Pelmel

1/7
Zavřít
  • PLOP! „Pruhoty zkrhlé klechtou podjemala sklopicí... nač mlkce řháhla: Zdať?“ Básník Ivan Wernisch vydal v tradici Morgensternových básní a Carrollovy Alenky v říši divů (bez Žvahlava, ale zato se Žlahvoutem) nonsensovou knížečku Plop! Ačkoli se skoro nedá číst, rozumný čtenář si tu bláznivinu okamžitě zamiluje. Pro nakladatelství Meander ilustroval to dráma Jiří Stach.
    PLOP! „Pruhoty zkrhlé klechtou podjemala sklopicí... nač mlkce řháhla: Zdať?“ Básník Ivan Wernisch vydal v tradici Morgensternových básní a Carrollovy Alenky v říši divů (bez Žvahlava, ale zato se Žlahvoutem) nonsensovou knížečku Plop! Ačkoli se skoro nedá číst, rozumný čtenář si tu bláznivinu okamžitě zamiluje. Pro nakladatelství Meander ilustroval to dráma Jiří Stach.| Zdroj: Profimedia
  • Výročí týdne 4. ÚNORA 1976 ČTYŘI V PUNKU (A PES... NIKDE) Stojí vedle sebe u zdi. Bundy kožený, mírně zpustlý zjev. Deska skupiny Ramones s černobílou fotografií, na níž vidíme výše popsaný výjev, vyšla před čtyřiceti lety a stala se první punkovou LP všech dob (ano, jsem ochoten diskutovat o té od Dictators. Ale s Iggym za mnou nechoďte.). Fotografie těch čtyř výtečníků (od Roberty Bayleyové, dvorní fotografky newyorského punku) vznikla v newyorské Extra Place, slepé ulici nacházející se za dvěma rohy od jejich operační základny v klubu CBGB. Jak se zdá, nic moc se v ní od těch dob nezměnilo.
    Výročí týdne 4. ÚNORA 1976 ČTYŘI V PUNKU (A PES... NIKDE) Stojí vedle sebe u zdi. Bundy kožený, mírně zpustlý zjev. Deska skupiny Ramones s černobílou fotografií, na níž vidíme výše popsaný výjev, vyšla před čtyřiceti lety a stala se první punkovou LP všech dob (ano, jsem ochoten diskutovat o té od Dictators. Ale s Iggym za mnou nechoďte.). Fotografie těch čtyř výtečníků (od Roberty Bayleyové, dvorní fotografky newyorského punku) vznikla v newyorské Extra Place, slepé ulici nacházející se za dvěma rohy od jejich operační základny v klubu CBGB. Jak se zdá, nic moc se v ní od těch dob nezměnilo.| Zdroj: Profimedia
  • Werner nemá Twitter rád „Co vás tak uchvacuje na 100 000 tweetech, 100 000krát pitomostech ve 140 znacích?“ zeptal se na filmovém festivalu Sundance režisér a profesionální obraceč naruby všeho, co je nám svaté, Werner Herzog (na snímku). „Co je na tom tak fenomenálního? Nikdy jsem neviděl jediný tweet, který by mi připadal jakkoliv zajímavý.“ Dokumentarista, jenž ustál i to, že ho někdo postřelil před kamerou přímo během rozhovoru („Není to nic signifikantního,“ poznamenal jen ke krvavé ráně), představil na festivalu svůj nový dokumentární snímek o umělé inteligenci, robotech a propojeném světě Lo and Behold: Reveries Of The Connected World. Werner nemá rád Twitter? Twitter by to měl zabalit.
    Werner nemá Twitter rád „Co vás tak uchvacuje na 100 000 tweetech, 100 000krát pitomostech ve 140 znacích?“ zeptal se na filmovém festivalu Sundance režisér a profesionální obraceč naruby všeho, co je nám svaté, Werner Herzog (na snímku). „Co je na tom tak fenomenálního? Nikdy jsem neviděl jediný tweet, který by mi připadal jakkoliv zajímavý.“ Dokumentarista, jenž ustál i to, že ho někdo postřelil před kamerou přímo během rozhovoru („Není to nic signifikantního,“ poznamenal jen ke krvavé ráně), představil na festivalu svůj nový dokumentární snímek o umělé inteligenci, robotech a propojeném světě Lo and Behold: Reveries Of The Connected World. Werner nemá rád Twitter? Twitter by to měl zabalit.| Zdroj: Profimedia
  • Igáč is back! Iggy Pop natočil společné album s Joshem Hommem z Queens of the Stone Age. „Dohoda zněla, že se každý pustíme do krajin, ve kterých jsme ještě nebyli,“ řekl k tomu Josh. „A to jsme dodrželi.“ Album vyjde v březnu.
    Igáč is back! Iggy Pop natočil společné album s Joshem Hommem z Queens of the Stone Age. „Dohoda zněla, že se každý pustíme do krajin, ve kterých jsme ještě nebyli,“ řekl k tomu Josh. „A to jsme dodrželi.“ Album vyjde v březnu.| Zdroj: Profimedia
  • Galerie kritiků v pražském paláci Adria otevřela v těchto dnech přehlídku vítězných prací devátého ročníku Ceny kritiků za mladou malbu. Zde je vítěz letošního ročníku Martin Lukáč, student Jiřího Černického a Marka Meduny na UMPRUM. Co tomu říkáte?
    Galerie kritiků v pražském paláci Adria otevřela v těchto dnech přehlídku vítězných prací devátého ročníku Ceny kritiků za mladou malbu. Zde je vítěz letošního ročníku Martin Lukáč, student Jiřího Černického a Marka Meduny na UMPRUM. Co tomu říkáte? | Zdroj: Profimedia
  • Víc než jen onanie „Nacpala jsem do sebe drogy z kapesníku, souložila jsem s penisem o rozměrech, které by za tímto účelem neschválil žádný lékař, podařilo se mi vyvést z míry Smashing Pumpkins, utnout trojku citátem z Blade Runnera a pokusila jsem se políbit svého idola za doprovodu giboní serenády. A jak tomu bývá u všech proslulých hrdinských výprav, to všechno jsem udělala kvůli holce: kvůli sobě.“ Už je vám to asi jasné: jedné z nejvtipnějších, nejodvážnějších, nejnestoudnějších buchet světové publicistiky, britské hudební novinářce Caitlin Moranové (na snínku), vyšla po knihách Jak být ženou a Morantologii další knížka v češtině. Tentokrát nakladatelství Host vydalo její román Jak stvořit dívku. Pozor – mluví se v něm sprostě a v jednom kuse se onanuje, což ovšem téhle pecce plné popkulturních odkazů a nekorektních fórů na kvalitě neubírá.
    Víc než jen onanie „Nacpala jsem do sebe drogy z kapesníku, souložila jsem s penisem o rozměrech, které by za tímto účelem neschválil žádný lékař, podařilo se mi vyvést z míry Smashing Pumpkins, utnout trojku citátem z Blade Runnera a pokusila jsem se políbit svého idola za doprovodu giboní serenády. A jak tomu bývá u všech proslulých hrdinských výprav, to všechno jsem udělala kvůli holce: kvůli sobě.“ Už je vám to asi jasné: jedné z nejvtipnějších, nejodvážnějších, nejnestoudnějších buchet světové publicistiky, britské hudební novinářce Caitlin Moranové (na snínku), vyšla po knihách Jak být ženou a Morantologii další knížka v češtině. Tentokrát nakladatelství Host vydalo její román Jak stvořit dívku. Pozor – mluví se v něm sprostě a v jednom kuse se onanuje, což ovšem téhle pecce plné popkulturních odkazů a nekorektních fórů na kvalitě neubírá. | Zdroj: Profimedia
  • „V New Yorku se hraje, v Paříži se hraje, všude se hraje, všude je veselo a v Praze bude kvůli nějakýmu blbovi smutno. Muzikanti se musejí spojit a dát toho člověka, co to vymyslel, k soudu.“ — Laco Déczi komentuje rozhodnutí pražského magistrátu omezit hraní na ulici
    „V New Yorku se hraje, v Paříži se hraje, všude se hraje, všude je veselo a v Praze bude kvůli nějakýmu blbovi smutno. Muzikanti se musejí spojit a dát toho člověka, co to vymyslel, k soudu.“ — Laco Déczi komentuje rozhodnutí pražského magistrátu omezit hraní na ulici| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
PLOP! „Pruhoty zkrhlé klechtou podjemala sklopicí... nač mlkce řháhla: Zdať?“ Básník Ivan Wernisch vydal v tradici Morgensternových básní a Carrollovy Alenky v říši divů (bez Žvahlava, ale zato se Žlahvoutem) nonsensovou knížečku Plop! Ačkoli se skoro nedá číst, rozumný čtenář si tu bláznivinu okamžitě zamiluje. Pro nakladatelství Meander ilustroval to dráma Jiří Stach.
Výročí týdne 4. ÚNORA 1976 ČTYŘI V PUNKU (A PES... NIKDE) Stojí vedle sebe u zdi. Bundy kožený, mírně zpustlý zjev. Deska skupiny Ramones s černobílou fotografií, na níž vidíme výše popsaný výjev, vyšla před čtyřiceti lety a stala se první punkovou LP všech dob (ano, jsem ochoten diskutovat o té od Dictators. Ale s Iggym za mnou nechoďte.). Fotografie těch čtyř výtečníků (od Roberty Bayleyové, dvorní fotografky newyorského punku) vznikla v newyorské Extra Place, slepé ulici nacházející se za dvěma rohy od jejich operační základny v klubu CBGB. Jak se zdá, nic moc se v ní od těch dob nezměnilo.
Werner nemá Twitter rád „Co vás tak uchvacuje na 100 000 tweetech, 100 000krát pitomostech ve 140 znacích?“ zeptal se na filmovém festivalu Sundance režisér a profesionální obraceč naruby všeho, co je nám svaté, Werner Herzog (na snímku). „Co je na tom tak fenomenálního? Nikdy jsem neviděl jediný tweet, který by mi připadal jakkoliv zajímavý.“ Dokumentarista, jenž ustál i to, že ho někdo postřelil před kamerou přímo během rozhovoru („Není to nic signifikantního,“ poznamenal jen ke krvavé ráně), představil na festivalu svůj nový dokumentární snímek o umělé inteligenci, robotech a propojeném světě Lo and Behold: Reveries Of The Connected World. Werner nemá rád Twitter? Twitter by to měl zabalit.
Igáč is back! Iggy Pop natočil společné album s Joshem Hommem z Queens of the Stone Age. „Dohoda zněla, že se každý pustíme do krajin, ve kterých jsme ještě nebyli,“ řekl k tomu Josh. „A to jsme dodrželi.“ Album vyjde v březnu.
Galerie kritiků v pražském paláci Adria otevřela v těchto dnech přehlídku vítězných prací devátého ročníku Ceny kritiků za mladou malbu. Zde je vítěz letošního ročníku Martin Lukáč, student Jiřího Černického a Marka Meduny na UMPRUM. Co tomu říkáte?
Víc než jen onanie „Nacpala jsem do sebe drogy z kapesníku, souložila jsem s penisem o rozměrech, které by za tímto účelem neschválil žádný lékař, podařilo se mi vyvést z míry Smashing Pumpkins, utnout trojku citátem z Blade Runnera a pokusila jsem se políbit svého idola za doprovodu giboní serenády. A jak tomu bývá u všech proslulých hrdinských výprav, to všechno jsem udělala kvůli holce: kvůli sobě.“ Už je vám to asi jasné: jedné z nejvtipnějších, nejodvážnějších, nejnestoudnějších buchet světové publicistiky, britské hudební novinářce Caitlin Moranové (na snínku), vyšla po knihách Jak být ženou a Morantologii další knížka v češtině. Tentokrát nakladatelství Host vydalo její román Jak stvořit dívku. Pozor – mluví se v něm sprostě a v jednom kuse se onanuje, což ovšem téhle pecce plné popkulturních odkazů a nekorektních fórů na kvalitě neubírá.
„V New Yorku se hraje, v Paříži se hraje, všude se hraje, všude je veselo a v Praze bude kvůli nějakýmu blbovi smutno. Muzikanti se musejí spojit a dát toho člověka, co to vymyslel, k soudu.“ — Laco Déczi komentuje rozhodnutí pražského magistrátu omezit hraní na ulici