenominovali a Karlem sestavená monarchistická kandidátka ve volbách do Evropského parlamentu zcela propadla. Nejstarší syn Karla Habsburského – Ferdinand Zvonimír (1997) – se po otcově smrti stane hlavou habsburského rodu a zároveň případným následníkem.