Puška k pronajmutí
4
/
6
Přehled fotografií
Zavřít
• „Tenhle snímek se mi odjakživa ohromně líbil. Náš grafický designér Christian Diener, který bohužel nedávno zemřel, jej prosadil na titul knihy Work. Spojení silné ženy a její plastové nápodoby leccos vypovídá o dnešní době.“
|
Zdroj: Archív
• „Tohle je podle mého názoru naprosto nezapomenutelný portrét. Nejlepší, co kdy Helmut pořídil – bratři Wildensteinové, jedni z nejznámějších a nejbohatších obchodníků s uměním na světě. Jen se na ně podívejte! Zleva: hrabivost, arogance a lhostejnost. Jejich dědeček už koncem devatenáctého století sbíral obrazy a sochy; měl takový sklep, kde je skladoval, a když jste tam přišli, měli jste jako na dlani, jak bude umění vypadat po následujících dvacet let. Takový měl na to čuch – a bylo to zjevně dědičné. Podle mě jsou Wildensteinové strašní záporáci a Helmut to na snímku výjimečně vystihl.“
|
Zdroj: Archív
HELMUT NEWTON se proslavil černobílými velkoformátovými akty, eroticky zabarvenými snímky pro módní časopisy i portréty význačných osobností. To vše připomíná velkorysá průřezová kniha HELMUT NEWTON: WORK, již nakladatelství Slovart právě po devíti letech opět vydává v češtině. Sešli jsme se s fotografem Tonem Stanem, který stál roku 1988 Helmutu Newtonovi modelem a pět dní ho prováděl po Praze, a předním znalcem a sběratelem Newtonových fotografií Manfredem Heitingem. Ti pro vás ze zmíněné publikace vybrali a okomentovali snímky, jež jsou jim nejbližší.
|
Zdroj: Archív
Fotograf TONO STANO a sběratel MANFRED HEITING pro Reflex vybrali a okomentovali několik ikonických snímků Helmuta Newtona
|
Zdroj: Archív
• Gianni Agnelli, módní ikona a svého času nejbohatší Ital, mj. majitel automobilky Fiat. „Ten pán má něco do sebe!“
|
Zdroj: Archív
„Akt u automobilu se mi moc líbí – je to jedna z Newtonových fotek, do které vložil náznak příběhu. Zde poněkud absurdního, což je pro něj typické.“ Manfred Heiting dodává: „Víte, že si Helmut nechal vyrobit auto na zakázku? Takové polovojenské… On auta miloval a v jednom i zemřel. Fotil tehdy zakázku pro Chrysler, tuším. Toho dne, 23. ledna 2004, dojel autem do hotelu Château Marmont, kde bydlel. Abyste tu zajeli do garáže, museli jste kousek odcouvat po příjezdové cestě. No a v momentu, kdy měl Helmut nohu na plynu, dostal infarkt – a projel až na ulici, kterou vysokou rychlostí přejel a narazil do zdi. Pohřeb byl v Los Angeles a následná recepce ve velkém stylu právě v tom slavném hotelu. Zemřel vlastně nádherně – při milované práci a v autě, které měl tak rád.“
|
Zdroj: Archív
Zavřít