Filip Kůrka Salon (2015), 160×120 cm „Pornografií jsem se zabýval dva roky, v tomhle případě jde vlastně o uzavření celého cyklu,“ říká teprve dvaadvacetiletý student AVU u Martina Mainera.| Zdroj: Archív Katarína Janečková Walsh Proposal (2014), 160×110 cm V obrazech ve Spojených státech žijící bratislavské rodačky se zvláštním způsobem odráží její záliba v adrenalinových sportech – jsou veselé, svěží, s často explicitním erotismem, hraničícím s pornografií| Zdroj: Archív Martin Salajka Noc (2016), 130×130 cm „Na Akademii samozřejmě člověk maluje akty jako školní cvičení, ale později, ve volné tvorbě, je to už podstatně těžší, protože na světě vzniklo tolik uslintaných aktíků, že už je to skoro až nesnesitelné. Ke stripklubům, jimiž je inspirovaná celá série, jsem se dopracoval postupně. Přitahovalo mě to laciné prostředí,“ vysvětluje výběr tématu Martin Salajka.| Zdroj: Archív Jakub Špaňhel Akt 2015 (2015), 300×100 cm Jakubu Špaňhelovi, který vešel ve známost sakrálními motivy, trvalo prý několik let, než našel dostatečně vysokou modelku – měřila přes dva metry. Až se mu málem nevešla na plátno.| Zdroj: Archív Miloš Englberth Zrození Venuše (2015), 160×115 cm Zrození Venuše v podání jednoho ze žáků profesora Zdeňka Berana je ironickou parafrází na stejnojmenné dílo Sandra Botticelliho. Zatímco renesanční Venuše povstává z moře obklopena růžemi, ta Englberthova vykukuje z moře odpadků.| Zdroj: Archív Martin Mainer Dva ze tří (2014–2016), 250×200 cm „Vztah aktu–nahého těla, smyslnosti a erotiky je nabíledni. Od jemného pohledu dívčích očí po výkřiky ‚onanie‘, ‚obscénnost‘, ‚lidskost‘ bije do očí, i když někdy, stejně jako lidská těla sama, nemusí všem lahodit. Je to věc vkusu, často i věku, znalostí, nadhledu a lásky obecně,“ úryvek z proslovu Martina Mainera, který přednesl v Nové galerii při vernisáži výstavy Akt 2016.| Zdroj: Archív Jiří Načeradský Venuše v říjnu (2009), 132×150 cm| Zdroj: Archív Martin Krajc Mirror (2011), 180×200 cm Martin Krajc: „Prostřednictvím obrazu divák vstupuje jako voyeur do intimního prostoru svlékající se dívky. Silonové punčocháče a kresebná technika dokreslují její křehkost a zároveň vyzývavost.“| Zdroj: Archív Pavel Pangrác Vítání opozdilců (2011), 130×90 cm Své realistické postavy – většinou provokativních tvarů – rád doprovází snovým, až surreálnými pozadím| Zdroj: Archív Ivana Lomová Tygříci (1998), 110×155 cm Její estetika často vychází z oněch bezvýznamných chvil, v nichž nejsme zcela přítomní. Sama říká, že akt je pro ni vedlejší disciplínou.| Zdroj: Archív Andrej Dúbravský Pretending To Sleep When Your Parents Come In (2013), 100×80 cm „Současný svět sexuálních menšin je otisknut na surové, nenašepsované plátno svižnou rukou v duchu alla prima, díky čemuž rychle se vpíjející barvy působí místy až akvarelovým, lazurním dojmem. Na první pohled bezstarostné náměty sebeuspokojování a homosexuality sklouzávají až k hořkosladké paletě pocitů, spojovaných s dospíváním, nejistotou a hledáním vlastní identity.“ Autorka textu k výstavě Eva Drexler| Zdroj: Archív
