Dřevěná soška potažená voskem a plátnem spatřila světlo světa v polovině 16. století (podle některých pramenů ještě dříve) v některém z andaluských klášterů mezi Córdobou a Sevillou. Do Prahy putovala jako svatební dar.| Zdroj: Jan Šibík Kostelník Pavel Gallo, podezřelý z krádeže Pražského Jezulátka| Zdroj: Muzeum Policie ČR Z policejních spisů| Zdroj: Muzeum Policie ČR Z policejních spisů| Zdroj: Muzeum Policie ČR Z policejních spisů| Zdroj: Muzeum Policie ČR Z policejních spisů| Zdroj: Muzeum Policie ČR Jezulátko v košilce. Jeho oblibě v latinskoamerických zemích přispěly hispánské, či dokonce maurské rysy, které v jeho tváři mnozí spatřují| Zdroj: Jan Šibík V kostele Panny Marie Vítězné mají Jezulátko od roku 1628. Spravují ho bosí karmelitáni, pečovat o sošku jim pomáhají sestry karmelitky Dítěte Ježíše.| Zdroj: Jan Šibík Začíná advent a sestra Jitka převlékla sošku do fialových šatů, jež symbolizují pokání| Zdroj: Jan Šibík Papež Benedikt XVI. věnoval Jezulátku při návštěvě Prahy korunku. Pod fotografií propriety, jež používá sestra Jitka při převlékání Jezulátka.| Zdroj: Jan Šibík Říšské jablko symbolizující Kristovu vládu nad světem je k dlani připevněno šroubkem| Zdroj: Jan Šibík
