Ulice, vesnice i města Řekům patří. Jsou jejich a v nich taky často, hlasitě, důrazně a v naprosté většině bez násilí řeší v podstatě cokoliv, co jim vadí.| Zdroj: Profimedia.cz Řecko je hornatá země, takže jak nejlépe vyvézt náklad stezkou, na niž je každý terénní vůz krátký?| Zdroj: Profimedia.cz Třetí z prstů Chalkidiki je poloostrov Athos. Mnišský stát tvoří soustava klášterů, z nichž mnohé jsou starší než tisíc let. Ženám je tam přísně zapovězen vstup. Dokonce ani zvířata ženského pohlaví nejsou dovolena – výjimku tvoří kočky; kocouři prý byli líní chytat myši.| Zdroj: Profimedia.cz Pravoslavní mniši jsou Řeky milováni. Přestože tak na první pohled nevypadají, jsou většinou v projevu nesmírně civilní, přátelští. A i oni jsou mistři ve smlouvání.| Zdroj: Profimedia.cz Kdo nesmlouval o výši daně s finančákem nebo nestál ve frontě na nesmyslné razítko, není Řek. Ale zase se potkáte se všemi známými a vypijete litry frappé.| Zdroj: Profimedia.cz Sklizeň oliv je na Chalkidiki jako u nás sezóna jablek. Každý češe, trhá, setřásá – aby něco naložil, ale většinu zavezl do nejbližší vesnice do lisovny, kde mu za drobný poplatek vylisují jeho vlastní olej.| Zdroj: ČTK/ AP / Petros Giannakouris To je on. Domek ve stínu olivovníků, s krysami, jedovatými housenkami, gekony, hady, toulavými psy... na dohled svatého poloostrova Athos, kvůli kterému začala naše řecká anabaze.| Zdroj: Adéla Knapová Lodí rychleji než autem. Jedu do nedalekého přístavu koupit od rybářů čerstvé ryby.| Zdroj: Adéla Knapová
